Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.
Austrálie, Velká Británie a Kanada formálně uznaly Stát Palestina v neděli odpoledne SELČ. V prohlášení předsedové vlád zdůrazňují, že teroristické hnutí Hamás nesmí v budoucí správě Palestiny hrát žádnou roli. Později večer se k těmto státům připojilo rovněž Portugalsko.
Rozhodnutí západních států uvítala palestinská samospráva. Její šéf Mahmúd Abbás to označil za významný krok ke spravedlivému a trvalému míru. Hamás krok ocenil, žádá ale „praktická opatření“, která ukončí válku v Pásmu Gazy a zabrání Izraeli v anexi Západního břehu.
„Je to krok, který nás přibližuje k nezávislosti a svrchovanosti. Možná to nezastaví válku zítra, ale je to posun vpřed, na kterém musíme stavět a který musíme zesílit,“ uvedla Šahínová s odkazem na téměř dva roky trvající válku v Pásmu Gazy.
Odpor v Izraeli i ve Washingtonu
Krok předem kritizovaly Spojené státy a také Izrael. Někteří jeho ministři ho označili za bezvýznamný s tím, že realitu na místě nezmění. Jiní trvají na tom, že palestinský stát může vzniknout jedině prostřednictvím přímých jednání mezi Izraelci a Palestinci.
Izraelské ministerstvo zahraničí v neděli vzkázalo, že uznání palestinského státu není „nic jiného než odměna pro džihádistický Hamás – povzbuzený Muslimským bratrstvem napojeným na Spojené království“. „Sami vůdci Hamásu otevřeně přiznávají: toto uznání je přímým důsledkem, ‚ovocem‘ masakru ze 7. října (2023),“ upozorňuje izraelská diplomacie v příspěvku na síti X. Krok podle ní dále destabilizuje region.
Šahínová k tomu řekla, že Jeruzalém dle ní nemá v úmyslu vyjednávat, čímž připomněla Netanjahuův projev při ceremoniálu k výstavbě nové osady na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ta by oddělila severní palestinská města od jižních. Izraelský premiér tehdy prohlásil, že „nebude žádný palestinský stát; toto místo patří nám“.
V Izraeli v současné době není relevantní politická síla, která by podporovala vznik palestinského státu, upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. V zemi naopak sílí tlaky z krajní pravice k radikálním krokům.
Extremisté vyzývají Netanjahua k akci
„Uznání ,palestinského‘ státu Spojeným královstvím, Kanadou a Austrálií coby odměny pro vražedné teroristy z Hamásu si žádá okamžitá protiopatření,“ reagoval na nejnovější vývoj izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
V této souvislosti vyzval k „okamžitému uplatnění suverenity nad Judeou a Samařím“, což je biblický název pro oblasti Západního břehu, a také k úplnému rozpuštění palestinské samosprávy. „Návrh na uplatnění svrchovanosti hodlám předložit na nadcházejícím zasedání vlády,“ avizoval Ben Gvir.
Ministr financí Becal'el Smotrič krátce nato na síti X napsal: „Jedinou odpovědí na tento protiizraelský krok je anexe domoviny židovského národa v Judeji a Samaří a definitivní opuštění absurdní myšlenky palestinského státu.“ Současně apeloval na Netanjahua, jehož kabinet se o dvě nacionalistické strany Ben Gvira a Smotriče opírá, že „nastal čas, aby vzal rozhodnutí do svých rukou“.
Saúdové vyslali Jeruzalému vzkaz, že anektování jakékoli části Západního břehu Jordánu bude mít „značné důsledky ve všech oblastech“, informovala stanice Channel 12. Rijád nespecifikoval, jaké kroky by mohl podniknout, podle tohoto kanálu by ale mohl třeba označit normalizaci saúdsko-izraelských vztahů za mrtvou nebo znovu uzavřít svůj vzdušný prostor pro izraelské lety.
Netanjahu v neděli představitelům Británie, Kanady a Austrálie vzkázal, že žádný palestinský stát nebude a že jejich oficiální uznání takového státního útvaru je „obrovskou odměnou terorismu“. Mezinárodní společenství si podle něj vyslechne vzkaz od Izraele v příštích dnech při všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN.
„V OSN představím pravdu. Je to pravda Izraele, je to ale také objektivní pravda v našem spravedlivém boji proti silám zla a naše vize skutečného míru – míru prostřednictvím síly,“ vzkázal izraelský premiér svým ministrům a připomněl, že se po svém vystoupení v OSN setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Budeme muset bojovat také v OSN a na všech dalších kolbištích proti lživé propagandě namířené proti nám a proti výzvám k vytvoření palestinského státu, který by ohrozil naši existenci a představoval absurdní odměnu za teror,“ dodal předseda izraelské vlády.
Podle údajů palestinského ministerstva zahraničí Stát Palestina uznávají zhruba tři čtvrtiny států světa. Už dříve tak během letoška učinily Španělsko, Irsko a Norsko. V nejbližších dnech tento krok avizovala rovněž Francie.
Česko krok nemá v plánu
„K uznání palestinského státu ze strany České republiky nedošlo a nyní se to ani neplánuje,“ sdělilo v neděli tuzemské ministerstvo zahraničí. Podle diplomacie nicméně platí, že Česko podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Toho ale může být dosaženo pouze na základě přímého jednání obou stran, které nebude možné do té doby, dokud budou Pásmo Gazy ovládat teroristé z Hamásu, dodal úřad.
V podobném duchu se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Proces palestinské státnosti podle něj musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou ztěžovat samotná jednání, poznamenala hlava státu.
Izrael čelí rostoucí diplomatické izolaci. Mnoho jeho tradičně blízkých spojenců – s výjimkou USA – jeho rozsáhlou ofenzivu ve městě Gaza odsoudilo. Některé země dokonce uvalily sankce na izraelské ministry kvůli podněcování násilí proti Palestincům, připomíná agentura Reuters.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele usmrtili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle údajů úřadů v Gaze pod kontrolou Hamásu bylo od začátku války při izraelských operacích zabito zhruba 65 tisíc Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většinu obětí tvoří civilisté. Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území nedávno vydala zprávu, podle níž Izrael v Pásmu Gazy páchá genocidu.
