Schillerová chce vědět, kam půjdou peníze na obranu. Stanjura připomněl schůzku

28 minut
Události, komentáře: Česko zvýší výdaje na obranu
Zdroj: ČT24

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Vládní koalice řeší, kolik peněz vynaložit na posílení obranyschopnosti. A především kde na to vezme finance. Ministr Stanjura navrhuje, aby kabinet mohl v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu – a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu.

Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu by se tak nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podpořil to i sněmovní rozpočtový výbor – s návrhem souhlasilo i opoziční ANO, přičemž zástupci SPD se zdrželi hlasování.

„Hlasování na rozpočtovém výboru oceňuji, ale nevím, jestli znamená změnu přístupu hnutí ANO. Rozhodně bych ji přivítal,“ poznamenal Stanjura. Hlasování proběhlo pár dní po schůzi o bezpečnosti země, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS). Pozvání nepřijaly opoziční strany ANO a SPD, což vyústilo v důrazné až emotivní výměny názorů. Schillerová dokonce nazvala premiéra parchantem.

„Ano, emoce trochu zapracovaly, určitě bych už ten výraz nepoužila. Na druhé straně jsem reagovala na velmi nebezpečná slova premiéra. Označil nejsilnější politické hnutí za bezpečnostní hrozbu. Jen kvůli tomu, že jsme nepřišli na jednu schůzku,“ tvrdí Schillerová.

Schillerová zkritizovala diskusi k bezpečnostním otázkám, kterou označila za „PR schůzku“. Podle ní byly závěry předem domluvené a koalici šlo jen o to opozici „ocejchovat“, že na schůzi nepřišla. Ministrovi financí vytkla i „nezodpovědné hospodaření“ a to, že v rozpočtové rezervě chybí peníze.

Na otázku, zda by premiér neměl svolat další schůzku a pokusit se za minulým týdnem udělat tlustou čáru, Stanjura odpověděl, že to je možné. „Je to hrozně těžké. Osobní urážky nejsou bolístky, je to něco, co do politiky fakt nepatří,“ zdůraznil. „Ale je možné, že bude premiér iniciovat další jednání. Vyvíjí se i debata na evropské úrovni,“ dodal.

Politici mají poslouchat armádu, řekl Stanjura

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO argumentovala, že o obraně opozice diskutovat chce. „Iniciovali jsme svolání mimořádné schůze. Chceme se bavit o koncepci armády do roku 2035, o personálním zajištění, o tom, kam se zacílí peníze. Debata nemůže být jen o tom, kolik se bude investovat, ale i kam,“ poznamenala. Vysvětlila, že ANO nezpochybňuje, že výdaje mají růst, ale chce vědět, na co přesně se peníze vynaloží.

Stanjura poznamenal, že detaily o investicích do obrany byly předmětem diskuse na schůzi, kterou svolal Fiala a na kterou zástupci ANO nepřišli. „Zároveň je k zamyšlení, jestli je vhodné všechny tyto informace říkat na plénu ve sněmovně,“ upozornil. Dodal, že tyto informace by poslanci ANO z výboru pro obranu měli mít.

„My máme poslouchat armádu ve smyslu, co je pro ně potřeba. Ne, aby se politici přeli o konkrétním zbraňovém systému a politicky rozhodovali, který je z jejich pohledu lepší nebo horší,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...