Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.
Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, upozornila agentura AP.
Podle Khana se obvinění izraelských představitelů týkají zločinů, jež měly za cíl „vyhlazování a hladovění jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci“, ale také „záměrného cílení na civilisty v konfliktu“.
Prokurátor v prohlášení konkrétně uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé... Patří k nim podvýživa, dehydratace, hluboké utrpení a rostoucí počet úmrtí mezi palestinským obyvatelstvem, včetně kojenců, dalších dětí a žen“.
„Je třeba tomu přikládat velkou váhu, protože prokurátor Mezinárodního trestního soudu žádá o zatykač poté, co už sám provedl určitá vyšetřování a má za to, že má dost důkazů na to, aby mohl teoreticky prokázat žalobu. Nejde už jen o protiizraelskou propagandu, ale už i mezinárodní instituce docházejí k tomuto závěru (o možném páchání válečných zločinů v Gaze),“ říká advokátka Monika Mareková, která dříve působila jako právnička obhajoby u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Prokurátor ICC v takovém případě většinou shromažďuje důkazy přímo od lidí na místě a také důkazy o úmyslech k páchání zločinů, a to třeba prostřednictvím veřejných prohlášení izraelských politiků. „Pokud by byl vydán zatykač, tak státy, které jsou členy Římského statutu, by měly vydat Mezinárodnímu trestnímu soudu osoby, na které je vydán zatykač, pokud by se nacházely na jejich území. Izrael není členem statutu, ale ten se vztahuje na území Palestiny, protože ta k němu přistoupila,“ podotkla Mareková.
„Pokud by tedy Netanjahu byl třeba na území Česka, které je členem Římského statutu, tak to by mělo povinnost ho zatknout a vydat. Kupříkladu USA nejsou členem, takže tuto povinnost nemají,“ vysvětluje advokátka s tím, že pro Izrael je to velký reputační problém, protože se snaží ve světě vystupovat jako ochránce lidských práv a míru. Netanjahu by měl navíc omezené pole působnosti, co se zahraničních cest týká.
Údajné zločiny se měly odehrát na území Palestiny, nebo jejich pachateli jsou palestinští občané, takže Mezinárodní trestní soud se může stíháním možných pachatelů těchto zločinů zabývat, komentovala případ expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková z Univerzity Karlovy.
„Prokurátor si dobře uvědomuje, že se jedná o konflikt velice složitý jak právně, tak politicky, takže nejen on sám a jeho úřad sbírali důkazy, ale nechal sestavit panel nezávislých expertů, osmi odborníků převážně z Velké Británie a ze Spojených států, kteří vypracovali paralelní zprávu, která byla zveřejněna také dnes a bez výhrad podporuje jeho žádost. Z toho vyplývá, že k přípravnému senátu přichází dobře vybaven důkazy,“ míní Bílková.
„Katastrofa, zločin,“ reaguje Izrael
Izraelský premiér Netanjahu v reakci uvedl, že žádost prokurátora ICC o zatykač na něj a ministra obrany je absurdní, ostudná a je útokem proti celému Izraeli.
„Znechuceně odmítám srovnávání demokratického Izraele s masovými vrahy z Hamásu prokurátorem v Haagu,“ zdůraznil Netanjahu. „Jak se opovažuje Hamás, který vraždil, upaloval, masakroval, stínal, znásilňoval a unášel naše bratry a sestry, srovnávat s vojáky izraelské armády, kteří bojují ve spravedlivé válce?,“ dodal premiér. Zopakoval, že Izrael bude ve válce pokračovat, dokud Hamás neporazí a nedosáhne úplného vítězství.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Gantz pak označil Khanovo rozhodnutí za „zločin historických rozměrů“. „Stát Izrael vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu. Dělat paralely mezi vůdci demokratické země odhodlané bránit se před podlým terorismem a vůdci krvežíznivé teroristické organizace je hluboké zkreslení spravedlnosti a do očí bijící morální úpadek,“ konstatoval Gantz.
Sám Gantz je nicméně v posledních dnech ve sporu s premiérem, kterému dal ultimátum, že musí vypracovat poválečný plán pro Gazu, jinak vládu opustí.
Izraelský ministr Jisra'el Kac podle stanice al-Džazíra oznámil, že v reakci na postup ICC zahájil „zvláštní válečné jednání“ a že „žádná síla na světě nezabrání Izraeli“ v přemožení Hamásu a osvobození rukojmí z Pásma Gazy.
Izraelský ministr financí Becalel Smotrič oznámení ICC přirovnal k nacistické propagandě a řekl, že by každý Izraelec měl mít pocit, že byl proti němu vydán zatykač. Také podle jednoho z lídrů izraelské opozice Jaira Lapida je možnost vydání zatykačů na Netanjahua a Galanta „katastrofou“.
Izraelský prezident Jicchak Herzog oznámení označil za „více než pobuřující“ a uvedl, že svědčí o „hrozbě kolapsu mezinárodního soudního systému“. Khan podle Herzoga nejednal v dobré víře a jeho rozhodnutí „porušilo základní princip komplementarity soudu i další právní normy“.
Krok ICC tak sjednotil izraelské činitele napříč politickým spektrem. „Musíme si uvědomit, že toto není mezinárodní soud versus Netanjahu, tohle je mezinárodní soud versus Izrael,“ uvedl ke komentářům izraelských politiků blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Na symbolické rovině by Izrael jako malá ohrožená země měl přijít o jeden z atributů suverenity, a to diplomatickou aktivitu ve světě,“ upozornil Borek.
