Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.
Čtyři vojáci z 931. praporu bojové pěchotní jednotky Nachal nedávno sdělili svým nadřízeným, že kvůli „hluboké vnitřní krizi“ nemohou znovu vstoupit do Gazy. O případu, který v neděli potvrdila armáda, informovala izraelská veřejnoprávní televize Kan. Tři z mužů dostali za neposlušnost trest sedm až dvanáct dnů vězení a byli propuštěni ze služby, u čtvrtého zatím verdikt nepadl, uvádí server Times of Israel (ToI).
Když tedy vojáci sdělili velitelům, že mají psychické potíže, místo léčebny skončili za mřížemi. Televize Kan citovala matku jednoho z vojáků, která uvedla, že ve válce ztratili řadu spolubojovníků a prožili tragické události. „Ty věci se jim vryly do duší,“ konstatovala žena.
Odsouzení vojáci absolvovali v Gaze několik turnusů a během současného konfliktu strávili v enklávě 13 až 17 měsíců. Jeden z uvězněných mužů byl loni zraněn během bojů na hranici s Gazou, přičemž po zotavení se dobrovolně vrátil do války, píše server The Middle East Eye (MEE).
Noční můry o zabitých dětech
Jeden z uvězněných Izraelců řekl kanálu Kan, že se po zabití palestinských dětí a matky necítí schopen vrátit. „Spatřili jsme tři postavy vstupovat do oblasti a podle pokynů jsme stříleli. Později se ukázalo, že to byly dvanácti, třináctileté děti a jejich matka. Nevěděli jsme to. Plnili jsme rozkazy,“ popsali podle MEE vojáci.
Poté se u nich údajně projevila posttraumatická stresová porucha (PTSD), nemohli v noci spát a zdálo se jim o zabitých dětech. Vojáci tvrdí, že s nimi nikdo nemluvil a nedostalo se jim ani péče psychologa.
Armáda k případu sdělila, že dotyční se setkali s pracovníkem specializujícím se na duševní zdraví, „který rozhodl, že jsou způsobilí k účasti v boji“. „Po disciplinárním řízení trvali na svém odmítnutí a byli proto odsouzeni k uvěznění ve vojenské věznici,“ uvedly obranné síly s tím, že případ byl vyřešen „citlivě a v souladu s rozkazy“.
Verdikt vojenského soudu kritizovala Organizace matek izraelských vojáků (Ima Era). V prohlášení uvedla, že „když vojáci opakovaně hlásí, že už nemohou pokračovat, nejedná se o ‚disciplinární problém‘“. „Je to usvědčující obžaloba systému, který dotlačil své lidi na hranici toho, co jsou schopni snést,“ citoval skupinu deník Ha'arec. List v pondělí uvedl, že velitel brigády po bouřlivých reakcích veřejnosti rozsudek nad vojáky nakonec zrušil.
U branců je odmítnutí služby méně časté než u záložníků, poznamenal k případu ToI. V květnu média informovala, že jedenácti vojákům hrozí vězení za to, že odmítli nasazení v Gaze s odvoláním na „extrémní vyčerpání“. Loni v srpnu požádalo o výjimku z bojové služby kvůli psychickému a fyzickému traumatu přibližně dvacet vojáků pěchotní brigády, připomíná web The New Arab.
Přibývá traumat i sebevražd
Od předloňského října přišla izraelská armáda v bojích o téměř devět set vojáků a dalších více než šest tisíc utrpělo zranění. Jen od začátku letošního roku spáchalo sebevraždu šestnáct vojáků, upozornila v tomto týdnu stanice Kan s tím, že nejnovější čísla zahrnují osm vojáků v aktivní službě, sedm záložníků a jednoho vojáka z povolání.
Mezi nejnovější případy patří rezervista, který se sice nezúčastnil boje, ale strávil dlouhé měsíce identifikací padlých vojáků, napsal Ha'arec.
V roce 2024 si vzalo život celkem 21 vojáků a v roce 2023 jich bylo sedmnáct. Kromě toho byla od začátku současného konfliktu 3770 vojákům diagnostikována PTSD a zhruba deset tisíc jich trpí psychickými problémy a dostává se jim péče prostřednictvím rehabilitačního oddělení ministerstva obrany, informoval Kan.
Izraelská armáda, znepokojená tímto trendem, pořádá semináře na podporu psychologické odolnosti a odkazuje válečné veterány k psychologům. Podle Ha'arecu ale Izrael čelí vážnému nedostatku vojenských expertů na duševní zdraví, včetně psychiatrů, psychologů a sociálních pracovníků, což krizi umocňuje.
