Becal'el Smotrič

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha'arec.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.

Spojené státy a Izrael oslovily vlády Súdánu, Somálska a Somalilandu na východě Afriky s dotazem, zda by se mohly ujmout Palestinců z Pásma Gazy. Píše to agentura AP s tím, že jde o součást poválečného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Chartúm návrh odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Poslanci izraelské opozice nabízejí podporu premiéru Benjaminu Netanjahuovi, pokud v případě uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí opustí vládu krajně pravicové strany. Lídři nacionalistů tímto krokem hrozí opakovaně. Znovu tak učinil ministr financí a předseda Strany náboženského sionismu Becal'el Smotrič, který zároveň označil možné uzavření dohody za naprosté ponížení, selhání a porážku.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.