Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Návrh zákona poslanci schválili poměrem 39 ku 16 hlasům. K tomu, aby se návrh stal zákonem, je ještě zapotřebí přijetí v druhém a třetím čtení.

Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, přední osobnost izraelské krajní pravice, pohrozil, že nebude hlasovat s většinou podporující premiéra Benjamina Netanjahua, pokud návrh zákona, který předložil člen jeho strany, nebude v Knesetu předložen k hlasování, poznamenala AFP.

Před týdnem návrh zákona schválil výbor izraelského parlamentu a postoupil jej k projednání v plénu. Trest smrti by mohl izraelský soud podle serveru The Times of Israel udělit za nacionalisticky motivovanou vraždu izraelského občana. Návrh nepočítá s tím, že by trest smrti dostal Izraelec za vraždu Palestince. Trest smrti lze nyní v Izraeli vynést pouze za zločiny proti lidskosti či velezradu.

Trest smrti v Izraeli naposledy dostal v roce 1988 za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti někdejší voják sovětské Rudé armády a bývalý americký občan ukrajinského původu John Demjanjuk. Izraelský nejvyšší soud jej ale v roce 1993 zprostil obvinění. Posledním popraveným s trestem smrti se v Izraeli stal v roce 1962 nacistický válečný zločinec Adolf Eichmann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzská prokuratura prohledala kanceláře sítě X, předvolala Muska k výslechu

Odbor pařížské prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou prohledal kanceláře sociální sítě X amerického miliardáře Elona Muska. Prohlídka je součástí vyšetřování zahájeného začátkem loňského roku, oznámila v úterý prokuratura. Dodala, že předvolala Muska i bývalou šéfku sítě X Lindu Yaccarinovou k výpovědi, a to na 20. dubna.
před 3 mminutami

V Polsku zadrželi zaměstnance ministerstva obrany. Špehoval prý pro Rusy

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Ministerstvo obrany podle agentury Reuters zadržení svého zaměstnance potvrdilo a v prohlášení uvedlo, že se tak stalo po obvinění ze spolupráce s jistou zahraniční tajnou službou.
před 15 mminutami

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 30 mminutami

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 1 hhodinou

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 1 hhodinou

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.
před 2 hhodinami

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...