Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.
Pavel: Klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru
28 minut
Prezident Petr Pavel se v Kyjevě setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským
Zelenskyj po jednání s Pavlem řekl, že nepochybuje, že Česko bude silným hráčem v rámci nového systému bezpečnosti pro Ukrajinu. Na tiskové konferenci také uvedl, že Ukrajina, která se již více než tři roky brání proti ruské agresi, je rozhodnuta zachovat vlastní suverenitu. Česko ji podle Zelenského důsledně podporuje.
6 minut
Události: Prezident Petr Pavel navštívil Ukrajinu
Jakýkoli klid zbraní musí být podle českého prezidenta krokem k udržitelnému míru, jeho podmínky musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby s nimi Ukrajinci souhlasili. „My Češi chápeme tužby Ukrajiny, aby se mohla svobodně rozhodovat o budoucnosti,“ řekl. Česko podle něj také Ukrajinu považuje za součást evropské rodiny a podporuje její vstup do Evropské unie. Zároveň nelze zpochybňovat otázku budoucího členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, podotkl Pavel.
Zelenskyj řekl, že OSN neuchrání Ukrajinu před Putinem a nemůže být zárukou bezpečnosti. Ukrajina proto přikládá velkou důležitost takzvané koalici ochotných. Pavel k tomu dodal, že „právě nyní debatujeme o své angažovanosti v koalici ochotných“. Vidí ji jako seskupení zemí, které jsou ochotné jednat, ne jen hovořit.
Nyní se v Londýně scházejí vojenští představitelé a diskutují o možných způsobech obrany Ukrajiny, dodal Pavel. Česko je podle něj ochotné být součástí těchto jednání a „pokud se dospěje k závěru vytvořit takovou vojenskou sílu, tak k tomu bude patřit.“ Zatím Pavel považuje za předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do mírové mise na Ukrajině, dokud není dostatečně projednána.
GALERIE
Prezident Petr Pavel na návštěvě Kyjeva
Prezident rovněž zdůraznil úsilí o zařízení humanitární pomoci a projektů na poválečnou obnovu Ukrajiny. Česko se na to zaměřuje například v Dněpropetrovské oblasti, konkrétně uvedl programy pro energetiku a čistírny vody. Ukrajina naopak může Evropě pomoci sdílením svých bojových zkušeností a taktických postupů. Zároveň budou Ukrajinci lídry v technologiích, tamní odborníci vyvinuli za krátkou dobu účinné zbraňové systémy, levnější než sofistikované zbraně ze Západu, míní Pavel.
„Je zapotřebí mít na paměti, že silnou bude pouze ta diplomacie, která má na zřeteli příčinu této války, a jedinou příčinou této války je (ruský vůdce Vladimir) Putin a jeho Rusko,“ řekl Zelenskyj. „Více než týden leží na stole návrh úplného přerušení palby, ale Putin to nevnímá,“ dodal s odkazem na nedávnou americkou snahu dohodnout třicetidenní příměří v bojích. Jednání mají v Saúdské Arábii pokračovat v pondělí.
Pavel konstatoval, že „slyšíme hodně o příměří a upřímně řečeno, zdá se sice nablízku, ale jsem si jistý, že nikdo si nepřeje to zabíjení zastavit více než sami Ukrajinci. Jakýkoli klid zbraní ale musí být krokem k udržitelnému míru. Podmínky takového míru musí být přijatelné pro všechny a je potřeba, aby Ukrajinci s nimi souhlasili.“ Ukrajina podle něj musí dostat záruky, že Rusko znovu nezaútočí. „To je naše kolektivní zodpovědnost,“ podotkl Pavel.
Jednání s premiérem Šmyhalem
Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Podíval se mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Prezident při jednání s ukrajinskými politiky prý zaznamenal výrazně větší klid, než tomu bylo při jeho návštěvě před téměř dvěma lety. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.
Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. „Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl. Navštívil i firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.
