Stát Palestina

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Z Jeruzaléma zní varování, že pokud některé západní vlády uznají Stát Palestina, může Izrael zabrat osady na Západním břehu Jordánu, který už nyní v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Právě na Západní břeh si přitom kompletně dělají nárok Palestinci. Případná anexe navíc ohrožuje diplomatické styky s umírněnými arabskými státy. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu proto téma na poslední chvíli vyřadil z porady politických a vojenských špiček. Část kabinetu i veřejnosti ale na záměru trvá.

Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, který zároveň dodal, že je také třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i teroristické hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.

Izrael neumožní vznik Státu Palestina, řekl podle izraelských médií americkým novinářům ministr zahraničí Gideon Saar. Podle něj je vznik palestinského státu krokem ke zničení Izraele. V uplynulých týdnech řada zemí oznámila svůj záměr uznat samostatný palestinský stát, čímž chtějí podpořit takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem – tedy existenci palestinského státu vedle toho židovského.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.