Mladé muže v Německu čeká dilema, jestli absolvovat vojenskou službu, kterou chce obnovit spolková vláda. Do jaké míry bude povinná, ukáže výsledek vyjednávání v rámci vládní koalice. Přibývá lidí, kteří výcvik se zbraní absolvují dobrovolně. Na druhé straně je ovšem také stále víc těch, kteří sloužit nechtějí.
„V 90. letech mi vojenská hrozba přišla jako relikt minulosti,“ říká Christoph Kluge, který jako mladý považoval armádu za přežitek, kam sám rozhodně nepatří.
Tehdy ještě povinnou roční službu proto absolvoval v domově pro těžce mentálně postižené. O dvacet let později se Kluge, za běžných okolností ekonomický novinář z Berlína, dostal do Irpině u Kyjeva, zničené ruskou invazí.
„To mnou otřáslo a také mě to velmi rozzlobilo, tak jsem chtěl něco udělat,“ popsal Kluge svou zkušenost, která ho přiměla přihlásit se do programu armády pro zájemce bez základního výcviku. V případě napadení NATO by ho nevyslali na východ, ale bránil by přímo Berlín v rámci divize domobrany. „Je to nejspíš sám Putin, který dělá nejvíc proto, aby si lidé uvědomili, jak velké je to nebezpečí. Já jen doufám, že pak už nebude moc pozdě,“ dodává novinář z Berlína.
Zájemců o podobný výcvik přibývá, naráží ale na nedostatek kapacit, dlouhé čekací lhůty a složitou byrokracii. Německu přitom do splnění cílů NATO chybí asi 145 tisíc záložníků.
V Německu existují poradní místa pro odpírače vojenské služby
Na druhé straně je stále víc těch, kteří sloužit nechtějí. Do konce letošního srpna odepřely vojenskou službu přes tři tisíce lidí. To je více než trojnásobek oproti roku 2022. Mezi nimi vojáci i lidé, kteří zatím s armádou neměli nic společného.
V Německu existuje mnoho míst, která nabízí radu, jak odmítnutí vojenské služby vyřídit formálně. Wolfram Beyer z Mezinárodní organizace odpíračů vojenské služby tuto pomoc pacifistům poskytoval už v 80. letech. Teď se k ní v souvislosti s vládním návrhem zákona o vojně pro mladé vrátil.
„Zaznamenáváme prostřednictvím emailu každý den jeden až dva dotazy,“ uvádí Beyer. „Hodně lidí říká, že nechce podstoupit vojenskou službu, protože nechce bojovat s Ruskem,“ dodává. To ovšem podle něj jako důvod nestačí. Argumentovat je potřeba hlubšími, především náboženskými pohnutkami. Sám už spolupracoval nejen s křesťany, ale i buddhisty nebo svědky Jehovovými.
Druhé kolo vyjednávání o finální podobě zákona o vojenské službě by mělo začít v listopadu. Parlament by ho pak měl schválit v prosinci. Zákon má totiž začít platit už od 1. ledna 2026.
