Rusové zabíjeli v Záporoží, mrtvé hlásí i další ukrajinské regiony

Ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny zabil v noci na sobotu nejméně tři lidi, včetně čtrnáctileté dívky, a dalších šestnáct zranil. Po dalších ruských úderech jsou mrtví a ranění také v Sumské, Chersonské a Doněcké oblasti, informují ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.

Na Záporoží podle ukrajinské policie zaútočilo dvanáct ruských dronů. „Tento útok připravil o život celou rodinu. Těla dcery a otce (záchranáři) vyprostili z trosek. O život matky bojovali lékaři déle než deset hodin, ale bohužel se ji zachránit nepodařilo,“ popsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Mezi celkem šestnácti raněnými je podle něj také nemluvně, jehož stav lékaři považují za středně závažný.

„Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží,“ zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Rusko musí zastavit všechny údery,“ zdůraznil na Telegramu.

Záporoží, kde před zahájením plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 žilo přibližně 710 tisíc obyvatel, je častým cílem ruských okupantů. Rusko zaútočilo na předměstí Záporoží naposledy ve čtvrtek večer naváděnými leteckými pumami, které zranily šest lidí včetně čtyřletého chlapce.

Mrtvé a zraněné hlásí i Chersonská a Sumská oblast

Další dva lidé přišli v noci na sobotu o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti. Ruské ostřelování Chersonské oblasti zabilo jednoho člověka a čtrnáct zranilo.

V Kyjevě nálet ruských dronů způsobil v pátek pozdě večer požár v obytném domu, útok se ale obešel bez obětí a raněných, informovali záchranáři.

Prokuratura v Doněcké oblasti podle serveru Ukrajinska pravda informovala, že v sobotu časně odpoledne ruská armáda ostřelovala město Pokrovsk a na ulici v obytné čtvrti zemřel 41letý muž. Šestašedesátiletá žena utrpěla těžká zranění, kterým posléze podlehla. Později odpoledne prokuratura oznámila, že počet obětí vzrostl na tři. V bezprostřední blízkosti města už měsíce svádí boje armády obou znepřátelených zemí.

Ukrajinská protivzdušná obrana během noci na sobotu sestřelila sto ze 179 ruských dronů, dalších 63 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, oznámilo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností napsalo, že drony způsobily škody právě v Záporožské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.

3 minuty
Ruské údery na Ukrajinu pokračují
Zdroj: ČT24

O úderech mluví také Rusko

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda zničila nad osmi ruskými regiony a nad Černým a Azovským mořem 47 ukrajinských dronů. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Gubernátor Rostovské oblasti na Telegramu napsal, že po útoku ukrajinských dronů na výškovou budovu v Rostově na Donu byli hospitalizováni dva ranění. Podle agentury Interfax tvrdí okupační úřady v Doněcké oblasti, že v okupované Horlivce na východě Ukrajiny zranil ukrajinský dron čtyři hasiče.

Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že v pohraničím okrese sousedícím s Ukrajinou zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním. Ani tvrzení gubernátorů nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Jednání pokračují

Ukrajina se pokusí zabránit alespoň části útoků na její civilní cíle na jednání během příštího týdne. Souhlasila i s americkým návrhem na úplné příměří na frontě, Kreml byl ale proti.

„V současné situaci Ruská federace nemá žádný racionální důvod činit jakékoliv ústupky a jakkoliv prakticky omezovat své operace. Spojené státy by musely Ruskou federaci přesvědčit, že jsou schopné přitlačit na pilu, třeba navýšit sankce nebo navýšit podporu Ukrajině, což si v současné době nemyslím, že by tomu Rusko věřilo,“ soudí bezpečností analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

10 minut
Bezpečnostní analytik Jakub Drmola o ruské válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podle prezidentského zmocněnce USA Steva Witkoffa jsou hlavní překážkou dlouhodobého míru spory o ukrajinský Krym a čtyři okupované oblasti. Kyjev by podle něj ve vlastním zájmu měl přijmout dohodu dojednanou americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

V obavách, že Spojené státy budou Kyjev tlačit k ústupkům, se Ukrajina obrací k Evropě. Podle českého prezidenta Petra Pavla by kompromisy neměly být nepřijatelné pro napadenou zemi.

9 minut
Analytik Michal Lebduška o evropské pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Ne všechny evropské země mají ochotu pomáhat Ukrajině. Vidíme země, které jsou dokonce otevřeně proruské, jako třeba Maďarsko, a u zemí, které deklarují pomoc Ukrajině, tak to není vždy tak silné, jak by mělo. Typickým příkladem je Francie, která je slovně a v některých iniciativách, summitech velmi silná, ale v bezprostřední pomoci Ukrajině určitě nepatří mezi ty nejdůležitější země,“ připomíná analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.

Aby ukrajinský prezident dokázal, že věří v obranu své země, vyrazil do Doněcké oblasti. Navštívil vojáky, kteří dokázali zastavit ruský postup těsně u Pokrovsku.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 5 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 5 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 6 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 9 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...