Britský plán na uznání Státu Palestina odměňuje Hamás, kritizuje Starmera Netanjahu

7 minut
Británie chce uznat Stát Palestina
Zdroj: ČT24

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Starmer zdůraznil, že vzkaz teroristům z Hamásu se nezměnil: musí ihned propustit všechna rukojmí, souhlasit s dohodou o příměří, odzbrojit se a akceptovat, že se nebudou podílet na budoucí vládě v Gaze. Premiér v úterý svolal ministry své vlády na poměrně vzácné letní zasedání kabinetu, aby projednali situaci v Pásmu Gazy, podotkla agentura AP.

3 minuty
Události: Konference o izraelsko-palestinském konfliktu
Zdroj: ČT24

Po netradičním zasedání kabinetu předseda vlády v televizním projevu řekl, že Británie uzná Stát Palestina do Valného shromáždění OSN, „pokud izraelská vláda nepodnikne zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Gaze, nebude souhlasit s příměřím a nezaváže se k dlouhodobému mírovému procesu, který oživí vyhlídku na řešení v podobě dvou států“.

Samotná myšlenka dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu je totiž podle Starmera v současné době ohrožena. Izraelská vláda také podle něj musí dát jasně najevo, že nemá v úmyslu anektovat okupovaný Západní břeh Jordánu.

V pondělí Starmer o situaci v Gaze jednal také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem při jeho návštěvě ve Skotsku. Nicméně podle Trumpova úterního vyjádření spolu o potenciálním britském uznání existence Státu Palestina „nikdy nediskutovali“. Šéf Bílého domu podle BBC na otázku novinářů během setkání se Starmerem v pondělí odpověděl, že mu nevadí, pokud Británie existenci palestinského státu uzná. „Nevadí mi, pokud (Starmer) zaujme určitou pozici. Já se teď snažím, aby měli lidé co jíst,“ řekl Trump.

19 minut
Události, komentáře: Budoucnost Izraele a Palestiny
Zdroj: ČT24

Izrael britský plán odmítá

„Ustupování džihádistickým teroristům vždy selže. Selže i vám. Toto se nestane,“ sdělil Netanjahu v prohlášení zveřejněném na oficiálním účtu premiéra na síti X. Podle informovaného zdroje agentury Reuters Starmer ještě před zmiňovaným oznámením právě s izraelským premiérem telefonoval.

Izraelská diplomacie možný britský plán na uznání Státu Palestina rovněž odmítla. Je podle ní odměnou pro Hamás a překážkou dosažení příměří a propuštění rukojmí.

Británie dlouhodobě podporuje myšlenku nezávislého palestinského státu existujícího vedle Izraele, ale až dosud tvrdila, že jeho uznání by mělo být součástí vyjednaného dvoustátního řešení konfliktu. Tlak na formální uznání palestinské státnosti přitom v poslední době sílí. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden oznámil, že se Francie stane první západní velmocí, která v září Stát Palestina uzná.

„Již nějakou dobu říkáme, že pomoc do Gazy musíme dostat ve větším objemu a rychleji. Situace na místě je naprosto katastrofální – a právě proto jsem se dnes (v úterý) rozhodl tak, jak jsem se rozhodl,“ řekl Starmer s tím, že labouristé, ke kterým sám patří, vždy tvrdili, že podobná rozhodnutí, ke kterým „dojde v okamžiku, kdy si budeme myslet, že to bude mít největší dopad“, budou součástí mírového procesu.

Izrael v Pásmu Gazy bojuje proti teroristickému hnutí Hamás od 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci napadli pohraničí na jihu Izraele a zabili tam na dvanáct set lidí, většinou civilistů. Izraelské masivní bombardování a pozemní operace toto území rozlohou menší než Praha zdevastovaly a stály život už přes 60 tisíc Palestinců, převážně rovněž civilistů. Tyto údaje uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem, ale i OSN je považuje za spolehlivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 47 mminutami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošinu v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Oděské oblasti zůstaly po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 6 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 7 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 7 hhodinami

V Bangladéši vypukly násilné nepokoje po úmrtí vůdce protestního hnutí

Násilné nepokoje vypukly v noci na pátek v Bangladéši. Protestující při nich zničili redakce dvou bangladéšských listů a jednu z budov zapálili. Příčinou nepokojů bylo úmrtí Šarífa Osmana Hadiho, vůdce studentského protestního hnutí, které v loňském roce vedlo k sesazení tehdejší premiérky šajch Hasíny Vadžídové, informovaly tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...