„Dnes s tím, že už byla zahájena jednání o příměří, o možné mírové dohodě, s vyjádřením jednoznačné podpory ze strany nejen Evropské unie, ale i koalice ochotných, tak si myslím, že Ukrajina směřuje s velkým odhodláním k nějakému cíli, se kterým se víceméně už vyrovnala. Mám tím na mysli cíl, který bude obsahovat nějaký nutný kompromis,“ dodala hlava státu.
Ukrajina se toho podle něj zároveň hodně naučila, proto by její členství v EU a NATO bylo obrovským přínosem. „Především postarat se sami o sebe, vystačit s málem, být velice vynalézaví, pokud jde o to, jak se bránit, jak efektivně nacházet řešení tam, kde jsou velké problémy. Ale hlavně v sobě našla obrovské odhodlání bránit si to, co považuje za drahé, a to je nezávislost, svoboda a vlastní země. Myslím si, že to řadě evropských zemí, včetně naší, chybí,“ vyjmenoval prezident.
Jde o důkaz barbarství, odsoudil Pavel ruské útoky
Český prezident v pátek ráno dorazil vlakem do hlavního města Ukrajiny, sdělila prezidentská kancelář. Rusko podle Pavla ignoruje mezinárodní právo a v podstatě se dopouští válečných zločinů útoky nejen na zdravotnická zařízení, ale třeba i na sanitky. „Docházelo ke stovkám takových případů. Pokud máme s něčím pomáhat, tak těm, kteří to potřebují nejvíc. To jsou lidé, kteří jsou v nemocnicích. Pokud někdo útočí na lidi, kteří jsou bezbranní a ošetřovaní, tak je to výrazný důkaz barbarství,“ nechal se slyšet Pavel. Před návštěvou Kyjeva zavítal do Oděsy.
„Provádět tak masivní útoky a k tomu na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a o možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to ruská strana myslela vážně,“ řekl Pavel.
4 minuty
Petr Pavel na návštěvě Kyjeva
Prezident podotkl, že je zřejmě potřeba podstatně zvýšit tlak na ruskou stranu, aby přístup k mírovým jednáním výrazně změnila. „Podle toho, co máme možnost vidět a slyšet, tak zatím se nezdá, že by ruská strana měla vůli nějaké příměří uzavřít. Bude zřejmě zapotřebí použít ten tlak, o kterém mluvil americký prezident (Donald Trump) a který by měl být pro Rusko dostatečně citlivý, aby na to reagovalo,“ řekl.
Zahraniční návštěvy mají pro Ukrajinu význam
Pavel a Zelenskyj navštívili ještě před jednáním v kyjevském prezidentském paláci také obec Moščun. Právě tady ukrajinští vojáci na počátku ruské invaze zastavili okupační síly necelých deset kilometrů od Kyjeva. Zde oba státníci uctili památku padlých bojovníků.
„Návštěvy zahraničních vysokých představitelů mají význam z hlediska toho, že ukazují pokračující podporu těch států, jejichž reprezentanti na Ukrajinu cestují. Ukazují také to, že byť je země ve válečném stavu, tak je schopna tyto návštěvy alespoň v omezeném modu přijímat. To je důležité z toho důvodu, že se Rusko stále snaží proklamovat, že Ukrajina není funkční a suverénní stát,“ řekl Oldřich Bureš, vedoucí Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity v Praze.
„Prezident Pavel položil květiny před památníkem československých legionářů, podíval se také do Sofijského chrámu. Navštívil také dětskou nemocnici Ochmatdyt, která byla loni velmi silně poškozena ruským úderem,“ přiblížila prezidentův program zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Pavel se rovněž seznámil s projektem Archa I, kterým se Česko podílí na záchraně ukrajinského kulturního dědictví, konkrétně v tomto případě na konzervaci a restaurování písemného dědictví, jako jsou knihy a rukopisy. „Kulturní dědictví je nejen symbolikou, ale páteří každého národa. Pokud by se nepodařilo zachránit to, co Ukrajinci cítí jako zdroj své identity, pak by o ni částečně přišli,“ uvedl.
