Kanada má v úmyslu uznat Stát Palestina, oznámil Carney

Nahrávám video

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný. Jako důvody pro změnu postoje uvedl útoky Hamásu na Izrael z října 2023 či rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu.

Izraelskou vládu Carney rovněž odsoudil za to, že dopustila, aby v Pásmu Gazy, kde armáda židovského státu od října 2023 vede válku proti Hamásu, vznikla humanitární katastrofa.

Carney v uplynulých dnech čelil tlaku, aby se k otázce palestinské státnosti vyjádřil, připomíná britská stanice BBC na svých internetových stránkách. Skoro dvě stě kanadských velvyslanců a diplomatů v úterý podepsalo dopis, v němž vyzvali Carneyho k uznání Státu Palestina.

V úterý britský premiér Keir Starmer oznámil, že jeho země uzná Stát Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení humanitární krize v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru.

Tlak na formální uznání palestinské státnosti v poslední době sílí. Minulý týden v pátek francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil, že Francie v září uzná Stát Palestina.

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás podle agentury WAFA „ocenil historický postoj Kanady k uznání státu Palestina, který posílí mír, stabilitu a bezpečnost v regionu“.

Carneyho oznámení uvítala také Paříž, Elysejský palác podle agentury AFP uvedl, že obě země budou společně usilovat o mír na Blízkém východě.

Jeruzalém krok Kanady odsoudil

Izraelské ministerstvo zahraničí plány Kanady odsoudilo. „Změna postoje kanadské vlády v tuto chvíli znamená odměnu pro Hamás a poškozuje snahy o dosažení příměří v Pásmu Gazy a rámce pro propuštění (izraelských) rukojmí,“ cituje agentura Reuters z prohlášení ministerstva zahraničí židovského státu.

Ke kritice se připojil i prezident USA Donald Trump, který prohlásil, že kvůli plánu uznat Palestinu bude těžké uzavřít s Ottawou obchodní dohodu. Nejmenovaný zástupce Bílého domu podle agentury Reuters uvedl, že Trump má za to, že by uznání Státu Palestina znamenalo pro Hamás odměnu a to by se podle hlavy státu nemělo dít.

„Takže to neudělá. Prezident Trump se zaměřuje na to, aby lidé v Gaze dostali najíst,“ dodal činitel. Na otázku, zda Kanada Spojené státy, které jsou klíčovým spojencem Izraele, o svém oznámení týkajícím se uznání Státu Palestina předem informovala, prý neodpověděl.

Úřad kanadského premiéra Marka Carneyho zatím nereagoval na žádost o komentář, informovala agentura Reuters.

Kanada a USA pracují na vyjednání obchodní dohody do 1. srpna, kdy Trump hrozí uvalením 35procentního cla na všechno kanadské zboží, které není pokryto obchodní dohodou mezi USA, Mexikem a Kanadou. Carney ve středu uvedl, že jednání o clech s americkou vládou byla konstruktivní, ale že se možná nepodaří je uzavřít do stanoveného termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 36 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 40 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.