Schillerová chce vědět, kam půjdou peníze na obranu. Stanjura připomněl schůzku

28 minut
Události, komentáře: Česko zvýší výdaje na obranu
Zdroj: ČT24

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

Vládní koalice řeší, kolik peněz vynaložit na posílení obranyschopnosti. A především kde na to vezme finance. Ministr Stanjura navrhuje, aby kabinet mohl v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu – a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu.

Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu by se tak nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podpořil to i sněmovní rozpočtový výbor – s návrhem souhlasilo i opoziční ANO, přičemž zástupci SPD se zdrželi hlasování.

„Hlasování na rozpočtovém výboru oceňuji, ale nevím, jestli znamená změnu přístupu hnutí ANO. Rozhodně bych ji přivítal,“ poznamenal Stanjura. Hlasování proběhlo pár dní po schůzi o bezpečnosti země, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS). Pozvání nepřijaly opoziční strany ANO a SPD, což vyústilo v důrazné až emotivní výměny názorů. Schillerová dokonce nazvala premiéra parchantem.

„Ano, emoce trochu zapracovaly, určitě bych už ten výraz nepoužila. Na druhé straně jsem reagovala na velmi nebezpečná slova premiéra. Označil nejsilnější politické hnutí za bezpečnostní hrozbu. Jen kvůli tomu, že jsme nepřišli na jednu schůzku,“ tvrdí Schillerová.

Schillerová zkritizovala diskusi k bezpečnostním otázkám, kterou označila za „PR schůzku“. Podle ní byly závěry předem domluvené a koalici šlo jen o to opozici „ocejchovat“, že na schůzi nepřišla. Ministrovi financí vytkla i „nezodpovědné hospodaření“ a to, že v rozpočtové rezervě chybí peníze.

Na otázku, zda by premiér neměl svolat další schůzku a pokusit se za minulým týdnem udělat tlustou čáru, Stanjura odpověděl, že to je možné. „Je to hrozně těžké. Osobní urážky nejsou bolístky, je to něco, co do politiky fakt nepatří,“ zdůraznil. „Ale je možné, že bude premiér iniciovat další jednání. Vyvíjí se i debata na evropské úrovni,“ dodal.

Politici mají poslouchat armádu, řekl Stanjura

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO argumentovala, že o obraně opozice diskutovat chce. „Iniciovali jsme svolání mimořádné schůze. Chceme se bavit o koncepci armády do roku 2035, o personálním zajištění, o tom, kam se zacílí peníze. Debata nemůže být jen o tom, kolik se bude investovat, ale i kam,“ poznamenala. Vysvětlila, že ANO nezpochybňuje, že výdaje mají růst, ale chce vědět, na co přesně se peníze vynaloží.

Stanjura poznamenal, že detaily o investicích do obrany byly předmětem diskuse na schůzi, kterou svolal Fiala a na kterou zástupci ANO nepřišli. „Zároveň je k zamyšlení, jestli je vhodné všechny tyto informace říkat na plénu ve sněmovně,“ upozornil. Dodal, že tyto informace by poslanci ANO z výboru pro obranu měli mít.

„My máme poslouchat armádu ve smyslu, co je pro ně potřeba. Ne, aby se politici přeli o konkrétním zbraňovém systému a politicky rozhodovali, který je z jejich pohledu lepší nebo horší,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...