Výmluvy záložníků
Personální situace v armádě židovského státu se zhoršila v březnu, kdy Jeruzalém po dvouměsíčním klidu zbraní obnovil ofenzivu v Gaze. Pokud jde o chybějící rezervisty, armáda už dříve sdělila, že důvodů, proč se rozhodnou nenastoupit do služby, je víc, přičemž mnozí z nich o nich veřejně nehovoří.
V této souvislosti poznamenala, že řada vojáků sice uvádí, že tak činí ze zdravotních, finančních nebo rodinných důvodů, ve skutečnosti jsou jejich rozhodnutí ale učiněna kvůli politice nebo z morálních důvodů.
Plnění povinností odmítl i kapitán 933. brigády Ron Feiner. „Když znovu začalo bombardování Gazy, bylo mi jasné, že naše vláda chce tuto válku protahovat co nejdéle – nechtějí ji ukončit. Věděl jsem, že se do téhle války už vrátit nemůžu,“ citoval britský Telegraph Feinera, který byl odsouzen k 25 dnům vězení z maximálně třiceti možných.
Jeden z vysoce postavených rezervistů řekl izraelským médiím, že záložníci musejí využívat posily z jiných jednotek, které se v současné době neúčastní bojů. „Mnoho mužů si raději koupí levnou letenku do jakékoli destinace, jen aby měli potvrzení, že se nemohou hlásit do zálohy,“ sdělil na jaře listu Ha'arec jeden z rezervistů s odkazem na vyčerpání z bojů.
Válka jako politika
V armádě sílí hlasy, které tvrdí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se chce hlavně udržet u moci. Generál Assaf Orion, bývalý šéf strategického plánování izraelské armády, řekl Telegraphu, že v Gaze již neexistuje žádný jasný vojenský imperativ pro pokračování operací. „Myslím, že hlavním důvodem prodlužující se války je politická účelnost,“ poznamenal.
Stejně vnímá situaci i bývalý zástupce šéfa izraelské rady národní bezpečnosti Eran Ecion. „Většině Izraelců je již dávno jasné, že hlavním důvodem, proč kampaň v Gaze přetrvává, jsou Netanjahuovy politické, osobní a soudní zájmy. On potřebuje, aby válka pokračovala, aby si udržel, a dokonce posílil svou moc.“
Netanjahu se obává, že jeho vláda se zhroutí, pokud válka skončí, protože by ji opustily ultranacionalistické strany. „To je hlavní důvod. Nemá to nic společného s Hamásem, ale má to všechno společného s Netanjahuem,“ je přesvědčen Ecion.
Náčelník štábu izraelské armády Ejal Zamir podle některých médií údajně argumentoval, že pokračováním kampaně se toho moc nezíská – zejména bez rizika ohrožení životů přibližně dvaceti zbývajících žijících rukojmí, píše Telegraph.
„Odmítači“ vojenské služby
Někteří Izraelci nechtějí do armády ani vstoupit. New Arab informoval o případu osmnáctiletého „odpírače“ Itamara Greenberga, jenž si odpykal několik trestů v řadě a strávil za mřížemi rekordních 197 dnů kvůli odmítnutí branné povinnosti v souvislosti s údajnými izraelskými zločiny proti lidskosti v Gaze.
„Odmítl jsem vstoupit do izraelské armády (...) kvůli zločinům, které páchají. Nemůžu být její součástí. Nemůžeme pokračovat v zabíjení a apartheidu. Musíme to změnit. A kdybych se přidal k armádě, byl bych jen součástí problému – a raději bych byl součástí řešení,“ konstatoval mladík.
Greenberga podpořila izraelská organizace Mesarvot (Odmítači), jež uvedla pro agenturu TNA, že prokázal „odvahu a vytrvalost tváří v tvář opakovaným trestům odnětí svobody“. Mesarvot existuje deset let, během nichž právně podporuje mladé Izraelce, kteří se rozhodnou nevstoupit do armády kvůli svědomí. Organizace odmítá okupaci palestinských území Izraelem.
Podle izraelského zákona je každý občan starší 18 let, který je Žid, Čerkes nebo drúz, povinen sloužit v armádě, uvádí se na webu izraelské armády. Muži by měli sloužit minimálně 32 měsíců, ženy dva roky. Vojenská služba je v židovském státu považována za základ národní identity. Armáda zdůrazňuje, že v případě odmítnutí branné povinnosti postupuje „velmi přísně“, přičemž každý případ posuzují velitelé jednotlivě.
