Reakce

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Zájem o tetování pih na obličej se v Česku stále zvyšuje. Oslovené tetovací salony i salony pro permanentní make-up se shodují, že zájem roste především u žen ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. Dermatologové ale upozorňují, že tetované pihy mohou ztížit diagnostiku pigmentových znamének.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

ANO začalo jednat s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) a s Motoristy sobě a bude usilovat o jednobarevnou vládu, kterou by ANO řídilo. Předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš doufá, že vládu v pohodě poskládá. Chce, aby kabinet každý půlrok veřejně skládal účty. Hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby se ziskem téměř 35 procent hlasů.

Piráti budou mít ve sněmovně silný poslanecký klub, který začne okamžitě pracovat, řekl po sečtení většiny volebních hlasů předseda strany Zdeněk Hřib. Ocenil, že strana splní svůj cíl a porazí další opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Za příjemný bonus pokládá to, že se do dolní komory nedostane hnutí Stačilo! Má také radost z vysokého počtu zvolených žen.

Končící premiér a lídr koalice SPOLU (ODS, TOP 09 KDU-ČSL) Petr Fiala poblahopřál hnutí ANO Andreje Babiše k volebnímu vítězství. Složit vládu na současném půdorysu podle něj nebude možné. Na tiskové konferenci ve volebním štábu řekl, že respektuje výsledek hlasování. Poděkoval všem voličům a zvlášť těm, kteří podpořili SPOLU.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Ruské drony v noci na středu narušily polský vzdušný prostor a Varšava proti nim zakročila. Podle českého prezidenta Petra Pavla událost jasně potvrzuje, „jak moc se nás stupňující se ruská agrese dotýká“. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že režim ruského vládce Vladimira Putina systematicky zkouší, kam může zajít. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš bez dalších podrobností vyjádřil plnou podporu Polsku.

Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na neděli vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.

Světová média si všímají závěrů z jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Ti debatovali v noci z pátku na sobotu SELČ na základně Elmendorf-Richardson na americké Aljašce. Summit skončil společným brífinkem, krátce poté oba státníci – bez zodpovídání novinářských dotazů – místo opustili ve svých speciálech.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Lidé po celém světě se modlí za zesnulého papeže Františka. Jeho rodná Argentina vyhlásila týdenní smutek, ve Vatikánu se rozezněly zvony. František vedl katolickou církev dvanáct let a pro mnohé se stal symbolem vstřícné a pokorné církve. Papežovo úsilí o dialog či starost o chudé oceňují politici i duchovní vůdci.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.

Nevybíravá konverzace amerických činitelů na Signalu vyvolala u evropských politiků hněv, obavy i rezignaci. Kauza ukázala, jak moc tým prezidenta Donalda Trumpa pohrdá závislostí starého kontinentu na Washingtonu a že Evropu nehodlá dál „zachraňovat“. Podle webu Politico to znamená konec nadějí, že konfrontační tón Bílého domu je jen naoko.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří. Německý kancléř Olaf Scholz to uvedl v reakci na hovor mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Ukrajinci musí sedět u jednání o míru s Moskvou.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.