4 minuty
Darja Stomatová o návštěvě Petra Pavla v Kyjevě
Ve čtvrtek Pavel navštívil jihoukrajinské město Oděsa a jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět.
V době Pavlovy návštěvy byl v Oděské oblasti hlášen dronový útok. Prezident k tomu uvedl, že dostal zatím jen prvotní informace, podle kterých se jednalo o dosud největší útok na Oděsu a byla použita i „trochu jiná taktika vzdušného útoku“.
Politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov považuje za důležité udržovat kontakty na všech politických úrovních. „Česká politická reprezentace stále dává najevo, že stojíme při Ukrajincích.“ Vyzdvihl také návštěvu Pavla v Oděse, která je pro Ukrajinu velmi důležitá, protože jí coby námořní přístav umožňuje komunikovat se světem. Je také stále pod tlakem dronových útoků. Považuje se rovněž za potenciální cíl dalšího ruského postupu na Ukrajině.
Na síti X poté Pavel uvedl, že s vedením Oděské, Mykolajivské a Chersonské oblasti diskutoval o další přímé podpoře regionům, které se nacházejí přímo na bojové linii. „Přijel jsem do ukrajinské Oděsy, která od začátku války odolává ruské agresi. Z Česka sem putuje pomoc ve formě bojových vozidel, dronů, ochranných vest, mobilních rušiček, které chrání obyvatele před dronovými útoky, a také zdravotnického vybavení, jako jsou plicní ventilátory a nemocniční postele,“ napsal prezident.
Kuleba vyzdvihl českou pomoc Ukrajině
Ukrajinský vicepremiér Dmytro Kuleba na telegramu píše, že „přímo během schůzky (s Pavlem) Ruská federace na Oděsu vyslala tři skupiny dronů šáhed“. „Zločiny Ruska proti Ukrajině by měl vidět celý civilizovaný svět,“ podotkl. Vyzdvihl českou humanitární i vojenskou pomoc Ukrajině a uvedl, že k námořní bezpečnosti země významně přispěly protilodní systémy Neptun na podvozcích nákladních aut Tatra.
Kuleba také připomněl, že Česko převzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde renovuje čističky vody a kam dodává generátory, zdravotnické vybavení nebo evakuační autobusy. V Kyjevské oblasti se zase Česko podílí na modernizaci regionální dětské nemocnice za více než deset milionů eur (asi 250 milionů korun), napsal ukrajinský vicepremiér.
To, že Rusko na Oděsu zaútočilo v den návštěvy českého prezidenta, podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera „připomíná celému světu, že válka pokračuje a Ukrajina bojuje dál“.
Ruské letectvo udeřilo i v okolí Záporoží, kde svrhlo letecké bomby, informoval Ivan Fedorov, velitel vojenské správy Záporožské oblasti, kterou prochází frontová linie. Šest lidí utrpělo zranění, mezi nimi čtyřletý chlapec. Šedesátiletý muž skončil v nemocnici, ostatní mají lehčí zranění.
Symbolické předání vrtulníku
Pavel také během návštěvy Kyjeva symbolicky předal svému ukrajinskému protějšku Zelenskému dar v podobě vojenské helikoptéry Black Hawk, na kterou se složili čeští a slovenští občané.
„Občanská sbírka na vrtulník Black Hawk je celosvětově jedinečným aktem podpory. Česko se tak stalo první zemí, jejíž občané se složili na vojenskou helikoptéru pro Ukrajinu,“ napsal Pavel na síti X. Na vrtulník se začátkem března podařilo vybrat cílových 70 milionů korun.
Celkem více než 20 600 dárců poskytlo 72,6 milionu korun, vyplývá z údajů na webu iniciativy Dárek pro Putina. Ta nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro ukrajinskou armádu a civilisty bránící se ruským okupantům. Iniciativa po vybrání cílové částky uvedla, že se jí podařilo získat levnější a novější stroj, který Kyjev potřebuje.
Sbírku iniciativa zahájila 16. listopadu 2023, použitý americký vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk nazvaný Čestmír také představila v Praze.
