Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.
Putin v hovoru s Trumpem souhlasil s pozastavením úderů na energetiku
11 minut
Horizont ČT24: Telefonické jednání Vladimira Putina a Donalda Trumpa
Hovor podle Bílého domu začal zhruba v patnáct hodin českého času. Podle Kremlu trval více než dvě hodiny, dle Bílého domu hodinu a půl. „Rozhovor skončil,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS. Kreml oznámení učinil v 19:35 moskevského času (17:35 středoevropského času), zatímco podle Bílého domu rozhovor začal přibližně v 15:00 středoevropského času, připomněla agentura Interfax.
Trump a Putin podle Kremlu hovořili o ruské válce na Ukrajině. Putin také souhlasil s tím, že na třicet dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Kremlu. Putin vydal příslušný rozkaz ruské armádě.
Trump uvedl, že rozhovor s Putinem byl velmi dobrý a produktivní. „Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení této strašné války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Poznamenal také, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. „Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!“ dodal americký prezident.
Zelenskyj: Kyjev návrh podporuje
Ukrajina americký návrh na zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu podporuje, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ uvedl podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.
Na Ukrajině v úterý večer zněly sirény, když země čelila ruskému vzdušnému útoku. „Zatímco čekáme na podrobnosti z americké strany, tak právě v tuto chvíli máme v zemi šáhedy (ruské drony íránské konstrukce) a je vyhlášen letecký poplach kvůli nebezpečí raketového útoku. Zatím dohody nefungují,“ uvedli v úterý večer lidé z ukrajinské prezidentské kanceláře. Tyto noční ruské útoky na Ukrajinu podle Zelenského ukazují, že Putin de facto odmítl návrh na příměří. Zelenskyj informoval o více než čtyřiceti dronech.
Putin trvá na zastavení zahraniční pomoci napadené Ukrajině
Putin dále informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Moskva jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle ruské státní agentury TASS. Oba lídři se podle Kremlu rovněž dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.
Kreml zdůraznil, že ruský vůdce v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé. Poukázal také na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“.
Putin rovněž prohlásil, že klíčovou podmínkou pro diplomatické řešení konfliktu by mělo být „úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu“, dodal Kreml. Ten také podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Trump podpořil Putinův nápad uspořádat v USA a v Rusku hokejové zápasy mezi hráči severoamerické ligy NHL a ruské KHL.
Ukrajina, Blízký východ i vzájemné vztahy
Bílý dům již předtím v prohlášení uvedl, že Trump s Putinem telefonicky hovořil o potřebě míru a příměří na Ukrajině. „Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvedl Washington.
Zmínil také, že oba státníci hovořili obecně o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou se angažovat ve spolupráci s dalšími subjekty s cílem zajistit jejich co nejširší uplatnění. Oba vedoucí představitelé sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být schopen zničit Izrael.
„Oba vedoucí představitelé se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské perspektivy. To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu, až bude dosaženo míru,“ uzavírá prohlášení Bílého domu.
Svoboda mluví o dobrém výsledku, Kolář je skeptičtější
„Telefonát zřejmě dopadl dobře v tom smyslu, že se bude v jednáních pokračovat, že Rusko tomuto plánu (na příměří) neřeklo ne,“ sdělil bezprostředně po konci rozhovoru bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), podle něhož je úterní rozhovor „důležitý pro celé dějiny lidstva“. Reagoval tak na Putinova vyslance pro mezinárodní spolupráci Kirilla Dmitrieva, který na sociální síti X uvedl, že svět se stal pod vedením Trumpa a Putina „mnohem bezpečnějším místem“.
„Určitě je dobře, že tento telefonát nebyl veřejný,“ sdělil dále Svoboda, který se domnívá, že výsledek rozhovoru je dobrý.
8 minut
Studio ČT24: Cyril Svoboda o telefonickém rozhovoru Trumpa a Putina
Bývalý velvyslanec v Rusku a USA a poradce českého prezidenta Petr Kolář naopak nepovažuje výsledek hovoru mezi oběma lídry za úspěch. „Je to tak, že Putin v podstatě pořád hraje svoje karty, a Trump se tak trošku stává jeho rukojmím, protože vyhlásil, že mír na Ukrajině zařídí velmi rychle. Může připustit, že není nejlepší vyjednavač na světě? Těžko. Jistě to bude interpretovat jako velmi dobrý začátek jednání, která teprve začínají,“ míní Kolář.
29 minut
Interview ČT24 s bývalým velvyslancem v USA a Rusku Petrem Kolářem
Spojené státy navrhly minulý týden třicetidenní příměří v bojích Ruska s Ukrajinou. Kyjev na návrh kývl při setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii. Tvrdé boje na Ukrajině však pokračují. Putin minulý týden řekl, že s návrhem klidu zbraní souhlasí, ale existuje kolem toho řada otázek.
Žantovský má výsledky za skrovné, Procházková nic nečeká
Diplomat a zahraničněpolitický poradce českého prezidenta Michael Žantovský soudí, že výsledky telefonátu jsou skrovné vzhledem k tomu, že se připravoval více než týden. „Z jiného úhlu pohledu byl ale dnešek převratnou událostí, protože po 35 letech byl pokusem o obnovení bipolárního světa.“ Diplomat to vidí jako úplnou změnu geopolitické optiky, kdy spolu nyní „Trump a Putin jako velcí kluci rozhodují o osudu světa“. Dodal, že to nepovažuje za dobrou zprávu.
Ředitelka transatlantických vztahů Kateřina Weissová vidí zastavení útoků na energetickou infrastrukturu jako výhodu pro Rusko, protože z plynu a ropy financuje svou válku. „Geopolitika se rozhodně mění, to už tušíme od loňského podzimu, kdy volby vyhrál Donald Trump.“ Domnívá se, že se to stále více bude týkat i Evropy.
Redaktorka Deníku N Petra Procházková od jednání, kterých se účastní Trump, už raději nic neočekává, protože jsou nepředvídatelná stejně jako on sám. Roli Trumpa vidí ne jako vyjednavače, ale jako Putinova partnera. Amerika se zároveň odděluje od Evropy, kterou vnímá jako stranu konfliktu.
Podotkla také, že si Putin od dob covidu velmi oblíbil videokonference. Jako zajímavost zmínila, že existuje několik kopií, pravděpodobně tři, jeho kanceláře, ze které ruský vůdce telefonuje. Nemusí být tedy právě v Kremlu, ale třeba ve svém sídle na Valdaji, nebo ve své rezidenci u Moskvy.
Komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol zdůraznil, že obě strany konfliktu se nyní snaží hlavně nenaštvat Trumpa. Zmínil afinitu Trumpa k „silným mužům“ typu Putina či třeba vůdce KLDR Kim Čong-una.
60 minut
90′ ČT24: Telefonát Vladimira Putina a Donalda Trumpa
Ukrajina odmítá uznat okupované území za ruské
Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a po plnohodnotné invazi v roce 2022 prohlásilo za své čtyři ukrajinské oblasti na východě země, které zčásti okupuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že se Rusko musí vzdát území, kterého se zmocnilo.
Ještě před telefonátem Trumpa s Putinem se v úterý v podobném duchu na sociální síti Telegram vyjádřil také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ukrajina podle něho nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Kyjev nikdy nepřistoupí.
Předchozí telefonický rozhovor Trumpa a Putina se uskutečnil 12. února. Stalo se tak po více než tříleté přestávce, naposledy Putin telefonicky hovořil s Trumpovým předchůdcem ve funkci Joem Bidenem krátce před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
