Česko má dostatek dobrovolníků připravených zapojit se do obrany státu, věří ředitel odboru řízení lidských zdrojů při ministerstvu obrany Jaroslav Daněk. Řekl to v pořadu 90’ ČT24, kde se společně s dalšími diskutujícími shodl, že znovuzavedení povinné vojenské služby v současnosti není nutné, naopak by přineslo potíže. Náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky Armády ČR Iva Bednářová upozornila, že představy lidí o tom, jak vojna vypadá, už se dnes neshodují s realitou.
Nejprve musíme ujasnit pojmy, vojna se proměnila, říkají experti
47 minut
90′ ČT24: Jak dostat Čechy do uniforem
„V Čechách je dost lidí, kteří jsou připraveni se v nějaké formě zapojit dobrovolně do obrany státu,“ myslí si Daněk. „Vracet se k povinné vojenské službě by znamenalo řadu praktických problémů pro ozbrojené síly, které nejsou v tuto chvíli ani logisticky připraveny je zvládat,“ argumentoval.
Podle Daňka by se hypotetické odvody musely podobat těm, které má například Švédsko, tedy z populace by byli vybíráni jen někteří branci. „A oni sami (ve Švédsku) říkají, že devadesát procent z těch, kteří na povinnou vojenskou službu nastupují, jsou tam dobrovolně. Povinně odvádí skutečně minimum,“ poznamenal. Zároveň vyjádřil obavy ohledně motivace těch, kteří by měli nastoupit povinně.
Průzkum agentury Ipsos pro Seznam Zprávy nicméně ukázal, že 51,6 procenta lidí by pro znovuzavedení plošné povinné vojny v současnosti bylo. „Co si představujeme pod povinnou základní vojenskou službou?“ ptala se však Bednářová. Výklady tohoto spojení jsou podle ní „zkreslené“. Jako příklad možnosti jejího zvládnutí jmenovala pozici opraváře techniky, tedy ne nutně přímo vojáka.
Na problematiku výkladu upozornil rovněž kolega Bednářové, pracovník Agentury personalistiky Armády ČR Oldřich Tichý. „Ta debata se vede jen na emocionální úrovni. O tom, co by si pod tím lidé měli představit, se vůbec nemluví,“ řekl. Až po ujasnění definice by se podle něj ve veřejném prostoru mohlo začít diskutovat, zda k znovuzavedení přistoupit, či nikoliv.
Diskutující se shodli, že populace si povinnou službu představuje tak, jak ji zažila v minulém tisíciletí. „Vůbec se to nedá srovnat,“ poznamenal voják v aktivní záloze a další host pořadu David Anthony Procházka. Potenciálním zájemcům podle něj pro vstup do armády chybí prvotní impulz, takzvaný motivátor. Vojáky v aktivní záloze vyzval, aby se nebáli být příkladem a v uniformě se ukazovat na veřejnosti.
Je třeba lidi motivovat, zaznělo v Událostech, komentářích
Obrana a povinná vojenská služba byla tématem i pořadu Události, komentáře. „Nikdo tady nevolá po povinné vojenské službě. Máme v ústavě všeobecnou brannou povinnost, tedy kdyby došlo ke konfliktu, částečná nebo úplná mobilizace by proběhla,“ vyjádřil se v něm bývalý premiér Mirek Topolánek.
Dostatek lidí v armádě však podle Topolánka není. Za příčinu považuje chybějící motivaci. „Musíme s nimi úplně jinak pracovat. Peníze na to v rozpočtu jsou,“ naznačil expremiér, že podle něj schází peněžní odměny. Jako možný zdroj pokrytí finanční motivace pro dobrovolníky uvedl možný výnos ze znovuzavedení nyní již zrušené superhrubé mzdy.
23 minut
Události, komentáře: Kupovat drony, stíhačky, nebo tanky?
Podle druhého debatujícího, bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého, brancům nejde jen o finance. „Vojáci z povolání musí mít podporující rodinu a prostředí, ve kterém můžou fungovat ,“ řekl.
S Šedivým souhlasil i poslední host, ředitel Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany Josef Procházka. „Morální složka bojeschopnosti armády je důležitá. Potřebují podmínky a zázemí,“ dodal. Nábory se podle něj musí uskutečňovat v místech s ohledem na preference potenciálních zájemců.
