Povinná vojenská služba

Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Polská vláda chystá obří vojenské cvičení. Návrh ministra obrany počítá s tím, že by se do něj na konci března mohlo zapojit až 200 tisíc lidí – včetně vojáků v záloze a civilistů. Mohli by být povoláváni i přes svůj nesouhlas.