„Zcela nepřijatelné,“ reagoval Fiala
Reakce přicházející ze světa se různí. Česko, které je tradičním spojencem a podporovatelem Izraele, vyjádřilo znepokojení. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je návrh vydat zatykač na představitele izraelské vlády spolu s vůdci Hamásu „děsivý a zcela nepřijatelný“.
Kritika zní i z USA. Prokurátorova žádost o zatykače na izraelské lídry může ohrozit snahy o příměří, dává Izrael a Hamás na stejnou úroveň, což je ostudné, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken. Prezident Joe Biden označil Khanovu žádost za nehoráznost. Izrael a Hamás nelze srovnávat, zdůraznil šéf Bílého domu v prohlášení.
Britský premiér Rishi Sunak prostřednictvím svého mluvčího Khanův postup označil za „neužitečný“. Nepomůže podle něj ani uzavření dohody o klidu zbraní a propuštění rukojmí, ani většímu přísunu humanitární pomoci, píše agentura Reuters.
Rakouský kancléř Karl Nehammer ujistil, že jeho země plně respektuje nezávislost ICC. Zároveň ale označil za „nepochopitelné, že šéf teroristické organizace Hamás, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňovaný po boku demokraticky zvolených zástupců toho státu“.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil Khanovu žádost za „absurdní a ostudnou“. „Takovéto iniciativy nepřivedou Blízký východ blíže míru, ale pouze podnítí další napětí,“ napsal ministerský předseda.
Německá diplomacie uvedla, že Izrael má právo a povinnost bránit své obyvatelstvo, také pro něj ale platí mezinárodní humanitární právo. Zároveň Berlín uvedl, že současné podání žádosti o vydání zatykačů na představitele obou stran konfliktu vyvolává nesprávný dojem rovnosti. „Soud však nyní bude muset posoudit zcela odlišné skutečnosti, které hlavní žalobce ve své žádosti podrobně popsal,“ konstatuje německé prohlášení, které tvrdě kritizuje Hamásem spáchaný „barbarský masakr“ ze 7. října.
Belgie krok prokurátora přivítala. „Zločiny spáchané v Pásmu Gazy musejí být vyšetřované na té nejvyšší úrovni, nehledě na jejich pachatele. Žádost (prokurátora) Karima Khana je významným krokem k prošetření situace v Palestině,“ cituje BBC belgickou ministryni zahraničí Hadju Lahbibovou.
Obdobně jako Belgie se podle agentury Reuters vyjádřila i kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy. „Zákon musí platit pro všechny, pokud má být zachována mezinárodní vláda práva, odpovědnost těch, kteří páchají ohavné zločiny, i chráněna práva obětí,“ uvedla kancelář.
„Neslýchané zločiny“ Hamásu
Haagský trestní soud se zaměřuje také na teroristické palestinské hnutí Hamás, jež stojí za brutálním útokem na židovský stát z loňského října. Mezi osoby, na něž může ICC vydat zatykač, jsou šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja.
O útocích Hamásu na jihu Izraele 7. října loňského roku Khan poznamenal, že na vlastní oči viděl „ničivé záběry těchto útoků a hluboký dopad neslýchaných zločinů uvedených v dnes podaných žádostech“. Mimo to zmínil také své rozhovory s přeživšími útoků, kteří podle něj pociťují „nevýslovnou bolest“ způsobenou vypočítavou krutostí a mimořádnou bezcitností útočníků.
„Sinvárovi je to úplně jedno, je to zocelený fanatik, který nemá potřebu jezdit po světě a jako standardní politik udržovat diplomatické styky. Je to fanatik, ideolog, který je asketický a který je necitlivý vůči utrpení svých ideologických soudruhů i vůči utrpení svých palestinských krajanů,“ poznamenal Borek.
Podle vysokého představitele Hamásu Sámího abú Zuhrího, kterého cituje agentura Reuters, postoj ICC „staví na roveň oběť a kata“ a „povzbuzuje okupaci k tomu, aby pokračovala ve válce, jejímž cílem je vyhlazení“. Termínem „okupace“ přitom Hamás označuje Izrael.
Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) argumentovala, že „palestinský lid má právo se bránit“, a požádala ICC, aby vydal zatykač pouze na zástupce Izraele, kteří se podle ní dopouštějí genocidy na Palestincích v Pásmu Gazy, cituje agentura Reuters jednoho ze zástupců organizace. OOP v čele se šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem sídlí na Západním břehu Jordánu.
Při izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy přišlo od začátku války o život 35 562 Palestinců, z toho 106 za posledních 24 hodin, tvrdí místní úřady ovládané Hamásem. Podobná tvrzení válčících stran však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izrael v současné době operuje i v Rafahu na jihu Pásma Gazy, přestože Západ Jeruzalém od zásahu ve městě odrazoval, a Spojené státy dokonce zemi kvůli obavám z jejich využití nedodaly slíbené letecké pumy.
Oblast Rafahu opustilo od začátku bojů na 950 tisíc lidí, uvedla v pondělí izraelská armáda. Netanjahu tvrdí, že cíl je stále stejný a jasný: zlikvidovat teroristy po celé enklávě včetně Rafahu.
