Volby v Portugalsku vyhrála opoziční Demokratická aliance. S posílenou krajní pravicí vládnout odmítá

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli jen těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD) před dosud vládní Socialistickou stranou (PS). Třetí skončila krajně pravicová strana Chega (Dost). Informují o tom místní média, podle nichž prezident Marcelo Rebelo de Sousa v úterý zahájí asi týdenní jednání s parlamentními stranami. Lídr vítězné AD Luis Montenegro slíbil, že nebude vládnout s krajní pravicí.

„Zdá se být nezpochybnitelné, že volby vyhrála AD a že PS volby prohrála,“ prohlásil v noci na pondělí před svými příznivci jedenapadesátiletý Montenegro, jehož středopravicová PSD je hlavní silou v AD. Portugalci podle něj dali najevo, že chtějí změnu vlády. „Očekávám, že mě prezident republiky po vyslechnutí všech politických sil pověří sestavením vlády,“ dodal.

PSD se tak zřejmě vrátí k moci po osmi letech vlády socialistů. Na rozdíl od nich ale nebude mít většinu v parlamentu, v němž obsadí asi 79 křesel, zatímco PS jich bude mít 77. Krajně pravicová Chega by měla získat 48 mandátů. O další křesla ve 230členném parlamentu se podělí několik menších stran. Volební účast v neděli činila 66 procent, což je nejvíce od roku 1995.

Vítězná gesta a široké úsměvy však stěží zakrývají rozpaky. Víkendové volby skončily nejtěsnějším rozdílem od konce fašistické diktatury před půlstoletím, ani jedna z tradičních stran nedokáže v tuto chvíli vytvořit většinovou koalici. Obavy z návratu krajní pravice kalí konzervativcům radost z vítězství.

Pedro Nuno Santos, šéf PS, která zemi vedla od roku 2015, před volbami řekl, že v případě vítězství PSD umožní vznik menšinové vlády, aby zabránil účasti krajní pravice v kabinetu. Socialistický ministr financí Fernando Medina v této souvislosti varoval před „křehkou a nestabilní“ politickou situací, píše britský server BBC.

Nebývalý vzestup krajní pravice

Také Montenegro zopakoval svůj předvolební slib, že nebude vládnout s krajně pravicovou stranou Chega, která dostala přes osmnáct procent hlasů, což je pro ni skoro trojnásobek oproti volbám v roce 2022. Dlouho se zdálo, že Portugalsko je vůči krajně pravicovému populismu imunní, podobně jako sousední Španělsko. Zatímco v jiných evropských zemích takové strany působí už dlouhá desetiletí, na západním okraji starého kontinentu vznikla Chega teprve před pěti lety.

Strana bývalého radního a fotbalového komentátora Andrého Ventury v kampani cílila hlavně na korupci a imigraci. „Toto je noc, kdy v Portugalsku skončila vláda dvou stran,“ řekl šéf Chegy svým příznivcům. „Chega historicky překonala jeden milion hlasů v Portugalsku,“ dodal.

3 minuty
Horizont ČT24: Volby v Portugalsku
Zdroj: ČT24

„Demokratická aliance žádala o absolutní většinu a má do ní daleko. Socialisté chtěli prostou většinu a nedosáhli na ni. Chega žádala o to, aby se stala středobodem politického systému, a to se jí také podařilo,“ prohlásil Ventura. Montenegro svého bývalého stranického kolegu Venturu označil za xenofoba a rasistu.

Krajně pravicoví populisté dosáhli dramatických zisků zejména na jihu země včetně Algarve, hůře se jim dařilo naopak na severu včetně města Porto. Bývalá prezidentská kandidátka Ana Gomesová naznačila, že mnoho voličů v Algarve možná podpořilo Chegu, protože dosavadní vláda nedokázala reagovat na problémy lidí, jako je zvyšování cen a omezování dodávek vody.

V Portugalsku se ale objevují i extrémnější uskupení. V únoru například pochodovali bývalí fotbaloví ultras s neonacistickými sklony ulicemi lisabonské imigrantské čtvrti. Ještě před několika lety by byl přitom podobný pochod nemyslitelný. Chega takto extrémně nevystupuje, díky čemuž slaví úspěch i mezi staršími lidmi na venkově – jako v Algrave, vesnici, která bývala výkladní skříní portugalské levice.

Drahota i korupční aféry

Po letech ekonomických problémů se socialisté radovali, že loni vrátili Portugalsku růst o 2,3 procenta, ovšem prognózy pro rok 2024 jsou méně růžové. Platy jsou navíc nízké a nájmy prudce stoupají, což vedlo ke zvýšené nespokojenosti občanů se středovou levicí, upozorňuje BBC.

K oslabení PS, která v roce 2022 dostala 41,6 procenta hlasů, přispěly i korupční skandály. Kvůli podezření z ovlivňování řízení o udělení povolení pro těžbu lithia či pro výstavbu podniku na výrobu zeleného vodíku loni v listopadu podal demisi premiér António Costa, který byl v čele vlády od listopadu 2015. Costa odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.

Aférám se nevyhnula ani středopravá koalice. Sociálně demokratická strana, která dominuje Demokratické alianci, byla zapletena do regionálního skandálu na Madeiře, připomíná BBC.

Nový portugalský parlament zasedne zřejmě koncem března či začátkem dubna. Až poté může nový premiér jmenovat své ministry. Pro sestavování vlády není stanovena lhůta, napsala agentura Reuters. Nová menšinová vláda bude muset vyjednávat s dalšími stranami při schvalování zákonů. Prvním velkým testem bude zákon o rozpočtu na rok 2025, o němž by se mělo hlasovat koncem roku. Jeho neschválení obvykle znamená konec vlády a tedy nové volby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 21 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 2 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami
Načítání...