Portugalsko

Po intenzivní střelbě v okolí prezidentského paláce v Guineji-Bissau oznámili armádní důstojníci úplné převzetí kontroly v zemi, píše AFP. Své sesazení později potvrdil i prezident Umaro Sissoca Embalóa, píše France 24. Střelba vypukla den předtím, než měly být oznámeny předběžné výsledky voleb. Důstojníci ve svém prohlášení uvedli, že uzavírají hranice a pozastavují volební proces. Vojáci zadrželi prezidenta i zástupce opozice.

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Aliance, oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Bukurešti uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.

Do Evropy se vrátila nemoc dříve známá jako opičí neštovice, nyní označovaná jako mpox. Zřejmě se přenáší v komunitách mužů, kteří mají sex s muži, varují evropské úřady.

Lano spojující kabiny lanovky Elevador da Glória v Lisabonu, které se během jízdy odpojilo a stálo za jejím tragickým vykolejením, neodpovídalo bezpečnostním standardům. Vyplývá to z předběžných výsledků analýzy, které v pondělí zveřejnil portugalský Úřad pro vyšetřování leteckých a železničních nehod (GPIAAF), píše agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Středeční havárii lanovky v Lisabonu, při níž zahynulo šestnáct lidí, podle prvních zjištění předcházelo odpojení lana mezi dvěma vozy, oznámil v sobotu večer portugalský úřad pro vyšetřování leteckých a železničních nehod. Proč žlutý vůz, od kterého se uvolnilo lano, nezastavily brzdy, není zatím známo, poznamenala agentura DPA.

Mezi šestnácti lidmi, kteří zahynuli při středeční havárii lanovky v Lisabonu, jsou dva Kanaďané, jeden Američan, jeden Němec a jeden Ukrajinec, oznámila ve čtvrtek portugalská policie. Podle portugalského premiéra Luíse Montenegra zůstává ve vážném stavu pět osob.

Nehoda pozemní lanovky Glória v portugalském Lisabonu si vyžádala nejméně patnáct mrtvých a osmnáct zraněných, uvedla CNN Portugal s odkazem na záchranné složky. Lanovka, která patří mezi oblíbené turistické atrakce, vykolejila a následně havarovala. Na místě zasahuje záchranná služba, policie a hasiči. Příčina nehody je zatím nejasná, její vyšetřování začne ve čtvrtek. Podle místních médií lanovka narazila do budovy.

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Až doposud bylo záhadou, co způsobilo silné zemětřesení, které před 250 lety připravilo v Lisabonu o život asi čtyřicet tisíc lidí. Teď vědci nabídli vysvětlení.

Lesní požáry, které sužují druhým týdnem Pyrenejský poloostrov, si ve Španělsku vyžádaly čtyři oběti. V sousedním Portugalsku pak v nemocnici v Portu zemřel hasič. Počet obětí v této zemi se tak zvýšil rovněž na čtyři. Hasičům nyní s ohni pomáhají pokles teplot a větší vlhkost vzduchu. V některých oblastech jim ale práci komplikuje vítr a také horský terén.

Požáry letos v zemích Evropské unie spálily už přes milion hektarů, což je nejvíce od začátku sledování této statistiky v roce 2006, uvedla agentura AFP s odvoláním na data z unijního systému EFFIS. Jde o území větší než Korsika a odpovídá také třeba ploše Jihočeského kraje. Nejpostiženější jsou Španělsko a Portugalsko, kde plameny dohromady zničily více než 677 tisíc hektarů.

Požáry ve Španělsku a Portugalsku mají už šest obětí, napsala agentura AFP. Hasiče podporují vojáci, vlna veder by mohla povolit v pondělí večer nebo v úterý. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) poslal na pomoc tým s vrtulníkem Black Hawk a bambivakem. Španělské úřady kvůli požárům uzavřely část poutní cesty do města Santiago de Compostela.

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.

Severní Makedonie, Řecko, Turecko, Albánie, Bulharsko nebo Portugalsko, to jsou hlavní země, kde hasiči aktuálně bojují s požáry. V postižených státech zasahují v rámci evropské spolupráce i stovky zahraničních hasičů, včetně českých. Česko má tak v Řecku už dva týdny 22 hasičů, nyní se poprvé vystřídali, působit zde mají do 15. srpna. V Severní Makedonii od čtvrtka působí sedmičlenný tým s vrtulníkem, podobný kontingent pomáhá i v Bulharsku, kde Češi společně se Slováky, Rumuny, Francouzi a Maďary zasahují v horské oblasti Pirin. Pro tyto země není stanoven pevný termín ukončení misí. Albánské a turecké úřady už v souvislosti se vznikem ohňů zatkly desítky lidí.

Letošní léto je na jihu Evropy na rozdíl od Evropy střední nadprůměrně teplé. Důsledkem je velké množství požárů, které postihují celou řadu zemí. Web ČT24 přináší pohled na nejhorší evropské požáry za poslední dekádu.

Turecko, Bulharsko a Portugalsko se dál potýkají s rozsáhlými požáry. Podle tureckého ministra zemědělství a lesnictví Ibrahima Yumakliho ohrožují také čtvrté největší turecké město Bursa na severozápadě země, kde v neděli při boji s ohněm zemřeli čtyři lidé. Athény v pondělí podle agentury AFP informovaly, že v Řecku nejsou žádná další aktivní ohniska, v některých regionech ale stále platí výstraha.

Řada zemí, které jsou častým cílem turistů, zavádí různá opatření. V oblíbených destinacích hrozí vysoké pokuty někdy i za chování, které se cizinci může zdát nevinné. Nová nařízení, i ta uplatňovaná už více let, se mohou týkat hluku, oděvu, kouření či konzumace jídla a alkoholu. Kromě nastudování pravidel, která platí v cílové destinaci, by ale lidé před odjezdem na dovolenou neměli zapomenout ani na zabezpečení svých domů a bytů.

Další extrémně horký den zažívají lidé v zemích jižní Evropy, kde v některých místech teploty překročily 40 stupňů Celsia. Vlna veder se rozšířila i do Francie či Německa, kde se rtuť vyšplhala vysoko přes třicet stupňů. V některých zemích se kvůli vedrům a suchu šíří lesní požáry, jinde se vyrovnávají s následky bouřek. Úřady rovněž zakazují lidem práci na přímém slunci či zavírají školy.