Uznání

Novým syrským premiérem byl jmenován Muhammed Bašír, podle agentury Reuters to v úterý oznámil v televizním projevu. Vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025. Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy (SSG) v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které na konci listopadu zahájilo úspěšnou ofenzivu proti režimu prezidenta Bašára Asada. Lídr hnutí Abú Muhammad al-Džulání večer deklaroval, že se Západ nemá čeho obávat a Sýrii čeká obnova.

Pražský městský soud bude muset znovu rozhodovat o tom, zda uzná švýcarský verdikt, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil miliardáři Jiřímu Divišovi propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud, který vyhověl Divišově odvolání. Muž by měl podle dřívějšího verdiktu přijít o zhruba 915 milionů korun. Miliardář dostal ve Švýcarsku za podvod a praní špinavých peněz také dvacetiměsíční podmíněný trest.

Francie uznala svrchovanost Maroka nad spornou Západní Saharou, čímž změnila svůj desítky let starý postoj a přidala se na rostoucí seznam zemí, které podporují Maroko. Vyplývá to z dopisu, který francouzský prezident Emmanuel Macron zaslal králi Muhammadovi VI. Paříž o svém kroku již dříve informovala Alžírsko, které s Marokem sousedí. Alžírsko na protest proti tomuto rozhodnutí z francouzské metropole s okamžitou platností stáhlo svého velvyslance, informovala alžírská agentura APS.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Pražský městský soud nepravomocně uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun. Pražský soud tak vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud rozhodnutí nabydou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území České republiky.

Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Marek Čmejla a Jiří Diviš budou v Česku usilovat o zastavení svého trestního stíhání v kauze Mostecké uhelné. Důvodem jsou pravomocné podmíněné tresty, které jim v souvislosti se svojí činností v Mostecké uhelné udělily švýcarské soudy. Oznámili to pražskému městskému soudu, který pokračoval v projednávání obžaloby v případu údajného tunelování a podvodného ovládnutí firmy.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Jedna z nejdéle trvajících trestních kauz – takzvaných trafik kolem Jany Nečasové – bude mít novou soudkyni. Poté, co justici opustila jedna z nejdéle sloužících soudkyň – Helena Králová – převezme případ její nástupkyně, kterou teprve tento měsíc do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman. Králová před odchodem do důchodu nestihla případ dokončit, a tak hrozí, že se bude celé líčení opakovat od začátku.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Jeho předchůdci v Bílém domě se používání termínu genocida v souvislosti s tehdejšími událostmi po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, termín genocida zcela odmítá.

Administrativa Donalda Trumpa poslala podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters do Kongresu plán na prodej zbraní Maroku v hodnotě miliardy dolarů (21,7 miliard korun). Nabídnout chce údajně pokročilé drony a přesně naváděnou munici. Obchod je zřejmě odměnou pro muslimskou zemi za uznání Izraele. Kongres může obchod zkomplikovat, v tomto případě se to však neočekává.

Světová rada Podkarpatských Rusínů se prostřednictvím svého místopředsedy Mychajla Ťaska omluvila prezidentovi Miloši Zemanovi i české veřejnosti. Zeman podle něj při jednání s delegací Rusínů ani při oslavách 28. října na Pražském hradě nikdy neřekl, že uznává Moskvou obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Ťasko také zdůraznil, že pozvání prezidenta na Hrad se týkala výhradně zástupců Rusínů. Uvedl to na videu, které večer na sociálních sítích sdílel mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Česká republika dlouhodobě usiluje o korektní vztahy jak se Srbskem, tak s Kosovem. Obě země vědí, jaký postoj zastává česká vláda a že zahraniční politiku neurčuje prezident. V Událostech, komentářích to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podporuje vzájemný dialog obou zemí a vyřešení sporů, aby mohly vstoupit do Evropské unie.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.