Před 80 lety zasedli nacisté ve Wannsee. Protižidovský teror vystupňovali v mechanizované vraždění

3 minuty
Události: Před 80 lety jednali nacisté ve Wannsee
Zdroj: ČT24

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

Konference se konala v honosné vile na břehu jezera mezi Berlínem a Postupimí. Označena byla za „tajnou říšskou záležitost“. Byrokratického jednání se účastnili vysocí představitelé SS, úředníci ministerstev zahraničí, průmyslu a vnitra, straničtí funkcionáři nebo zástupci železničních drah. Dvě třetiny z nich byly absolventy univerzit, mnozí měli dokonce doktorský titul z práv.

Byli mezi nimi i nacisté, kteří v tu dobu již měli zkušenosti s masovým zabíjením jednotkami Einsatzgruppen v obsazených územích na východě. „To, co konference přinesla a rozeběhla, bylo vraždění Židů mechanizovaným masovým způsobem,“ upozorňuje zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

„Vysídlení Židů na východ představuje začátek konečného řešení židovské otázky,“ napsal po konferenci důstojník SS Adolf Eichmann služebnám gestapa. Důsledkem správního aktu masové vraždy byla podle historiků od léta 1941 do konce druhé světové války v květnu 1945 smrt zhruba dvou třetin všech Židů pocházejících z Evropy.

8 minut
Horizont ČT24: Osmdesát let od konference ve Wannsee
Zdroj: ČT24

Pozvání přišlo z Pražského hradu

Klíčovou osobou konference byl šéf hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřenec pro „řešení židovské otázky“ Reinhard Heydrich, který byl tehdy také zastupujícím říšským protektorem pro Čechy a Moravu. „Pozvánka na konferenci ve Wannsee přišla účastníkům z Pražského hradu, tedy ze sídla říšského protektora,“ objasňuje Jonáš.

Původně se schůzka měla konat 29. listopadu 1941, organizátoři termín posunuli na 9. prosinec, ale japonský útok na Pearl Harbor zapříčinil další změnu. Porada neměla pevný program a většinu času zabírala Heydrichova přednáška.

8 minut
Studio 6: 80 let od konference ve Wannsee
Zdroj: ČT24

„Adolf Hitler se zřejmě v souvislosti se vstupem Spojených států do války, s tím, že se válka stala světovou, rozhodl v prosinci 1941 přistoupit k celkovému masovému vraždění Židů. On kdysi přednesl proroctví, že pokud Židé způsobí světovou válku - tak si to ve svém antisemitském světonázoru představoval - tak za to v tu chvíli sami zaplatí,“ vysvětluje historik Michal Frankl.

„Mluvilo se o celoevropském konečném řešení, přednášely se statistiky Židů z celé Evropy včetně zemí, které nebyly pod nacistickou kontrolou, a zároveň se mluvilo o deportacích německých a vlastně všech Židů. Je pravděpodobné, že k té změně přispěl Hitler svým rozhodnutím,“ popisuje Frankl.

Účastníci schůzku zapírali

Po válce nejprve účastníci konference poradu z ledna dvaačtyřicet popírali, poté předstírali, že si na nic nepamatují. Výjimkou byl Eichmann, který při soudním procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Celá záležitost trvala sotva půldruhé hodiny. Ordonance průběžně dolévaly koňak, a nakonec mluvil jeden přes druhého.“

Také on ale tvrdil, že o ničem nevěděl a nic neinicioval. „Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky,“ vypověděl. S tím ale Frankl nesouhlasí. „Všichni nebo aspoň naprostá většina lidí, kteří se sešli ve Wannsee, věděli, co se na východě odehrává. A že východ znamená vraždění Židů.“

Text protokolu z Wannsee objevili podřízení amerického prokurátora v březnu 1947 v jednom ze šanonů německého ministerstva zahraničí při snaze získat podklady k následným procesům s nacistickými zločinci. Úředníci získali kopii číslo šestnáct, jedinou dochovanou z původních třiceti.

7 minut
Studio ČT24: Martin Jonáš o konferenci ve Wannsee
Zdroj: ČT24

Britský historik Mark Roseman v úvodu své knihy Setkání ve vile u jezera napsal, „bezútěšnější vystižení režimu, pro který je typické systematické vraždění, neexistuje. Protokol z Wannsee dodnes zůstává nejnázornější a nejvíce programovou výpovědí o způsobu, jakým nacisté prováděli genocidu.“

Wannsee neznamenalo začátek holocaustu

Zpočátku se zdálo, že nalezený dokument zachycuje okamžik, kdy se nacisté rozhodli vyhladit Židy. Historici však brzy rozpoznali, že protokol nebyl tím, čím se zdál být. Především mezi účastníky konference nebyl Hitler, a ti, kteří tam byli, neměli takové postavení, aby mohli o genocidě rozhodovat.

Zarážející je i termín konání schůzky. Vědělo se, že masové vraždění sovětských Židů začalo o půl roku dříve, a bylo známo i to, že Židé byli usmrcováni plynem již od počátku prosince 1941 v polském Chelmnu. Už se také stavěl vyhlazovací tábor Belzec.

Historici se dosud neshodli, kdy padlo definitivní rozhodnutí o holocaustu. Podle britského vědce Iana Kershawa je možné, že nacisté rozhodli již v září 1941, kdy Hitler schválil deportaci rakouských a českých Židů na východ. Německý historik Christian Gerlach zase míní, že tak führer rozhodl na schůzi šéfů NSDAP 12. prosince 1941.

Hraní se slovy

V oficiálním zápisu Eichmann zastřel výroky účastníků eufemismy a víceznačnými termíny vhodnými pro oficiální dokument. Podle německého novináře Götze Alyho volba jazykových prostředků neměla ani tak sloužit utajení, ale spíše „fungovat jako umírněně dávkované antiseptikum, které mělo usnadnit správu masového vraždění“.

Další svědectví přinesl proces s Eichmannem. „Nejzajímavější část je, když líčí, co se dělo v neformálních částech. Skrze jeho výpověď, která také jistě není zcela pravdivá, můžeme nahlédnout, co se dělo za fasádou nacistického jazyka. Nenajdete slovo vraždit, ale tvrdí se tam, že Židé budou nasazeni na práci, i když budou masově umírat, a že s těmi, kteří přežijí, bude třeba patřičně naložit,“ vysvětluje Frankl.

Adolf Eichmann u soudu
Zdroj: ČT24

Roseman k tomu poznamenává: „Na jedné straně se o zabíjení hovoří velmi opatrně a používá se eufemismu evakuace na východ, na druhé straně jsou věty o likvidaci židovských pracovních sil tak otevřené a důsledky pro ostatní tak jasné, že se eufemismy jako zástěrka stávají zbytečnými.“ Eichmann nicméně přiznal, že účastníci konference mezi sebou mluvili zcela otevřeně o tom, že jde o vraždění.

Někteří účastníci konference, pokud nezemřeli již dříve jako Heydrich nebo Roland Freisler, byli po válce odsouzeni k mírným trestům a záhy dostali milost. Pouze Eichmann byl po procesu v Jeruzalémě koncem května 1962 popraven. Jako poslední z účastníků zemřel v lednu 1987 důstojník SS Gerhard Klopfer, který po válce působil jako advokát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 5 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 7 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 8 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...