Tlak na Bidena sílí. Podle médií zvažuje, že klání vzdá

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Obavy u demokratů i samotné americké veřejnosti vyvolala řada prezidentových lapsů z posledních měsíců, které ještě umocnila debata z konce června. Biden v ní nedokázal čelit výpadům svého rivala Donalda Trumpa, mluvil tiše a často „neudržel nit“. Poslední tři týdny ale trval na tom, že je i přes svůj pokročilý věk schopen pokračovat v kampani a vést úřad další čtyři roky.

Jeden zdroj nyní sdělil NYT, že šéf Bílého domu se ještě nerozmyslel, zda z volebního klání skutečně odejde, jiný však uvedl, že „realita se ukazuje“ a že by nebylo překvapením, kdyby Biden již brzy učinil prohlášení, v němž by jako svého nástupce podpořil viceprezidentku Harrisovou. V pátek vydal nové prohlášení, podle kterého se těší na to, jak se příští týden vrátí k předvolebním akcím, až dokončí izolaci vynucenou covidem-19.

„Neudržitelná“ situace

Pouze dvacet demokratických zákonodárců přímo vyzvalo jedenaosmdesátiletého politika, aby letošní klání vzdal. „Naposledy to byl jeho velký příznivec Jamie Ruskin, velmi zkušený dlouholetý poslanec, člen Sněmovny reprezentantů, který v otevřeném, až dojemném dopise vyzval, aby kandidaturu v druhém období zvážil, respektive přehodnotil a uvolnil místo někomu jinému,“ podotkla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.

V Bidenově straně to vře. „Příštích 72 hodin bude velkých,“ řekl podle CNN ve čtvrtek spolustraníkům jeden nejmenovaný demokratický guvernér. „Takhle už to dlouho nejde,“ zdůraznil.

Mezi demokraty je všeobecné vnímání situace takové, že je neudržitelná, tvrdí americká stanice s odkazem na více než dvě desítky zdrojů obeznámených s dynamikou uvnitř Bílého domu a kampaně. „Každý to říká v soukromí,“ uvedl pro CNN jeden z vysoce postavených demokratů. „Lidé vidí a cítí, jak se dveře zavírají,“ dodal.

„Politický svět prezidenta Joea Bidena kolabuje,“ komentovala ve čtvrtek večer situaci televize NBC News. „Přední spojenci jej veřejně nebo soukromě vyzvali, aby z kampaně odstoupil. Velké finanční příspěvky mizí... Členové jeho vlastní volební operace už vyhlásili, že nemá šanci vyhrát,“ shrnula situaci.

Hovor s Pelosiovou

Podle amerických médií po Bidenově odstoupení volá už i bývalá šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či současní lídři Demokratické strany v Kongresu. Ti údajně v uplynulých dnech hlavě státu naznačili, že by měla svůj postoj přehodnotit, aby nepoškodila demokraty v příštích volbách do Kongresu.

O intervenci Pelosiové informovala v noci na pátek televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle nichž prezidentovi sdělila, že dle průzkumů nemůže v listopadových volbách Trumpa porazit. Zda mu přímo řekla, že by měl z prezidentské kampaně odstoupit, nebylo jasné.

Šéf Bílého domu jí v telefonickém rozhovoru oponoval, že průzkumy mínění viděl a že podle nich vyhrát může, uvedl jeden zdroj. Další zdroj tvrdí, že prezident při zmínce o průzkumech zaujal defenzivní postoj.

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates na zprávu CNN o telefonátu s Pelosiovou nereagoval. „Prezident Biden je kandidátem (Demokratické) strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ uvedl pouze Bates.

Veřejně Pelosiová na otázku, zda si přeje, aby Biden kandidoval, odpověděla, že rozhodnutí je na něm. Řada pozorovatelů si vyjádření vykládá jako odpor vůči Bidenově snaze křeslo v Oválné pracovně obhájit.

Lídr demokratů v Senátu USA Chuck Schumer podle televice ABC News na hlavu státu přímo apeloval, aby kandidaturu vzdala. Schumerův tým zprávu přímo nevyvrátil, sdělil však, že „pokud není zdrojem senátor Chuck Schumer nebo prezident Joe Biden, jedná se o čiré spekulace“.

Znepokojený Obama

Podle deníku The Washington Post (WP) v zákulisí vyjádřil pochybnosti o prezidentových nadějích na vítězství také bývalý šéf Bílého domu Barack Obama, v jehož administrativě Biden v letech 2009 až 2017 působil jako viceprezident.

Obama se bezprostředně po červnové debatě současné hlavy státu zastal. S prezidentem mluvil od té doby jen jednou a v rozhovorech dával jasně najevo, že budoucnost Bidenovy kandidatury je na rozhodnutí prezidenta. Zdůraznil také, že jeho rolí je chránit Bidena a jeho odkaz a odmítl myšlenku, že on jediný může ovlivnit rozhodování šéfa Bílého domu.

V posledních dnech ale i Obama v soukromí vyjádřil názor, že Bidenovy šance na znovuzvolení dramaticky klesly a že prezident musí důkladně zvážit vyhlídky své kandidatury, napsal WP s odkazem na několik informovaných zdrojů.

