Odveta Izraele vůči Hizballáhu musí být dobře zaměřená, míní Tureček

32 minut
UK: Hladík, Fischer, Daniel a Tureček o napětí mezi Izraelem a Libanonem
Zdroj: ČT24

Dochází k velké eskalaci, řekl v Událostech, komentářích senátor Pavel Fischer (nestr.). Zhodnotil tak dění na Blízkém východě poté, co v sobotu raketa odpálená z Libanonu zasáhla Golanské výšiny a usmrtila děti a mladé lidi. Odpovědnost se přičítá teroristickému hnutí Hizballáh, který to odmítá. Česká diplomacie vnímá situaci jako velmi vážnou a doufá, že nebude eskalovat do otevřené války mezi Libanonem a Izraelem, sdělil ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.

Fischer připomněl, že otevření válečné fronty mezi libanonským Hizballáhem a Izraelem se všichni obávali již od 7. října 2023, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael.

Je čas pro mezinárodní diplomacii, soudí Fischer

Podle senátora se všichni snažili v minulých měsících zabránit tomu, aby se našla záminka k vojenskému střetu mezi Izraelem a Hizballáhem. Nyní však dochází k velké eskalaci a nervozitě. Fischer soudí, že je nutné, aby do dění vstoupilo mezinárodní společenství, a tam je možná prostor i pro Evropskou unii a také pro Českou republiku.

Pokud by došlo k válečnému konfliktu v regionu, tak by to ostatně mohlo přes rychle rostoucí ceny ropy zasáhnout i evropskou ekonomiku, upozornil Fischer. Proto vidí nyní důležitou roli pro diplomacii, která bude jednat s Libanonem i Izraelem.

Hladík řekl, že česká diplomacie považuje situaci za velmi vážnou a doporučuje českým občanům do Libanonu necestovat, a pokud v něm již jsou, tak zemi opustit. Dále zmínil, že četná diplomatická jednání již probíhají, zapojily se do nich například Francie či USA. Právě Američané hrají podle něj hlavní roli v tom, aby nedošlo k další eskalaci po očekávané odvetě Izraele.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby již v pondělí řekl, že Spojené státy jsou přesvědčeny, že odpověď Izraele na sobotní úder na Golanské výšiny nerozpoutá válku s šíitským hnutím Hizballáh. Izrael má však na reakci právo, zdůraznil mluvčí podle ČTK.

Odpověď Izraele musí mířit jen na vojenské kapacity Hizballáhu, pak nedojde k další eskalaci, uvedl v Událostech, komentářích analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Nemělo by tak dojít k útokům na libanonskou civilní infrastrukturu, typu nemocnic či letiště, jako tomu bylo v roce 2006 při odvetě Izraelců na tehdejší útoky Hizballáhu.

Izrael zvažuje i sílu Hizballáhu, míní Daniel

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel zmínil, že Hizballáh často jedná zcela nezávisle na politických přáních libanonské vlády. Je to dobře organizované hnutí, které je podle něj schopno zasypat Izrael značným množstvím raket a není jisté, zda by se se všemi dokázala izraelská obrana vypořádat. I to je jeden z faktorů, které Izrael zvažuje při svém chystaném odvetném útoku a jeho intenzitě, uvedl Daniel. Dalším faktorem je, jak by se k eskalaci konfliktu postavil Írán či různé skupiny v Iráku.

Hladík připomněl, že Hizballáh je velmi autonomní, ovšem právě s výjimkou zbraní, které dostává z Íránu. Neočekává, že by izraelské jednotky vstoupily na libanonské území – i proto, že s tím mám Izrael z minulosti už své zkušenosti.

Fischer pak doufá, že Írán nebude do současného dění zasahovat více než doposud.

Vystřelil Hizballáh?

Odpovědnost za sobotní útok se všeobecně přičítá Hizballáhu. Ten to odmítá.

Tureček se přiklání k variantě, že šlo opravdu o raketu Hizballáhu, ale nemyslí si, že by úmyslně mířila na fotbalové hřiště. Spíše šlo o špatně zamířenou palbu, nebo raketa selhala, nebo byla sestřelena, odhaduje analytik.

Hladík nemá pochybnosti o vině tohoto libanonského hnutí. Odkázal se na zprávy Američanů i Francouzů, které potvrzují původ i místo odpálení rakety.

Daniel řekl, že argumenty ukazující, že by za útokem měl být Hizballáh, jsou výrazně silnější než ty, že by to neměl být on. I jemu však nedává smysl mířit právě na hřiště. Domnívá se, že šlo například o chybu při odpalu.

Erdoganova silná slova byla určena domácímu publiku, shodli se Tureček a Hladík

Hosté pořadu diskutovali i o prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že by Ankara mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu.

Ani Tureček, ani Hladík však nečekají vojenský konflikt Turecko–Izrael. Vyjádření Erdogana považují za určené pro domácí publikum, kde prezident potřebuje „sbírat body“ a odvést pozornost od tíživé ekonomické situace. Navíc vzájemný obchod mezi oběma státy dál probíhá, byť někdy přes třetí strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...