Až do úplného vymýcení Hamásu
Jeruzalém zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy v bezprostřední reakci na brutální útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při němž zemřelo na dvanáct set lidí a další desítky byly uneseny do Pásma Gazy. Podle údajů místních úřadů ovládaných Hamásem zemřelo od začátku války přes šedesát tisíc obyvatel Pásma Gazy. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Netanjahu trvající vojenský zásah v enklávě ospravedlňuje tím, že je třeba zajistit hlavní cíl Jeruzaléma, a to úplnou likvidaci Hamásu, aby byla zajištěna bezpečnost Izraele a předešlo se opakování dalších útoků, jako byl ten z předloňského podzimu. Netanjahu také tvrdí, že jediným způsobem, jak zajistit dohodu ohledně rukojmí, je bojovat ještě usilovněji.
Poslední dva měsíce budí emoce opakované útoky na Palestince čekající v Gaze na potraviny a další pomoc. Podle místních úřadů jsou mrtvých stovky. Někteří vojáci včetně důstojníků řekli v červnu deníku Ha'arec, že velitelé dali svým jednotkám rozkaz střílet v blízkosti distribučních center na neozbrojené davy Palestinců, přestože bylo zřejmé, že pro izraelské síly nepředstavují žádnou hrozbu.
Netanjahu a ministr obrany Jisrael Kac to vzápětí důrazně odmítli a zprávy označili za „zlomyslné lži, jejichž cílem je pomluvit“ armádu. Vysoce postavení důstojníci tvrdili, že incidenty jsou pouze ojedinělými případy.
Vojenská prokuratura tento argument odmítla a nařídila prošetření, zda nedošlo k porušení válečného práva ze strany izraelských vojáků. Ha'arec k tomu poznamenal, že Jižní velitelství armády, pod které spadají i vojenské operace v Pásmu Gazy, v minulosti obdobné případy přezkoumalo nedostatečně a nevyvodilo z nichž žádné důsledky.
Kritika rozsahu operace v Gaze
Kritici vládě vyčítají i rozsah bojů v enklávě. V červnu podepsalo dopis adresovaný premiérovi, resortu obrany a vedení armády 41 vojáků z izraelských zpravodajských a kybernetických jednotek, kteří popsali operaci v Gaze jako válku vedenou za účelem ochrany politického přežití Netanjahua, nikoli zajištění bezpečnosti Izraele nebo záchranu rukojmí.
Signatáři kritizovali rozhodnutí Jeruzaléma rozšířit vojenské operace do dalších oblastí na severu a jihu enklávy a odmítli se účastnit „Netanjahuovy války o přežití“.
Armáda hájí rozšíření operace tím, že jde o nutný krok k vytvoření podmínek pro návrat unesených Izraelců a rozhodnou porážku Hamásu, píše agentura Anadolu. Podle Jeruzaléma zůstává v Gaze 56 rukojmí, z nichž u dvou desítek se předpokládá, že jsou naživu.
Izraelská vláda trvá na tom, že její síly dodržují mezinárodní právo, protože cílí na teroristy a snaží se vyhnout újmě na civilním obyvatelstvu. Jeruzalém také zdůrazňuje, že vyšetřuje veškerá obvinění související s pokračující ofenzivou.
Mezinárodní zatykač a obvinění z genocidy
Mezinárodní trestní soud (ICC) nicméně vydal loni v listopadu zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Gallanta za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Gaze.
Tento krok ostře kritizovali někteří izraelští politici. Podle prezidenta Jicchaka Herzoga rozhodnutí soudu „upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti“. Postup Haagu odsoudily i Spojené státy jako přední zahraniční partner Jeruzaléma.
Kvůli nevybíravé taktice v enklávě čelí Izrael rovněž obvinění z genocidy u Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. ICJ už loni v lednu nařídil židovskému státu, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze.
Letos v květnu pak nakázal zastavit ofenzivu ve městě Rafah, na což Jeruzalém nebral zřetel. „Po hrozivém teroristickém útoku Izrael zahájil spravedlivou obrannou válku s cílem zlikvidovat teroristickou organizaci Hamás a osvobodit rukojmí. Činí tak v souladu s právem na obranu svého území a občanů a při dodržování mezinárodního práva a svých morálních hodnot,“ reagovalo tehdy izraelské ministerstvo zahraničí a Národní bezpečnostní rada.
Hon na izraelské vojáky v zahraničí
Právní kroky se týkají i samotných izraelských vojáků. Belgičtí státní zástupci postoupili tento týden ICC stížnost na dva izraelské vojáky, které belgická propalestinská skupina Hind Radžáb (HRF) obvinila z válečných zločinů v Gaze poté, co byli identifikováni na belgickém hudebním festivalu Tomorrowland, informoval web Euronews.
