Portugalsko strana 3 z 5

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Podražil i plyn. Evropský statistický úřad Eurostat zároveň v pondělí zveřejnil, že podle rychlého odhadu stoupl hrubý domácí produkt (HDP) Unie ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,4 procenta.

Evropské ceny energií začaly v úterý výrazně klesat, a to na základě náznaků, že Evropská unie usiluje o zmírnění energetické krize. Ta by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg. V pondělí přitom cena německé elektřiny poprvé přesáhla tisíc eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.

V Portugalsku se znovu rozhořel jeden z nejničivějších lesních požárů posledních let. Hasiči přitom tvrdili, že už mají oheň v pohoří Serra da Estrela pod kontrolou. Hoří i na několika dalších místech Evropy, kterou trápí mimořádné sucho. Naopak v Paříži vlnu veder ukončil jiný extrém, město poničila silná bouře.

Lesní požár u francouzského Bordeaux, který se rozhořel v úterý odpoledne, už pohltil 6800 hektarů vegetace a nadále se rozšiřuje. S plameny bojuje jedenáct set hasičů, oheň ale stále ještě nemají pod kontrolou. Na jihozápad Francie míří proto další posily. Prezident Emmanuel Macron oznámil, že do země posílají hasiče a techniku Německo, Řecko, Polsko, Rumunsko a Rakousko. S ohněm bojují i v Portugalsku. V pohoří Serra de Estrella už zničil na deset tisíc hektarů lesa a na místě zasahuje až 1500 hasičů.

Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.

Ruský plynárenský gigant Gazprom 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě, a sníží tak dodávky do EU. V úterý se mimořádně sejdou ministři energetiky sedmadvacítky. Projednat mají návrh Evropské komise na plošné omezení spotřeby plynu o patnáct procent oproti průměru z minulých pěti topných sezon. Některé státy se již vyslovily proti tomu. „Bude to zatím největší zkouška pro české předsednictví,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

Hasiči s týmy pomocníků v noci na pondělí vyhloubili příkopy a vytvořili průseky kolem evakuovaných vesnic na řeckém ostrově Lesbos. Zastavili tak požár, který tři dny ohrožoval mnoho obydlí. Oheň se podařilo zastavit také na jihozápadě Francie. Evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že vlna veder, která v druhé polovině července sužuje Evropu, způsobila jen na Pyrenejském poloostrově více než 1700 úmrtí. Současně WHO vyzvala ke společnému postupu v boji proti změně klimatu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

Již třetím dnem trvající vlna veder v Evropě dále působí problémy. V Británii rekordní horko znovu narušilo dopravu, a úřady tak musely do středečního poledne uzavřít železniční trať z Londýna do Edinburghu. V souvislosti s vysokými teplotami už masivní lesní požáry v departementu Gironde na jihu Francie poškodily plochu o zhruba dvou stech metrech čtverečních. S ohněm bojuje už několik dní i Španělsko neboe Portugalsko. Plameny se šíří také v Řecku nedaleko Atén. Červencový  teplotní rekord zaznamenalo ve středu Dánsko.

Vlna veder již týden sužuje velkou část Evropy. Ve Velké Británii naměřili rekordní teplotu 40,3 stupně, úřady kvůli tropickým teplotám vyhlásily nejvyšší výstrahu. V Portugalsku, ve Španělsku a ve Francii vedra provázejí také rozsáhlé požáry. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nynější vlna veder v Evropě v úterý vrcholí, teploty ovšem zůstanou nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne.

Na jihu Evropy zuří lesní požáry, které si ve Španělsku, Portugalsku a Francii vyžádaly preventivní evakuace tisíců lidí. Mnohde hoří v blízkosti turistických destinací, například v jihošpanělské provincii Málaga, na severu řecké Kréty či na jihozápadním pobřeží Francie. Podle televize Euronews letošní vlna lesních požárů přišla dříve než obvykle kvůli dlouhodobému suchu a vedrům, které odborníci přičítají klimatickým změnám. Portugalsko a Španělsko o víkendu informovaly, že za předchozí týden zemřelo zřejmě v souvislosti s horkým počasím v obou zemích asi tisíc lidí, většinou seniorů.

Hasiči na jihu Francie a Španělska bojují s lesními požáry, kvůli kterým muselo své domovy opustit už přes deset tisíc lidí. Plameny trápí i Portugalsko, Řecko nebo Rakousko. Se suchem a vysokými teplotami se potýkají rovněž v Itálii a Turecku. Velká Británie kvůli očekávání teplot dosahujících čtyřiceti stupňů Celsia vyhlásila stav nouze.

Evropská unie doporučila druhou posilující dávku očkování proti koronaviru lidem nad šedesát let a dalším rizikovým skupinám. Reaguje tak na aktuální rychlý nárůst počtu nových případů nemoci i hospitalizovaných. Dalším důvodem je vysoká nakažlivost nových subvariant omikronu. Dosud doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky platilo pouze pro lidi nad osmdesát let.

V Česku přibývá lidí nakažených koronavirem. Zatímco ještě před měsícem nedosahovaly denní počty 500, v uplynulých dnech už to byl víc než dvojnásobek. Nejvíc tento pátek. To laboratoře odhalily přes 1800 pozitivních vzorků, což je nejvyšší přírůstek od začátku května. Epidemiologové navíc předpokládají, že křivka bude dál stoupat, a to minimálně 14 dní až tři týdny.

Epidemiolog z pražského IKEMu Petr Smejkal v Interview ČT24 řekl, že současný nárůst počtu nakažených covidem v Česku je na letní období neobvyklý. Podle něj je to však dáno vysokou nakažlivostí subvarianty BA.5, která však naštěstí není nebezpečnější než ta předchozí. Smejkal uvedl, že se zatím nejedná o návrat do časů, kdy na tom bylo Česko nejhůře.

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Nakažených covidem-19 v Česku třetí týden v řadě přibývá. Mírně stoupá i počet hospitalizovaných. Přes polovinu případů přitom tvoří nové nakažlivější subvarianty BA.4 a BA.5. Epidemiolog a vedoucí expertní skupiny MeSES Petr Smejkal však v pořadu Události, komentáře prohlásil, že celoplošné uzávěry jako v předchozích vlnách pandemie nehrozí.