Adolf Eichmann

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Život a dílo politické filozofky Hannah Arendtové ovlivnil vzestup nacismu v rodném Německu, před nímž byla tato myslitelka židovského původu nucena uprchnout do zahraničí. Komiks amerického kreslíře Kena Krimsteina, který nedávno vyšel i v českém překladu, ilustruje jak její pohnutý život, tak dodnes platné myšlenky o totalitarismu.

Téměř před šedesáti lety začal v Jeruzalémě soud s „architektem holocaustu“ Adolfem Eichmannem. Mezi novináři seděla i filozofka Hannah Arendtová, jejíž interpretace procesu i osobnosti obžalovaného vyšla knižně pod názvem Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla – a vyvolala velkou kontroverzi. Brněnské Divadlo Feste na základě díla vytvořilo nyní divadelní inscenaci.

Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12 tisíc nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek vrátit.

Ve východopolském Nisku se v pátek konala připomínka vůbec prvních transportů evropských Židů. Přesně před osmdesáti lety tam nacisté odvlekli muže z Ostravy, Katowic a Vídně. Na místě měli postavit takzvaný přeškolovací tábor pro další příchozí. O půl roku později od přesídlovacího plánu Třetí říše upustila.