Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oba hovor označili za pozitivní. Mluvili hlavně o úterním telefonátu šéfa Bílého domu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Trump uvedl, že se snaží sladit požadavky obou zemí. V rozhovoru souhlasil, že pomůže Kyjevu s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.
Trump slíbil Zelenskému pomoc s koupí protivzdušné obrany
7 minut
Události: Boje mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují
Bílý dům oznámil, že Trump v rozhovoru se Zelenským uvedl, že pomůže Ukrajině s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. „Prezident Zelenskyj požádal o další systémy protivzdušné obrany, aby bylo možné chránit civilisty, zvláště pak systémy Patriot. Prezident Trump souhlasil, že s ním bude spolupracovat, aby zjistili, co je k dispozici, obzvláště v Evropě,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Americký prezident také navrhl, že USA převezmou kontrolu nad ukrajinskými elektrárnami a zajistí tak jejich bezpečnost. Trump dále slíbil, že vrátí domů ukrajinské děti unesené do Ruska. Zelenskyj poděkoval Trumpovi za americkou podporu.
Trump na sociální síti Truth Social poznamenal, že velká část rozhovoru „vycházela ze včerejšího (úterního) telefonátu s prezidentem Putinem s cílem sladit požadavky a potřeby Ruska i Ukrajiny“. Podle něj jsou jednání na dobré cestě. Hovor se Zelenským se odehrál ve stínu bezprecedentní roztržky v Oválné pracovně, připomněl zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Telefonát trval asi hodinu, tedy dvakrát kratší dobu než diskuze s Putinem.
Trump také napsal, že požádá ministra zahraničí Marca Rubia a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze, aby přesně popsali projednávané body. Jejich prohlášení má být zveřejněno „brzy“.
Zelenskyj: Věříme v mír ještě letos
Zelenskyj telefonát označil za pozitivní, velmi věcný a upřímný, uvedl na síti X. Později doplnil, že se necítil pod tlakem. „Shodli jsme se, že Ukrajina a Spojené státy by měly pokračovat ve spolupráci s cílem dosáhnout skutečného ukončení války a trvalého míru. Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením lze trvalého míru dosáhnout ještě letos,“ napsal ukrajinský prezident.
„Jedním z prvních kroků k úplnému ukončení války by mohlo být ukončení úderů na energetickou a další civilní infrastrukturu,“ míní Zelenskyj. Podle něj to Ukrajina podporuje stejně jako návrh na bezpodmínečné příměří na frontě. Takové kroky jsou podle něj nutné pro vytvoření podmínek pro komplexní mírovou dohodu. Později ukrajinský prezident novinářům řekl, že pokud Moskva podmínky příměří poruší, bude Kyjev reagovat stejně.
Ve středu večer Zelenskyj řekl, že by byl rád, kdyby americký prezident Ukrajinu navštívil. Myslí si, že by to napomohlo jeho mírovým snahám. Podotkl také, že Trump rozumí tomu, že Kyjev neuzná okupovaná území jako ruská, a dal najevo připravenost diskutovat o budoucnosti Záporožské jaderné elektrárny, kterou by podle Washingtonu mohly spravovat USA.
8 minut
Studio ČT24: Donald Trump telefonoval s Volodymyrem Zelenským
Ještě před hovorem Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena vyslat tým, který bude s USA vyjednávat o příměří. Dodal, že jeho administrativa je ochotná poskytnout seznam energetických zařízení, na které se nebude útočit. Zdůraznil, že tím, kdo by měl dodržování příměří v energetickém sektoru sledovat a kontrolovat, jsou především Spojené státy.
Americkou delegaci při ohlášením jednání v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.
Historie ukazuje, že Moskva využije slabosti, varuje Finsko
Rusko musí podle finského prezidenta Alexandra Stubba prokázat, že chce skutečný mír. A pokud odmítne, je podle něj nutné Ukrajinu posílit a zároveň zvýšit tlak na Rusko, aby k jednacímu stolu usedlo. „Historická zkušenost ukazuje, že jakoukoli slabost Rusko využije,“ řekl finský prezident, jehož země s Ruskem, respektive Sovětským svazem svedla dvě války, a to takzvanou zimní na přelomu let 1939 a 1940, na kterou navázala válka pokračovací. Finsko tehdy přišlo o značné území, uchovalo si ale nezávislost.
Stubb zdůraznil, že Ukrajina má právo se bránit a že toto právo nelze nijak omezovat. Kyjevu slíbil další výraznou podporu.