Iniciativa Dárek pro Putina, ironicky odkazující na jméno ruského vládce Vladimira Putina, pod jehož vedením začala ruská agrese proti Ukrajině, pořádá sbírky například na protitankové střely či drony. Vybírá ale i peníze na odminovací stroj nebo vysoušeče pro obyvatele domů zatopených na Ukrajině po protržení Kachovské přehrady. Už dříve iniciativa pořídila a předala ukrajinské armádě například raketomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun nebo tank T-72 Avenger za 30 milionů.
Pavel Ukrajinu navštívil i krátce po inauguraci
Pavel navštívil Ukrajinu už krátce po své inauguraci v roce 2023 společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Jednal tehdy se Zelenským a navštívil východoukrajinské Dnipro. Zelenskyj byl na oficiální návštěvě v Praze v červenci 2023.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu před více než třemi roky. Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Ruský prezident Vladimir Putin ale na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl.
Tento týden se šéf Bílého domu od Putina dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň však obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Ve čtvrtek se konal i summit Evropské unie, kde se prezidenti a premiéři 26 členských zemí shodli mimo jiné na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku.
Je logické, že Evropa stojí o to být u vyjednávání o míru na Ukrajině, řekl komentátor ČRo Libor Dvořák. Donaldu Trumpovi ani Vladimiru Putinovi se ale „nehodí do krámu“ a budou Evropany blokovat, upozornil. „Putin chce ve válce viditelně pokračovat. Při jednání sice říká ‚v zásadě souhlasím‘, ale u každého bodu dodá ‚ano, ale‘. Trump má největší zájem na tom, aby válka skončila, a to jakkoliv. Proto se nebude příliš ohlížet na ukrajinské zájmy,“ myslí si komentátor.
9 minut
Komentátor ČRo Libor Dvořák k situaci na Ukrajině (21. března 2025)
Otázka Trumpova „nátlaku“
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) si myslí, že „to nejlepší, co můžeme udělat, je dodat Ukrajině dostatečné množství zbraní, dostatečným způsobem ji podpořit a v maximální možné míře uplatňovat sankce proti Rusku“. Je dle něj v „našem zájmu, abychom jim prokázali pomoc co nejvíc“.
Upozornil však na to, že s novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa přišel jasný vzkaz – „o mír v Evropě se budete starat vy jako Evropa“. Míní, že evropský obranný průmysl se musí emancipovat, poukázal také na otázku kyberbezpečnosti či migrační politiky. „Takovéto proplesknutí, které se Evropě dostalo, myslím, že byl dostatečně velký budíček pro všechny,“ dodal.
23 minut
Události, komentáře: Petr Pavel v Kyjevě
Podle právníka a bývalého senátora Jiřího Dienstbiera (SOCDEM) Trumpova administrativa spíše vyvíjí tlak na Ukrajinu, na ruského vládce Putina prý příliš ne. „Pokud Spojené státy opustí Ukrajinu a budou nadbíhat Putinovi, tak nevidím žádný dobrý výsledek,“ podotkl. Evropa prý může Kyjevu v lecčems pomoci, nicméně nahradit zcela americkou vojenskou část pomoci v současném stavu schopna není.
„Tou cestou by mělo být trvat na principech mezinárodního práva, na svobodě, suverenitě, územní integritě Ukrajiny,“ pokračoval. To musí být podle Dienstbiera spojeno právě s podporou napadené země – tak, aby se mohla bránit. „Je možné, že se Ukrajina v nějakém okamžiku může rozhodnout, že se třeba vzdá části svého území,“ dodal s tím, že to musí být rozhodnutí Ukrajinců, nikoliv donucením „vyděračskými metodami“.
Bývalý europoslanec Jiří Payne ocenil pragmatismus prezidenta Pavla v jednání, které nyní vede. Prohlásil, že Spojené státy v posledních dvou měsících ztratily důvěryhodnost v celém světě. „Součástí toho, co se nyní děje, je to, zda si malé státy nechají diktovat od velmocí, že musí poslouchat, nebo jestli si najdou nějakou svoji cestu,“ dodal.
