U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.
V Pásmu Gazy hrozí hladomor až milionu lidí, humanitární pomoc se tam dostává těžko, říká expert Záhora
10 minut
Výzkumný pracovník Jakub Záhora o humanitární situaci v Pásmu Gazy
Dostávat do Gazy humanitární pomoc je podle Záhory velmi obtížné. Humanitární komunita podle něj poukazuje na to, že Izrael dodávky schvaluje pomalu a nezvládá se postarat o hraniční přechody. Na palestinském území je pak zničená infrastruktura, což komplikuje distribuci pomoci, která se dovnitř dostane. „Od konce druhé světové války jsme nebyli svědky tak extenzivního zničení urbánního prostoru,“ upozornil.
V Izraeli se podle Záhory začaly i přes podporu většiny veřejnosti ozývat hlasy proti vojenské operaci v Pásmu Gazy. Stávající postup podle nich nepovede k propuštění rukojmí ani k dlouhodobé stabilitě. „Hlasy zaznívají, že je nutné politické řešení, a to musí být dlouhodobou strategií Izraele.“
„Jsou velké debaty o tom, pokud by bylo dvoustátní řešení zrealizováno a došlo ke vzniku palestinského státu, jak by to přesně mělo vypadat,“ vysvětluje Záhora. Izraelci ale z většiny takovou možnost odmítají.
Na západním břehu vyhánějí někteří Izraelci palestinské osadníky, údajně za součinnosti bezpečnostních složek. „Těch případů, kdy jsou izraelští extremisté zatýkáni, je velmi poskrovnu. A to se ještě zintenzivnilo po 7. říjnu,“ říká Záhora. Podle něj tam teď dochází k etnickým čistkám. Spojené státy už na to upozorňují a ozývají se i hlasy některých evropských lídrů.
