Izrael čelí nepokojům kvůli zadržení vojáků podezřelých z mučení Palestinců

9 minut
Horizont ČT24: Izraelské nepokoje po zásahu vojenské policie
Zdroj: ČT24

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Základna Sde Teiman leží asi 45 kilometrů od hranice s Pásmem Gazy. Některým demonstrantům se v pondělí podařilo dostat přímo na vojenskou základnu, na které devět zadržených vojáků sloužilo. „Jsou to lidé, kteří pro nás měsíce bojují, udržují nás v bezpečí,“ zdůraznil jeden z demonstrantů. „Lidé povstanou proti vládě. Nezáleží na tom, jestli je pravicová, nebo levicová. Nikdo nevztáhne ruku na naše vojáky,“ prohlásil další z protestujících Jen Frieman.

Nepokoje poté pokračovaly u dalšího armádního komplexu Bejt Lid, kde policie zadržené vojáky vyslýchá. Den po protestech na místě panují zpřísněná bezpečnostní opatření, informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský. Už v pondělí sem armáda k potlačení výtržností poslala posily ze Západního břehu a její velení muselo přerušit jednání o dalším postupu vůči Hizballáhu.

Protest u izraelské základny Bejt Lid
Zdroj: Reuters/Shir Torem

Izraelský ministr obrany Jo'av Galant označil incident za „vážnou věc, která velmi poškozuje izraelskou demokracii a hraje do karet našemu nepříteli během války“. Rovněž podle náčelníka generálního štábu izraelské armády Herziho Haleviho aktéři protestu svým chováním ohrozili bezpečnost Izraele, označil ho za hraničící s anarchií.

Několik desítek lidí před základnou demonstrovalo i v úterý. Odmítají jak kriminalizaci vojáků, tak kritiku protestů ze strany vedení státu a armády. „Náčelník generálního štábu má hlavně, a především bránit své vojáky. Vždyť bojují pod jeho velením,“ poznamenal účastník demonstrace před základnou Bejt Lid Moše.

Protest na izraelské základně Sde Teiman
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Událost rozdělila společnost i vládní kabinet. Mezi protestujícími totiž byli i poslanci vládní krajně pravicové strany. Ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir navíc čelí podezření, že se pokusil o zásah do policejního zákroku proti demonstrantům.

Rozsáhlá kauza

Zprávy o zneužívání a mučení Palestinců zadržovaných na základně Sde Teiman začala izraelská armáda prověřovat už letos v květnu. Prokuratura poté zahájila vyšetřování v sedmdesáti případech.

„Izrael zadržel (od začátku války) čtyři tisíce Gazanů a podmínky v tomto zařízení byly zřejmě opravdu hrozivé,“ podotkla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Zprávy podle ní hovoří o vystavování vězňů spánkové deprivaci, zákazu chodit na záchod a vystavování fyzickým trestům i sexuálnímu zneužívání.

Podle serveru Times of Israel nařídila vyšetřování zmíněných devíti vojáků hlavní vojenská prokurátorka Jifat Tomerová-Jerušalmiová poté, co byl Palestinec podezřelý z terorismu přivezen do nemocnice s vážnými známkami zneužití, mimo jiné v oblasti řitního otvoru.

„Lidé tam umírají. Je to utrpení, které si nedokážete představit, dokud ho nezažijete. (...) Říkali: Jste z Hamásu, jste zrádci, jste z Hamásu. My ale nejsme Hamás. My jsme lidé z Gazy a chceme žít,“ prohlásil bývalý palestinský vězeň Ataa Šbat.

Extremisté ve shodě s demonstranty

Zadržení devíti vojáků kritizovali i dva krajně pravicoví členové izraelské vlády – kromě Ben Gvira i Becal'el Smotrič. Ministři uvedli, že s vojáky se nemá jednat jako se zločinci. Smotrič také vzkázal Tomerové-Jerušalmiové, aby „dala ruce pryč od hrdinných válečníků“.

Sdružení pro občanská práva v Izraeli již podalo podnět k Nejvyššímu soudu, aby nařídil zavření vazební věznice na základně Sde Teiman. Tam bylo podle serveru Times of Israel od začátku války v Pásmu Gaze loni 7. října přivezeno více než tisíc Palestinců podezřelých z terorismu.

Většina z nich kvůli podílu na útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž tato válka v Gaze začala a při němž palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí, většinou civilistů. Izraelská odveta si podle zdravotnických úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádala životy více než 39 tisíc Palestinců, většinou civilistů. Čísla však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Rozpolcená společnost

Trestní kauza ukazuje, že Izrael nevede boje pouze v Pásmu Gazy, ale žhavé spory se vedou i o samotnou podobu židovského státu, o jeho hodnoty. Přestože jde o klání beze zbraní, spory odhalují rozpory uvnitř společnosti i politiky.

„Není jednoduché mít ve vládě extremisty a Izrael za to platí velkou cenu. Bojuje o to, jakým státem bude,“ míní Kalhousová. Rozhodující slovo podle ní bude mít Netanjahu, který je ovšem ve svých vyjádřeních opatrný, jelikož potřebuje koalici udržet naživu.

Izraelská společnost je po sedmém říjnu méně citlivá a je těžké všem vysvětlit, že je třeba dodržovat právo, nikoli se mstít na Palestincích, poznamenala Kalhousová s tím, že je klíčové, aby izraelské soudy včetně vojenských nebyly pod politickým tlakem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko čelí demografické krizi, dětí se narodilo nejmíň od druhé světové války

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským

Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americký Senát potvrdil Gabbardovou do čela tajných služeb

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.
před 10 hhodinami

Jednání o sestavení vlády v Rakousku ztroskotala, oznámil Kickl

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fico dal koalici ultimátum. Porušení dohody, soptí Danko

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.
před 16 hhodinami

„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.
před 16 hhodinami

Rusové zasáhli Kyjev a další ukrajinské oblasti, nejméně jednoho člověka zabili

Ruský raketový útok na Kyjev zabil nejméně jednoho člověka a další čtyři zranil, informovali ve středu záchranáři a městské úřady. Mezi zraněnými je i dítě. Úder způsobil požáry na několika místech ve městě. Dva lidi zranili Rusové při úderu v Černihivské oblasti. Škody hlásí po útocích také Kyjevská a Dněpropetrovská oblast, kde Rusové zasáhli mimo jiné Kryvyj Rih. Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...