Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří. Německý kancléř Olaf Scholz to uvedl v reakci na hovor mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Ukrajinci musí sedět u jednání o míru s Moskvou.
První krok, Kyjev ale musí být u stolu, reagují evropští lídři na Trumpův hovor s Putinem
Putin podle Trumpa souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na třicet dnů. Státníci se také vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů. Šéf Bílého domu si přeje, aby se brzy podařilo uzavřít úplné příměří.
Moskva trvá na zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu během případného 30denního příměří, napsala Ukrajinska pravda s odkazem na tiskovou službu Kremlu.
Absence skutečného příměří
Podle Scholze může být zastavení útoků „prvním důležitým krokem“. „Dalším krokem musí být úplné příměří pro Ukrajinu, a to co možná nejrychleji,“ řekl německý kancléř, který znovu zdůraznil, že se Ukrajina může na Evropu spolehnout. „Nenecháme ji na holičkách,“ řekl. Zároveň je podle Scholze důležité, aby i Washington pokračoval v podpoře Kyjeva v jeho obraně proti ruské agresi.
Francouzský prezident Macron zdůraznil, že Ukrajinci nesmí chybět u případných mírových jednání. Příměří, které by jim předcházelo, musí být pak podle něj „ověřitelné“, mír „pevný a trvalý“. „Budeme pokračovat v podpoře ukrajinské armády v obranné válce proti ruské agresi,“ ujistil také Macron.
Rovněž Velká Británie přivítala „pokrok“, kterého dosáhl americký prezident směrem k příměří na Ukrajině. Jednání musí vést ke „spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla PA Media s odvoláním na kancelář premiéra Keira Starmera.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je naopak skeptický. Telefonát Trumpa s Putinem podle něj nepřinesl významný posun. Stále není domluvené ani omezené příměří a Rusko neslevilo ze svých požadavků, řekl Lipavský v ČT24.
Načítání...
