Jana Ciglerová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oba hovor označili za pozitivní. Mluvili hlavně o úterním telefonátu šéfa Bílého domu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Trump uvedl, že se snaží sladit požadavky obou zemí. V rozhovoru souhlasil, že pomůže Kyjevu s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Srážku komerčního letounu s vojenským vrtulníkem ve Washingtonu nikdo nepřežil, uvedl americký prezident Donald Trump. Virginský guvernér Glenn Youngkin agentuře Reuters sdělil, že těla většiny obětí se již podařilo vyzvednout. Na palubě letadla bylo 60 cestujících a čtyři členové posádky, ve vrtulníku tři vojáci. Oba stroje spadly do řeky Potomac. Federální úřad pro letectví v předběžné zprávě o nehodě uvedl, že počet dispečerů v řídicí věži letiště „nebyl normální pro tuto denní dobu a objem provozu“.

Počet potvrzených obětí požárů v kalifornském Los Angeles a okolí vzrostl na nejméně dvacet čtyři, oznámily v neděli místní úřady. Předchozí údaje hovořily o šestnácti mrtvých. Počet obětí by mohl dále stoupat, očekávají úřady. Vzrostl i počet pohřešovaných, policie jich podle deníku The New York Times eviduje už 23. Hasiči zaznamenávají místy pokroky v hašení požáru. V oblasti by však měl zesílit vítr, obávají se tak dalšího šíření ohně.

Poznámky nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o připojení Grónska a průplavu v Panamě k USA souvisejí nejen se zajištěním národní bezpečnosti, ale také se změnami klimatu. Oteplování zvyšuje význam obou míst z hlediska lodní dopravy a obchodu. Arktida, kde USA soupeří o vliv s Ruskem a Čínou, pak skýtá bohatá naleziště přírodních zdrojů. Grónsko má zároveň strategickou polohu v případě většího konfliktu s Ruskem.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Čtvrteční rozhovor bývalého moderátora americké stanice Fox News Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který během úvodních dvou hodin od zveřejnění zhlédlo více než 20 milionů diváků, je zcela pochopitelně předmětem mnoha diskusí. Proč si šéf Kremlu z nespočtu žádostí zahraničních novinářů vybral právě Carlsona? A co je hlavním sdělením jejich více než dvouhodinového dialogu? V Interview ČT24 o tom hovořil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Proces, ve kterém byl v úterý obžalován bývalý americký prezident Donald Trump, může ovlivnit výsledek republikánských primárek, ve kterých strana vybere svého kandidáta na prezidenta. Amerikanista Jakub Lepš v 90' řekl, že mu v současnou chvíli pomáhá. Zatím ale nejsou známa jména jeho vyzyvatelů. Pokud by se republikánským kandidátem stal, má podle komentátorů šanci vyhrát i volbu hlavy státu.

Sčítání hlasů v amerických volbách do Kongresu se protahuje. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů mají republikáni jasný náskok k získání většiny, souboj o Senát je pořád vyrovnaný. Úřady proto už požádaly veřejnost o trpělivost. V Nevadě se kvůli množství předčasně odevzdaných a korespondenčních hlasů nemusejí k výsledku dobrat dříve než v neděli. Situaci po volbách ve Spojených státech v pořadu Události, komentáře okomentovali velvyslanec Miloslav Stašek a novinářka Jana Ciglerová.

Pro 90 procent amerických žurnalistek jsou největší hrozbou útoky na internetu. Ukázal to nový průzkum newyorského Výboru na ochranu novinářů (CPJ). Vulgární příspěvky a zprávy v online prostředí byly zároveň jedním z nejčastějších typů útoku, které novinářky z USA a Kanady zažily. Není to ale problém jen v americkém prostředí – čelí mu i Češky.