Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.

Ministři financí Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska ve společném dopise vyzývají k zavedení daně v celé EU. Takové opatření by mohlo pomoci financovat pomoc spotřebitelům, kteří se musí vyrovnat s vysokými cenami energií, aniž by to znamenalo další zátěž pro veřejné rozpočty, a mohlo by to také být signálem, že EU je jednotná a schopná jednat, uvádí se v dokumentu.

Ceny ropy od začátku americko-izraelských útoků na Írán 28. února prudce vzrostly. To vyvolalo cenový šok podobný energetické krizi, kterou Evropa prožila po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 – i když země nyní mají více energie z obnovitelných zdrojů.

Paralela s rokem 2022

Ministři v dopise adresovaném eurokomisaři pro klima Wopkemu Hoekstrovi upozornili na podobnou daň, která byla zavedena právě před čtyřmi lety a jejímž cílem bylo řešit vysoké ceny energií. Vzhledem k současné situaci na trhu by EK měla podle pisatelů urychleně vypracovat podobný celounijní nástroj. Dopis ale neobsahuje žádné podrobnosti o tom, jak vysoká by daň měla být, ani na které společnosti by se měla vztahovat.

Německý svaz pro paliva a energii, který zastupuje rafinerie a čerpací stanice, ale upozornil, že dojem, že společnosti neoprávněně profitují, je mylný. Pro zavedení mimořádné daně podle organizace není důvod.

Komisař EU pro energetiku Dan Jörgensen v úterý prohlásil, že zvažuje obnovení opatření zavedených v době energetické krize v roce 2022, včetně návrhů na omezení tarifů za připojení k síti a daní z elektřiny. EU zavedla před čtyřmi lety po omezení dodávek ruského plynu soubor nouzových opatření. Ta zahrnovala celoevropský strop cen plynu, daň z mimořádných zisků energetických společností a cíle na snížení spotřeby plynu.

Evropa kvůli své závislosti na dovozu paliv silně pociťuje dopady konfliktu na Blízkém východě na světové ceny energií. Ceny plynu v regionu od začátku americko-izraelské války s Íránem vzrostly o více než sedmdesát procent. Jörgensen upřesnil, že Brusel má v krátkodobém horizontu obavy zvláště o dodávky rafinovaných ropných produktů, jako jsou letecké palivo a nafta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03AktualizovánoPrávě teď

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 7 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 9 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 10 hhodinami
Načítání...