Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.
„Leží na nás historická odpovědnost. Musíme udělat vše pro to, abychom zachovali možnost řešení dvou států, Izraele a Palestiny, žijících vedle sebe v míru a bezpečí,“ řekl Macron při projevu na konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Macron doplnil, že nadešel čas na osvobození všech rukojmí, která drží hnutí Hamás, a zároveň čas na ukončení války, bombardování Pásma Gazy, zabíjení civilistů a jejich nuceného vysídlování. Zdůraznil také, že vznik francouzské ambasády v Palestině je podmíněn propuštěním rukojmí a dosažením příměří v Gaze.
Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás vyzval hnutí Hamás, aby odevzdalo zbraně jím vedeným silám, a prohlásil, že uskupení nebude hrát žádnou roli ve správě Pásma Gazy. Vzkázal to přes videospojení na konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, neboť mu Spojené státy odmítly udělit vízum.
Abbás mimo jiné také odsoudil útok Hamásu z října 2023 na Izrael. „Odsuzujeme také zabíjení a zadržování civilistů, včetně činů Hamásu ze 7. října 2023,“ uvedl. Palestinský předák podle stanice BBC vyzval k trvalému příměří, zajištění přístupu k humanitární pomoci a k okamžitému zahájení rekonstrukce Pásma Gazy i Západního břehu Jordánu. „Chceme jeden sjednocený stát bez zbraní,“ prohlásil šéf palestinské samosprávy.
Palestinu uznaly Británie, Kanada nebo Portugalsko
Francie není jediný stát, který v posledních dnech uznal Stát Palestina. V neděli ho formálně uznaly Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. Vlády v Londýně přitom až dosud trvaly na tom, že uznání palestinského státu musí být součástí mírového procesu. Premiér Keir Starmer ale už v červenci avizoval, že jeho kabinet tento postoj změní, pokud Jeruzalém do začátku zasedání Valného shromáždění OSN nepřistoupí na příměří v Gaze a nezaváže se k mírové smlouvě garantující cestu ke dvoustátnímu řešení konfliktu.
Skupinu zemí uznávajících palestinský stát rozšířily v pondělí také Belgie a Monako. Rozhodnutí knížectví oznámil na zasedání Valného shromáždění OSN monacký princ Albert II. Podle Macrona mají stejný krok učinit také Andorra, Lucembursko, Malta a San Marino, uvedla AFP.
Zdroje BBC z britské vlády se zároveň odvolávají na dramatické zhoršení situace v Gaze v posledních týdnech. Podle OSN nejnovější izraelská pozemní operace způsobila humanitární katastrofu a přinutila statisíce lidí k útěku.
Prezident palestinské samosprávy Abbás při nedávné návštěvě v Londýně postoj přivítal. Šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová v neděli podotkla, že uznání Palestiny dalšími státy zachovává možnost dvoustátního řešení a Palestinu přibližuje nezávislosti.
Generální tajemník OSN Guterres uznání Státu Palestina řadou zemí přivítal. „Státnost je pro Palestince právem, nikoliv odměnou,“ řekl podle agentury DPA na konferenci v New Yorku. Zdůraznil přitom, že teroristické útoky Hamásu ze 7. října 2023 „nelze ničím ospravedlnit“. Nepřímo také kritizoval vládu USA, která odmítla udělit víza palestinskému prezidentovi Abbásovi a jeho delegaci.
Naopak Jeruzalém uznání už předem ostře odsoudil. Izraelské ministerstvo zahraničí v neděli konstatovalo, že uznání palestinského státu není „nic jiného než odměna pro džihádistický Hamás – povzbuzený Muslimským bratrstvem napojeným na Spojené království“.
Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir v reakci na rozhodnutí Kanady, Británie a Austrálie oznámil, že na příštím zasedání vlády nadnese otázku anexe okupovaného Západního břehu Jordánu. Palestinu jako stát už letos uznaly Španělsko, Irsko a Norsko.
Česká pozice
Česko nyní neplánuje palestinský stát uznat, uvedlo ministerstvo zahraničí. Dodalo, že Praha podporuje dvoustátní řešení konfliktu.
Podle českého prezidenta Petra Pavla proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. Jinak je to víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou stěžovat samotná jednání, podotkl.
Československo uznalo palestinskou státnost v roce 1988. Po rozdělení Slovensko potvrdilo uznání Palestiny, avšak Česko takový krok neudělalo. „Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma. K uznání palestinského státu ze strany České republiky tak prozatím nedošlo,“ stojí v prohlášení.
Česko však zároveň akceptuje Velvyslanectví státu Palestina jako oficiální úřad. Naopak Styčný úřad ČR v Ramalláhu má zajišťovat styky s orgány a představiteli „entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem“.
Mezi zeměmi skupiny G20, která sdružuje největší světové ekonomiky, dosud uznávalo Palestinu deset zemí – Argentina, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Turecko. Nově se k nim přidaly Francie, Velká Británie, Austrálie a Kanada. Palestinu oproti tomu neuznává USA, Německo, Itálie, Japonsko a Jižní Korea.
Evropská unie, která je také součástí skupiny G20, prohlásila v roce 2021, že spolupracuje s palestinskou autonomií na budování institucí budoucího demokratického, nezávislého a životaschopného palestinského státu, který bude žít vedle Izraele v míru a bezpečí.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová naznačila, že konference OSN svolaná za účelem projednání uznání palestinského státu jako součásti dvoustátního řešení je „reklamním trikem“ a označila ji za „facku“ obětem útoků ze 7. října.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o dvoustátním řešení a v únoru navrhl, aby USA převzaly kontrolu nad Gazou. Arabské státy, Palestinci a OSN to odsoudili jako „etnickou čistku“, což Izrael odmítl.
Německé pozastavení dodávek zbraní
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v pondělí vyzval k tomu, aby začala jednání o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. To je podle něj „způsobem, jak umožnit Izraelcům i Palestincům život v míru, bezpečí a důstojnosti“.
Německo je jedním z nejbližších spojenců Izraele a jeho bezpečnost a existenci označuje za svůj státní zájem. V posledních měsících ale s rostoucím počtem civilních obětí ve válce v Pásmu Gazy sílila z Berlína i kritika na adresu izraelské ofenzivy.
Kancléř Friedrich Merz, pro mnohé překvapivě, v srpnu oznámil, že Německo do odvolání neschválí do Izraele žádný další vývoz zbraní, které by mohly být použity ve válce v Pásmu Gazy. Oznámení o pozastavení dodávek zbraní přišlo v den, kdy izraelský bezpečnostní kabinet schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristů Hamásu a jejich spojenců na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy, kde podle úřadů kontrolovaných Hamásem zahynulo přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většinu obětí tvoří civilisté. Velké části Pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
