Ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny zabil v noci na sobotu nejméně tři lidi, včetně čtrnáctileté dívky, a dalších šestnáct zranil. Po dalších ruských úderech jsou mrtví a ranění také v Sumské, Chersonské a Doněcké oblasti, informují ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady.
Na Záporoží podle ukrajinské policie zaútočilo dvanáct ruských dronů. „Tento útok připravil o život celou rodinu. Těla dcery a otce (záchranáři) vyprostili z trosek. O život matky bojovali lékaři déle než deset hodin, ale bohužel se ji zachránit nepodařilo,“ popsal šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Mezi celkem šestnácti raněnými je podle něj také nemluvně, jehož stav lékaři považují za středně závažný.
„Rusko opět porušilo příměří a zabilo čtrnáctileté dítě v Záporoží,“ zareagoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Rusko musí zastavit všechny údery,“ zdůraznil na Telegramu.
Záporoží, kde před zahájením plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 žilo přibližně 710 tisíc obyvatel, je častým cílem ruských okupantů. Rusko zaútočilo na předměstí Záporoží naposledy ve čtvrtek večer naváděnými leteckými pumami, které zranily šest lidí včetně čtyřletého chlapce.
Mrtvé a zraněné hlásí i Chersonská a Sumská oblast
Další dva lidé přišli v noci na sobotu o život a dva byli zraněni při bombardování pohraniční obce v Sumské oblasti. Ruské ostřelování Chersonské oblasti zabilo jednoho člověka a čtrnáct zranilo.
V Kyjevě nálet ruských dronů způsobil v pátek pozdě večer požár v obytném domu, útok se ale obešel bez obětí a raněných, informovali záchranáři.
Prokuratura v Doněcké oblasti podle serveru Ukrajinska pravda informovala, že v sobotu časně odpoledne ruská armáda ostřelovala město Pokrovsk a na ulici v obytné čtvrti zemřel 41letý muž. Šestašedesátiletá žena utrpěla těžká zranění, kterým posléze podlehla. Později odpoledne prokuratura oznámila, že počet obětí vzrostl na tři. V bezprostřední blízkosti města už měsíce svádí boje armády obou znepřátelených zemí.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci na sobotu sestřelila sto ze 179 ruských dronů, dalších 63 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, oznámilo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností napsalo, že drony způsobily škody právě v Záporožské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.
O úderech mluví také Rusko
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda zničila nad osmi ruskými regiony a nad Černým a Azovským mořem 47 ukrajinských dronů. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Gubernátor Rostovské oblasti na Telegramu napsal, že po útoku ukrajinských dronů na výškovou budovu v Rostově na Donu byli hospitalizováni dva ranění. Podle agentury Interfax tvrdí okupační úřady v Doněcké oblasti, že v okupované Horlivce na východě Ukrajiny zranil ukrajinský dron čtyři hasiče.
Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že v pohraničím okrese sousedícím s Ukrajinou zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním. Ani tvrzení gubernátorů nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Jednání pokračují
Ukrajina se pokusí zabránit alespoň části útoků na její civilní cíle na jednání během příštího týdne. Souhlasila i s americkým návrhem na úplné příměří na frontě, Kreml byl ale proti.
„V současné situaci Ruská federace nemá žádný racionální důvod činit jakékoliv ústupky a jakkoliv prakticky omezovat své operace. Spojené státy by musely Ruskou federaci přesvědčit, že jsou schopné přitlačit na pilu, třeba navýšit sankce nebo navýšit podporu Ukrajině, což si v současné době nemyslím, že by tomu Rusko věřilo,“ soudí bezpečností analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle prezidentského zmocněnce USA Steva Witkoffa jsou hlavní překážkou dlouhodobého míru spory o ukrajinský Krym a čtyři okupované oblasti. Kyjev by podle něj ve vlastním zájmu měl přijmout dohodu dojednanou americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
V obavách, že Spojené státy budou Kyjev tlačit k ústupkům, se Ukrajina obrací k Evropě. Podle českého prezidenta Petra Pavla by kompromisy neměly být nepřijatelné pro napadenou zemi.
„Ne všechny evropské země mají ochotu pomáhat Ukrajině. Vidíme země, které jsou dokonce otevřeně proruské, jako třeba Maďarsko, a u zemí, které deklarují pomoc Ukrajině, tak to není vždy tak silné, jak by mělo. Typickým příkladem je Francie, která je slovně a v některých iniciativách, summitech velmi silná, ale v bezprostřední pomoci Ukrajině určitě nepatří mezi ty nejdůležitější země,“ připomíná analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.
Aby ukrajinský prezident dokázal, že věří v obranu své země, vyrazil do Doněcké oblasti. Navštívil vojáky, kteří dokázali zastavit ruský postup těsně u Pokrovsku.
