168 hodin: Československo už Palestinu uznalo. Ministerstvo se s odborníky neshodne na tom, zda to platí i pro Česko

9 minut
168 hodin: Zapomenuté uznání
Zdroj: ČT24

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Teroristé Hamásu loni v říjnu unesli i pět vojaček izraelské armády. Zda jsou ženy naživu, či nikoliv, nikdo neví. Video s jejich únosem se teď dostalo na veřejnost. „Je to video, kterým disponovala armáda, která ho potom dala k dispozici příbuzným vojaček. Nakonec to byli právě ti příbuzní, kteří se rozhodli video dát k dispozici veřejnosti. Cílem toho videa má být opravdu vyburcovat izraelské politiky k tomu, aby věnovali větší pozornost jednání o propuštění rukojmí,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Únosy, znásilnění i zločiny proti lidskosti – z toho všeho viní Hamás hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, který chce vydat zatykač. „Existují důvodná podezření, že tito tři lídři Hamásu jsou trestně odpovědní za zabití izraelských civilistů při útoku spáchaném Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami 7. října 2023,“ řekl.

„Chci říct, že z mého pohledu, oproti některým předchozím případům, které projednával Mezinárodní trestní soud, tenhle je opravdu bohatě dokumentován,“ sdělil bývalý soudce Mezinárodního trestního soudu a místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr.

Jenže prokurátor Khan chce, aby se soud zabýval i izraelskou odvetou. Z humanitární katastrofy v Gaze viní i Netanjahua. „Opravdu, pokud tam docházelo k nějakým přestupkům proti mezinárodnímu vojenskému právu, budou moci být nakonec i ti političtí představitelé souzeni a hnáni k odpovědnosti,“ uvedla Kalhousová.

Proti návrhu na vydání zatykače na Netanjahua se ohradil Izrael, Spojené státy americké a Česká republika. „Připadá mi to jako naprosto nepřijatelný návrh. Musím se přiznat, že mě trochu děsí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

„Veškerá kritika je v rovině, že Izrael byl napaden. Izrael opravdu významně trpěl tím teroristickým útokem, ale obávám se, že to neznamená, že by jeho odpověď byla bez jakýchkoliv právních limitů,“ konstatoval Fremr.

Pomoc dětem z Gazy

Podle Aurélie Godardové z organizace Lékaři bez hranic je mezitím situace v Pásmu Gazy apokalyptická. „Zdravotní systém kolabuje, tedy alespoň to, co z něj zbylo. Lidé den po dni ztrácejí naději, že to skončí,“ komentovala vedoucí lékařka v Gaze.

Evropská komise teď přišla s návrhem evakuovat z Gazy zraněné děti. Podobný nápad má i česká dokumentaristka Monika Le Fay. „Mě to napadlo proto, že tady máme tradici Nicolase Wintona, máme tady tradici Přemysla Petra, který po válce vychovával společně židovské, německé a české děti. Napadlo mě, že tady můžeme pomoct, máme popáleninovou kliniku, máme program Revac, prostě ty děti můžeme vzít sem k nám. Já jsem našla několik lidí, kteří tu myšlenku podporují,“ uvedla.

Nicolasi Wintonovi vděčí za vlastní život například chartistka Markéta Hrbková. Jen díky němu totiž přežila její matka Ruth. „Odjela s bratrem jedním z těch Wintonových vlaků do Anglie, kde přečkali válku. Když se vrátili, nikdo z rodiny už nebyl naživu,“ popsala. Teď chce udělat podobné gesto směrem k dětem z Gazy a připojit se k iniciativě Moniky Le Fay.

Některé státy, například Rumunsko, už palestinské děti evakuují. „Jestli můžeme alespoň některým z nich nabídnout bezpečnou cestu, aby mohly uprchnout, přemístit se a změnit své životy, je to jen a jen skvělá iniciativa,“ konstatovala Godardová.

(Ne)uznaná Palestina

Zatímco dnes stojí česká vláda za Izraelem, v minulosti to bylo jinak. „Od roku 1967, když jsme přerušili diplomatické styky s Izraelem po šestidenní válce, ČSSR byla předním podporovatelem různých osvobozeneckých organizací v Palestině včetně Organizace za osvobození Palestiny. Dodávali jsme zbraně, semtex, u nás se palestinští militanti cvičili, a to třeba i ve zpravodajské činnosti, nebo se léčili v našich lázních,“ připomněl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček.

V roce 1988 Československo dokonce uznalo vyhlášení Palestinského státu. Totéž učinily minulý týden tři evropské země – Norsko, Španělsko a Irsko. „Já moc nevidím smysl v tom, uznávat palestinský stát. Co to je dneska palestinský stát? Kdo ho přestavuje a na jakém je území?“ ptal se premiér Fiala.

Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) už Česko oficiálně uznalo Palestinu také. „Já jsem působil zhruba na úrovni roku 2018 v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny a tam mi bylo prostě řečeno, že proto, že Československo v roce 1988 Palestinu uznalo a Česká republika v roce 1993 všechna tato uznání státu přijala jako celek, tak to prostě platí a už se s tím nedá nic dělat,“ řekl.

Česko se tak při svém vzniku zavázalo uznat všechny státy, které uznávalo i komunistické Československo. „V té době šlo o to, obrátit se na všechny státy světa s tím, že byl zájem nově vzniklé České republiky, aby také rychle dostala uznání ostatních států. Proto prohlásila, že bude uznávat ty státy, které předtím uznávala ČSFR před koncem roku 1992,“ připomněl bývalý vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

Platí, nebo neplatí?

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že k uznání Palestiny skutečně došlo, ale nyní prý už neplatí. „V roce 1988 usnesením tehdejší socialistické vlády došlo k uznání vyhlášení státu Palestina. Ani tehdy se ale nejednalo o uznání palestinského státu, protože palestinský stát vlastně de facto ani de iure neexistoval,“ řekl vedoucí odboru Blízkého východu a Severní Afriky na resortu zahraničí Petr Hladík.

„To, že to uznání bylo poplatné době, je vysvětlení politické, je asi správné a odpovídající, nicméně já mám za to, že úplně nedošlo k tomu, že bychom to uznání jednoznačně vzali zpět,“ uvedl vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Filip Křepelka.

Současná vláda v Česku stojí za Izraelem, který samostatný palestinský stát odmítá. „Palestinský stát neuznáváme, protože prostě ještě nevznikl. Nemyslím si, že je potřeba jakkoliv dál se k tomu vyjadřovat nebo cokoliv dodávat,“ řekl Hladík.

„Když se podíváme do různých zjednodušených mezinárodních přehledů, tak jsme tam (Česko) úplně soustavně uváděni, že stát Palestina uznáváme,“ upozornil Křepelka.

„Možná, že celá tato kauza v kontextu války Izraele s palestinským Hamásem, čili oficiálně uznanou teroristickou organizací, může přispět k tomu, že bychom se mohli i z nějakého historického a mezinárodního právního hlediska zamyslet nad tím, jestli oficiálně neoduznat ten dávný akt z roku 1988. Ale Česká republika není ve vzduchoprázdnu, jsme členem Evropské unie a tady se snažíme o nějaký společný postoj,“ upozornil Hlaváček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 4 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 7 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 9 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 12 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 22 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...