Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.
Za dvacet let v EU se český příjem dostal na dvě třetiny unijního průměru
Eurostat ve srovnání vycházel z evropského zjišťování životních podmínek a situace domácností. Podle statistiků čistý roční průměrný příjem činil v roce 2005 v Česku 154 292 korun. V přepočtu tak dosahoval 4838 eur, tedy zhruba třetiny unijního průměru. Ten byl v rámci EU tehdy 14 521 eur. Polovina Čechů tak hospodařila s rozpočtem menším než 134 979 korun na rok (v přepočtu méně než 4233 eur). Medián v EU dosahoval v tomto ohledu 12 646 eur. Český příjem byl tak sedmý nejnižší v Unii.
Předloni se český medián dostal na 311 411 korun, podle Eurostatu tedy na přepočtených 12 146 eur. Polovina lidí v sedmadvacítce měla roční příjem přes 19 083 eur. Průměrný roční čistý příjem v Česku byl na 347 193 korunách, tedy 13 541 eurech. Unijní průměr pak dosahoval 21 598 eur. V žebříčku se tak Česko dostalo o čtyři příčky výš, bylo jedenácté od konce.
Už v roce 2016 Češi příjmově předstihli Řeky, v roce 2022 Portugalce. Z obyvatel postkomunistických států na tom lépe předloni byli Slovinci a Estonci.
K mezinárodnímu srovnání slouží uměle vytvořená měnová jednotka standard kupní síly (PPS). Český průměrný čistý příjem v PPS byl předloni v Unii desátý nejslabší, medián byl o příčku silnější. Rok po svém vstupu do Unie si Češi mohli za průměrný čistý příjem koupit polovinu toho, co Němci a Rakušané a necelé tři čtvrtiny toho, co Řekové. Estonci si naopak tehdy mohli dovolit zhruba tři pětiny toho, co Češi.
Předloni si pak lidé z Česka mohli za průměrný čistý příjem na osobu pořídit necelé dvě třetiny toho, co Němci, a tři pětiny toho, co Rakušané. Naopak si mohli koupit skoro o dvě pětiny víc než Řekové, ovšem zhruba o desetinu méně než Estonci.
Ceny dotahují evropský průměr
Cenová hladina v Česku se podle údajů Eurostatu postupně přibližuje průměru sedmadvacítky. V roce 2014 byla na 65 procentech, od té doby se každoročně zvedala. V roce 2022 přesáhla 84 procent unijní cenové úrovně.
Česko předloni mělo v Unii sedmou nejnižší hladinu cen. Nižší byla v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku a Litvě. Slovensko bylo na 86 procentech unijního průměru, Portugalsko, Řecko a Slovinsko na 88 procentech. Nejdráž bylo v Dánsku, kde byla cenová hladina skoro o polovinu vyšší než průměr EU. V dalších severských státech byly ceny nad unijní úrovní o pětinu až dvě, v Německu, Francii a Rakousku o desetinu.
Cenovou úroveň EU dohánělo Česko od roku 2014 do předloňska rychleji než jiné nové členské země. Podobně na tom bylo Estonsko. O něco pomaleji se cenová hladina zvedla za tu dobu na Slovensku, v Lotyšsku a Litvě. V Polsku se celou dobu držela zhruba na třech pětinách unijní úrovně.
V roce 2011 mělo Česko desáté nejnižší ceny. Z postkomunistických zemí bylo dráž jen ve Slovinsku. V roce 2014 byla cenová úroveň v ČR šestá nejnižší, dražší už bylo Chorvatsko, Slovensko, Lotyšsko a Estonsko. Od roku 2017 se Česko drží na sedmé cenové příčce od konce.
