Vojenská služba

Na podzim roku 1990 začalo přibývat mladých mužů, kteří před nástupem do armády upřednostňovali delší civilní službu. Odmítnout vojnu z náboženských nebo morálních důvodů jim umožnil zákon z března téhož roku. Mladíci tak mohli písemně prohlásit, že jim to brání vzít do rukou zbraň. Vhodná místa pro tisíce mužů se hledala narychlo a obtížně. Nejvíc jich nakonec nastoupilo do zdravotnictví a sociální péče.

Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku osmnácti a devatenácti let. Ve čtvrtek to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území své vlasti včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastihl Josefa Bartoška na vojně. Sloužil v holešovských kasárnách, které jako jediné v Československu s okupanty nespolupracovaly a bránu i přes nařízení vlády neotevřely.

Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.

Uvalení vazby na svědka Jehovova v roce 1989 kvůli odepření vojenské služby bylo nezákonné, uvedl soud. Do vazby jej poslal tehdejší prokurátor Igor Stříž, který mezi lety 2021 a 2025 působil jako nejvyšší státní zástupce.

Zástupci všech sněmovních stran odmítli zavedení povinné vojenské služby, není to podle nich reálné. Politici to uvedli v posledním panelu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Ve společnosti by se podle nich měla spíše vést debata o tom, jak je každý člověk připraven a ochoten se podílet na obraně a bezpečnosti státu. Za zásadní považují posílení profesionální armády a aktivních záloh.

Dánsko se zřejmě stane třetí zemí v Evropě s povinnou vojenskou službou pro ženy. S návrhem přišla vláda přesně před rokem, teprve teď ale získala v parlamentu dost hlasů pro jeho podporu. Výcvik v armádě by měly všechny Dánky podstupovat od příštího roku.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin v úterý rezignoval kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, kdy si úředníci obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby se vyhnuli vojenské službě. Informovala o tom agentura Reuters.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Ukrajina zavádí nový mobilizační zákon. Země čelící ruské agresi snižuje věk odvodu do vojenské služby a cílí i na své občany v cizině. Hlavním úkolem nové legislativy je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Podle posledního průzkumu je za svou zemi připravených bojovat až 62 procent populace. Zákon začne platit za tři týdny.

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Dánská vláda věnovala Ukrajině celé své dělostřelectvo. Nová děla, ale i některé další nové stroje však dánským vojákům ještě nedorazily. Kabinet jejich nervozitu mírní plány na mohutné posílení obrany.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Polská vláda chystá obří vojenské cvičení. Návrh ministra obrany počítá s tím, že by se do něj na konci března mohlo zapojit až 200 tisíc lidí – včetně vojáků v záloze a civilistů. Mohli by být povoláváni i přes svůj nesouhlas.

Generální štáb ukrajinské armády zrušil nařízení, které zakazovalo mužům v branném věku opouštět bez zvláštního povolení místo bydliště. Informoval o tom náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj s tím, že armáda pravidla přepracuje. Oznámení o omezení pohybu osob podléhajících vojenské službě vyvolalo ve společnosti vlnu kritiky. Prezident Volodymyr Zelenskyj si veřejně stěžoval, že s ním armáda krok nekonzultovala. Odmítl však, že by měl s vojenskými veliteli neshody.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.