Telefonát Trumpa a Zelenského se uskuteční v 15:00 SEČ, uvedl Bílý dům. Zelenskyj řekl, že doufá, že Trump zvýší tlak na ruské osoby a subjekty porušující americké sankce. Řekl také, že Putin využije každou příležitost, aby se plnému příměří na Ukrajině vyhnul. Stubb řekl, že mluvil s republikánským senátorem Lindseym Grahamem, který chce požádat Senát USA o zostření sankcí proti Rusku, pokud Moskva nepřijme příměří s Ukrajinou.
Kallasová: Rusko nechce učinit žádný ústupek
„Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekla Kallasová k úternímu hovoru Trumpa a Putina. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu třiceti dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Podle šéfa německé obrany Borise Pistoriuse dohoda, které dosáhl Trump s Putinem, nic neznamená. Dokazují to podle něj noční útoky na Ukrajinu. Putin dle německého politika „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je rozdíl mezi tím, co Moskva říká a co dělá. „Ruské útoky na ukrajinské území během uplynulé noci, z nichž některé mířily na civilní infrastrukturu, ukazují propast mezi slovy Moskvy a činy,“ uvedl mluvčí diplomacie Christophe Lemoine.
11 minut
Novinářka Jana Ciglerová komentovala telefonát Trumpa s Putinem
Podobný názor vyjádřila i zahraniční zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. „Donald Trump se mýlil, když si myslel, že s Ruskem bude mít menší práci než s Ukrajinou,“ poznamenala novinářka. Zdůraznila, že Rusko na rozdíl od Ukrajiny přidalo k příměří další požadavky.
Moskva už v prosinci 2021 oznámila cíl, aby se vojenské síly Severoatlantické aliance nenacházely mimo země, kde byly v květnu 1997 před vstupem východoevropských zemí do Aliance – kromě výjimečných případů se souhlasem Ruska a členů NATO. To by pro Česko a další země bývalého východního bloku znamenalo omezení jejich členství v NATO a došlo by k omezení jejich práva na vyvolání článku 5, který zavazuje ke kolektivní obraně Aliance.
Během středy by měla proběhnout výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Dohoda hovořila o 175 osobách na každé straně. Moskva pak má předat Kyjevu také 23 těžce zraněných ukrajinských vojáků. Putin dále řekl, že podmínkou míru musí být zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu.
Útoky pokračují
Zelenskyj během úterního večera na sociální síti Telegram napsal, že ruská armáda v noci na Ukrajinu vyslala více než čtyřicet dronů, které zasáhly civilní infrastrukturu. „Tyto ruské noční útoky ničí náš energetický sektor, naši infrastrukturu a běžný život Ukrajinců. Skutečnost, že tato noc nebyla výjimkou, ukazuje, že v zájmu míru musíme na Rusko nadále vyvíjet tlak,“ sdělil Zelenskyj. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal.
Příkladem mohou být ruské údery na města Slavjansk nebo Kramatorsk, což mělo za následek, že ve Slavjansku došlo k částečnému výpadku proudu, přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.
10 minut
Zpravodajka Darja Stomatová k situaci na Ukrajině (19. března 2025)
Ve středu ráno ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.
„Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu Šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ napsal Zelenskyj síti X.
„Ruský prezident pouze oddaluje čas, nechce prohlásit na plnou pusu, že nechce přijmout třicetidenní příměří, aby mohl dále manévrovat ve vyjednávacím procesu a prosazovat své požadavky, které jsou neakceptovatelné pro Ukrajinu,“ upozornila Stomatová.
Ruské ministerstvo obrany ve středu ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, třinácti bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Informace nelze nezávisle ověřit, ruské ministerstvo obrany také obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.
8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Lukáš Dolanský k britské reakci na telefonát Trumpa a Putina
„Rusové hlásí, že došlo k zasažení ropného skladu v Krasnodarském kraji ukrajinským dronem,“ dodala Stomatová. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS tvrdí, že Rusko sestřelilo sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu poté, co se Putin a Trump v úterý dohodli na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu nařklo Kyjev z provokace s cílem „narušit mírové iniciativy prezidenta USA“, jako důvod uvedlo ukrajinský útok na energetickou infrastrukturu.
9 minut
Studio 6: Zpravodaj Karel Rožánek k telefonátu Trumpa s Putinem
Reakce českých politiků
Z telefonátu Trumpa s Putinem nevzešel nástin skutečného řešení ruské války na Ukrajině, míní vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) považuje posun po telefonátu za velmi malý, nicméně i minulé dny podle něj ukázaly velkou turbulenci.
