Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.
Podle v úterý zveřejněných údajů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) trpí akutní podvýživou či těžkou akutní podvýživou 8,8 procenta dětí v Pásmu Gazy. Letos v únoru to přitom bylo 2,4 procenta a v červnu šest procent. Dětská podvýživa může zpomalit vývoj mozku, oslabit imunitní systém a zpozdit tělesný a kognitivní vývoj. Předpokládá se, že značná část dětí v Pásmu Gazy bude těmito příznaky trpět, píše Ha'arec.
„Velká část obyvatel Pásma Gazy hladoví. Nevím, jak jinak to lze nazvat než masovým hladověním, které je způsobeno člověkem,“ řekl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Ve středu ministerstvo zdravotnictví v Gaze kontrolované teroristy z Hamásu uvedlo, že od počátku války v říjnu 2023 zemřelo v důsledku hladovění a podvýživy 111 lidí, většinou dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Situaci s podvýživou označil ve vysílání ČT24 jako „naprosto kritickou“ i vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys.
Podle COGAT čeká na vyzvednutí na palestinské straně hraničních přechodů s Izraelem více než osm stovek kamionů, píše server The Times of Israel. Ve středu zveřejněná výzva více než stovky humanitárních skupin a lidskoprávních organizací z celého světa nicméně tvrdí, že humanitární pracovníci nemají k zásobám pomoci připraveným na hranici pásma i uvnitř něj přístup kvůli izraelským restrikcím, a proto pomoc nemohou distribuovat.
Izrael tuto výzvu odsoudil, signatáři podle něj „slouží propagandě Hamásu, využívají jejich čísla a ospravedlňují jejich hrůzy“. Izraelské ministerstvo zahraničí tvrdí, že do Gazy se již dostalo 4500 kamionů, které přivezly mimo jiné mouku do pekáren a „2500 tun dětské výživy a speciální vysoce kalorické stravy pro děti“. Stovky náklaďáků mají v Gaze čekat na převzetí OSN. Podle izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga se však pomoc snaží sabotovat Hamás a jeho stoupenci.
Dohoda uzavřená na začátku července mezi Evropskou unií a Izraelem zahrnuje podstatné zvýšení denního počtu kamionů s potravinami a nepotravinářským zbožím, otevření několika dalších hraničních přechodů v severní i jižní oblasti a znovuotevření jordánských a egyptských tras pro dopravu pomoci.
O plnění dohody mají každé dva týdny jednat zástupci členských států EU, ve středu se tak stalo poprvé. Velvyslanci zemí při EU se tak od unijní diplomacie dozvěděli, že „Izrael vynaložil určité úsilí na základě dohodnutých parametrů“. „Počet nákladních vozidel vstupujících do Gazy se zvýšil, byly otevřeny další hraniční přechody a trasy a zvýšily se dodávky paliva,“ uvedl mluvčí Komise. „Situace však zůstává kritická. Je třeba toho dělat mnohem více,“ dodal.
Mezinárodní kritika a výzva médií
Izrael v posledních dnech kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy čelí narůstající mezinárodní kritice. V pondělí Británie a další západní země vydaly společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“.
Úřad izraelského premiéra ve čtvrtek oznámil, že vyhodnocuje odpověď teroristické organizace Hamás na návrh šedesátidenního příměří v Pásmu Gazy. Odpověď podle agentury AFP zahrnuje změny týkající se přísunu humanitární pomoci, map oblastí, z nichž se má stáhnout izraelská armáda, a záruk, že dočasné příměří povede k trvalému ukončení konfliktu.
Světové tiskové agentury AFP, AP a Reuters společně se stanicí BBC také ve čtvrtek vyzvaly Izrael, aby kvůli hrozícímu hladu umožnil spolupracovníkům vstup do Pásma Gazy i ven. „Novináři čelí ve válečné zóně mnoha těžkostem a obtížím. Jsme hluboce znepokojeni tím, že jejich přežití je nyní ohroženo hladem,“ píše se ve společném prohlášení.
Světová média Tel Aviv vyzvala, aby umožnil novinářům vstup do Gazy i její opuštění a aby poskytl potraviny, které se novinářům a jejich rodinám nedostávají. „Tito nezávislí novináři byli očima a ušima světa v Gaze. Nyní čelí stejně dramatickým podmínkám jako lidé, o kterých píší,“ píše se v dokumentu.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zabito nejméně 59 219 Palestinců. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit, Hamás také ve svých statistikách nerozlišuje mezi civilním obyvatelstvem a ozbrojenci.
