„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.
Rusko z požadavků neslevilo, míní Lipavský. Okamura si přeje zintenzivnění jednání
29 minut
Události, komentáře: Ministr zahraničí Jan Lipavský a šéf SPD Tomio Okamura debatovali o válce na Ukrajině
„Není to asi žádný významný a velký posun,“ poznamenal hned v úvodu debaty k hovoru mezi lídry USA a Ruska Lipavský. „Vidíme, že se na něčem domluvili, ale zároveň zatím nebylo dohodnuto příměří, ani v omezené podobě. Zároveň vidíme, že Rusko opět bombarduje Ukrajinu – včetně energetické infrastruktury,“ připomněl šéf diplomacie údery následující krátce po telefonátu Putina s Trumpem.
Informací je podle ministra dosud málo. V rétorické rovině vidí posun k ukončení palby, což „je bezpochyby pozitivní věc“. „Zároveň je třeba pracovat na udržitelném a trvalém míru, který zabezpečí Evropu a přinese bezpečnost nejen Ukrajině, ale i Česku,“ podotkl Lipavský s dovětkem, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. „Proto zůstávám velmi obezřetný,“ zdůraznil.
„Otázkou je, co bude obsahem dohody a o čem ten telefonát byl. Teď po nástupu Trumpa jsou zahájena mírová jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině mezi USA a Ruskem. To vnímám jako pozitivní posun,“ sdělil Okamura, který zároveň zkritizoval EU, že si za tři roky nedokázala s Ruskem sednout k „mírovému stolu“.
Dodal, že to, „co víme, je, že americký prezident i ministr obrany (Pete) Hegseth řekli, že Ukrajina by neměla být členem NATO“. Oba vrcholní představitelé USA podle Okamury rovněž prohlásili, že „návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 (kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a vyvolalo válku na Donbase – pozn. redakce) nevidí jako reálný“.
Okamura dodal, že by si přál, aby jednání pokračovala a „aby se zintenzivnila“. Myslí si, že Trump se snaží intenzivně jednat s Moskvou i proto, že sankce sblížily Rusko s Čínou. Může tak dle něj jít o „geopolitický souboj na nejvyšší úrovni“ mezi Washingtonem a Pekingem.
Sledovat český zájem
Podle Lipavského je potřeba sledovat český zájem. „Abychom nenesli důsledky dohody na ose Washington–Moskva. Musíme pokračovat v tom, co děláme – proto se bavíme o navyšování výdajů na obranu, jak nadále posilovat Ukrajinu – i vojensky,“ vypočítal ministr s tím, že napadená země „musí být dobře vyzbrojena“. Na dlouhý hovor Putina s Trumpem se prý snaží dívat i s ohledem na dostupné informace „střízlivě“.
Ukrajina by dle Lipavského měla uhájit svoji suverenitu jako samostatná země, která může mimo jiné rozhodovat o tom, s kým uzavře vojenskou alianci. „Rusové mají opačný cíl – zničení ukrajinské státnosti, její porobení. Proto hovoříme o ruském imperialismu. Každý vnímáme realitu okupace Krymu, ale neznamená to, že pokud tuto realitu vnímáme, musíme anexi Krymu uznat,“ upozornil Lipavský. Dodal, že pokud by k tomu došlo, otevřelo by to potenciálně celou řadu dalších konfliktů v Evropě i jinde.
„O ústupcích Ruska to není,“ řekl Okamura s tím, že za delší stranu tahá Rusko. „Území – Krym, Doněck a Luhansk – je po staletí Rusů. A problém je v tom, a málokdo o tom chce mluvit, že ti Rusové, kteří tam žijí, se vyjádřili, že nechtějí být součástí Ukrajiny,“ tvrdí šéf SPD.
Moskevské Rusko obsadilo Krym a jihovýchodní Ukrajinu v 17. a 18. století, do té doby území patřila pod Osmanskou říši, Polsko nebo byla spravována ukrajinskými kozáky. Od obsazení Rusko zasidlovalo tyto oblasti ruskojazyčným obyvatelstvem. To se od dob rozpadu Sovětského svazu, včetně referenda roku 1991, nikdy většinově nevyjádřilo pro odtržení od Ukrajiny či připojení k Rusku. Poprvé se takový hlas objevil až v takzvaných „referendech“, která uspořádala ruská okupační správa nebo Ruskem kontrolovaní aktéři po ruské vojenské invazi roku 2014, Ukrajina ani Západ jejich konání ani výsledek nepovažují za legitimní.
Okamura zároveň označil Ukrajinu za zkorumpovanou a doplnil, že neuznávala „národnostní práva“ Rusů. Ukrajina taková nařčení přicházející z Kremlu vždy odmítala s poukazem na běžnost rozšíření ruštiny v každodenním životě oblasti.
Okamura je proti členství Ukrajiny v NATO
Moderátorka pořadu se Okamury zeptala, zda pochopila jeho postoj správně tak, že Rusko jako agresor, který na Ukrajině zabil tolik lidí a unesl tolik ukrajinských dětí, nemusí dělat žádné ústupky. Na to Okamura odvětil, že ústupky by měly být na obou stranách. Konkrétní ale nebyl. Ukrajina podle něj ale chce pokračovat ve válce. Kyjev dává opakovaně najevo, že stojí o spravedlivý a trvalý mír.
„Teď je tady koalice ochotných, uvažují o poslání českých vojáků na Ukrajinu, jsem absolutně proti, je to úplný nesmysl,“ vyjádřil se Okamura s tím, že je i proti členství Kyjeva v NATO s tím, že to „jen bude eskalovat konflikt“.
Podle Lipavského je velkým paradoxem, že v ruské snaze „osvobodit“ (uvozovky ministr jasně ukázal gestem – pozn. redakce) ruský národ „jsou ta území totálně zničena, většina lidí utekla a podstatná část obětí je ruského původu“. „Rozhodně si nemyslím, že je v našem zájmu, abychom Rusku jakkoli ustupovali, protože je jejich volba, že se chtějí rozpínat naším směrem, že vyvolali ten konflikt. A důsledky neseme my,“ nechal se slyšet šéf tuzemské diplomacie.