Podle státních zástupců belgická policie minulý týden vyslýchala oba muže kvůli obviněním ze „závažného porušení mezinárodního humanitárního práva v Gaze“.
Rozhodnutí o výslechu obou Izraelců bylo učiněno v souladu s článkem belgického trestního řádu, který vstoupil v platnost loni. Ten uděluje belgickým soudům jurisdikci nad činy v zahraničí, které se potenciálně řídí mezinárodní smlouvou, v tomto případě Ženevskými úmluvami z roku 1949 a Úmluvou OSN proti mučení z roku 1984.
Izraelské úřady se k případu veřejně nevyjádřily, podobná obvinění ale opakovaně odmítají. Evropská židovská asociace kritizovala belgické úřady za to, že jednaly na základě stížnosti, kterou označila za politicky motivovanou. „Tito vojáci plnili své zákonné povinnosti při obraně své země, povinnosti srovnatelné s povinnostmi kteréhokoli vojáka sloužícího v demokratické zemi,“ uvedla asociace v prohlášení.
Organizace HRF vede mezinárodní kampaň za zatčení izraelských vojáků, které obviňuje z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Gaze. Od svého založení v loňském roce podala HRF desítky stížností ve více než deseti zemích.
Skupina využívá geolokaci a příspěvky na sociálních sítích k identifikaci Izraelců. Poté varuje místní orgány činné v trestním řízení, když cestují do zahraničí ve snaze je zatknout a stíhat za válečné zločiny, popisuje ToI.
Letos v lednu pomohl židovský stát vojákovi Juvalovi Vagdanimu uprchnout z Brazílie poté, co tamní federální soud na základě stížnosti nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v palestinské enklávě. Muž byl v Brazílii na dovolené.
Izraelská armáda následně vydala nařízení, podle něhož musejí mít všichni důstojníci s hodností brigádního generála při rozhovorech s médii rozrastrovaný obličej nebo být otočení zády ke kameře a jejich jméno se nesmí uvádět.
Izraelské síly nebrání vojákům cestovat do zahraničí, ale před schválením jejich žádosti provádí „hodnocení rizik“ pro ty, kteří sloužili v Gaze. Záložníci se mají obrátit na ministerstvo zahraničí ohledně informací o možném nebezpečí v zemi, kterou plánují navštívit.
„Pomsta není politika“
Odpor proti ničivé válce v Gaze přitom sílí v samotné izraelské společnosti. Tisíce lidí pravidelně demonstrují ve velkých městech za ukončení konfliktu a uzavření dohody s Hamásem o propuštění rukojmí.
V prvních měsících války drtivá většina Izraelců považovala ofenzivu za spravedlivou a nezbytnou obrannou reakci na smrtící útok Hamásu, i když byli skeptičtí ohledně dosažitelnosti dlouhodobého cíle vlády, kterým je eliminace Hamásu, píše list The New York Times (NYT) s odkazem na průzkumy veřejného mínění.
Nyní ale většina Izraelců chce hlavně dohodu, která by ulevila vyčerpaným vojákům, a stále víc se jich staví proti tomu, co označují za zvěrstva páchaná v jejich jménu v palestinské enklávě. Akademici a spisovatelé, politici a vojenští velitelé ve výslužbě obviňují izraelskou vládu z válečných zločinů.
Někteří volají po konci války i z morálních důvodů, upozorňuje NYT. Řada protestujících tvrdí, že násilí zašlo příliš daleko. „Jsme na okraji propasti. Pomsta není politika,“ prohlásila šestapadesátiletá Tamar Parušová, lektorka sociologie na Sapir College, na nedávném protiválečném protestu, kterého se zúčastnily stovky Izraelců na rušné křižovatce Šaar Hanegev poblíž hranic s Gazou.
Mezinárodní tlak na Jeruzalém sílí
Židovský stát v posledních dnech čelí čím dál ostřejšímu tlaku kvůli katastrofální humanitární situaci v Gaze také ze zahraničí. Podle OSN a mezinárodních organizací se na palestinském území naplňuje nejhorší scénář vedoucí k hladomoru.
Paříž už oznámila, že v září uzná Stát Palestina, a Velká Británie tento krok avizovala, pokud Jeruzalém nezmění svůj přístup. Za určitých podmínek hodlá stejný krok učinit rovněž Kanada.
Izrael ve středu poslal vzkaz Hamásu, že pokud v příštích dnech nepřijme stávající návrh dohody o příměří a propuštění zbývajících rukojmí výměnou za Palestince z izraelských věznic, začne armáda anektovat území podél hranic palestinské enklávy. Teroristé oproti tomu požadují ukončení vojenských operací v Gaze a stažení izraelských sil z enklávy.