„Ochranná bublina“

Jeden nejmenovaný vlivný demokrat popsal CNN, že lídr USA se dostal po nepodařené debatě do „nebývalé izolace“. U prezidenta se objevují jen jeho dlouholetí poradci Mike Donilon a Steve Ricchetti, zástupkyně šéfa Bílého domu Annie Tomasiniová a členové Bidenovy rodiny, kteří kolem něj vytvářejí „ochrannou bublinu“.

Schůzky a telefonáty s lidmi, kteří by mohli přinést „špatné zprávy“, podle zdrojů z Bílého domu v posledních dnech ustaly. „Telefony prostě přestaly zvonit,“ konstatoval jeden seniorní demokrat“. Tento úzký okruh lidí řadu demokratů znepokojuje, protože šéf Bílého domu podle nich nemusí dostávat realistická data ohledně toho, jaká je situace kolem jeho kandidatury, upozorňuje CNN.

Konečné rozhodnutí ohledně kandidatury je v zásadě na šéfovi Bílého domu, který již dříve zvítězil v demokratických primárkách. V minulých dnech sice pokračoval v kampani, ve středu ji ale musel přerušit poté, co onemocněl covidem.

Frustrující nejistota

Demokraté by Bidena mohli potvrdit jako kandidáta na prezidenta už zhruba za dva týdny, tedy před nominačním sjezdem v Chicagu konaným od 19. srpna.

Po intervencích kongresových lídrů je hlava státu otevřenější argumentům o ukončení kandidatury, píše list NYT s odvoláním na nejmenované demokraty. „Biden nijak nedal najevo, že by měnil názor ohledně setrvání v kampani, uvedli demokraté, je však ochoten naslouchat hlavním bodům nových a znepokojivých průzkumů a ptá se na to, jak by mohla zvítězit jeho viceprezidentka Kamala Harrisová,“ napsal deník.

Zdroj CNN obeznámený s prezidentovým uvažováním řekl, že hlava státu si nyní v covidové izolaci věci „promýšlí“ a „přemýšlí“ o tom, jak pokračovat ve své kampani za znovuzvolení. Soukromě ale blízkým lidem přiznal, že vzhledem ke všem nepříznivým okolnostem existuje pouze omezená cesta.

Tento zdroj zároveň uvedl, že je nepravděpodobné, že by prezident učinil nějaké prohlášení před víkendem, a varoval, že kdokoli, kdo si myslí, že ví, co Biden nakonec udělá, to ve skutečnosti neví.

„Víme, že Joe Biden musí pracovat na tom, aby ujistil americký lid, že hraje na vítězství,“ řekla v pátek šéfka jeho kampaně Jen O'Malleyová Dillonová. Prezident podle ní „rozhodně“ v boji o znovuzvolení zůstává a vidí „více cest“ k vítězství. Příští týden své aktivity v kampani obnoví, předeslala poradkyně.

Nejistota demokraty pouhých pár měsíců před volbami značně frustruje, protože pokud by prezident z klání odstoupil, strana musí rychle připravit kampaň pro jeho nástupce.

Otazníky kolem výběru nástupce

Pokud by Biden sám odstoupil, o novém kandidátovi by se podle BBC mohlo rozhodnout většinově na srpnovém sjezdu delegátů v Chicagu. Další možnost by pak byla komplikovanější, a to ta, že by demokraté mohli změnit pravidla a hlasovat na sjezdu proti vůli prezidenta.

„Tam je velmi složitý proces, jak by se to mělo stát. Jestli by demokraté automaticky jmenovali viceprezidentku Harrisovou, nebo jestli by uspořádali rychlé miniprimárky, minisoutěž, kde by se představilo vícero kandidátů. Demokraté určitě mají z čeho vybírat,“ poznamenala Ciglerová.

7 minut
Zpravodajka Deníku N Ciglerová k výzvám k odstoupení Joea Bidena
Zdroj: ČT24

Šanci má Harrisová či Buttigieg

Pokud by Biden klání opustil dobrovolně, mohl by jinému kandidátovi poskytnout silnou podporu. Stále větší oblibě se mezi demokraty těší právě Harrisová, která se stala tváří kampaně na ochranu práva na potrat poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl o zrušení verdiktu v případu Roe vs. Wade.

Harrisová se osvědčila jako věrná spojenkyně prezidenta a zuřivě obhajovala jeho vystoupení v debatě, připomíná BBC. Připustila sice , že prezident měl „pomalý začátek“, ale tvrdila, že dále poskytl věcnější odpovědi než Trump. Ve dnech po debatě stále opakovala, že stojí za šéfem Bílého domu. „Joe Biden je náš kandidát. Porazili jsme Trumpa jednou a porazíme ho znovu, tečka,“ řekla mimo jiné Harrisová.

Sama se ovšem po celou dobu ve funkci potýká s nízkou oblibou u veřejnosti. Její práci schvaluje 37 procent Američanů, 51 procent s ní nesouhlasí, vyplývá ze zjištění serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže.

Kamala Harrisová a Joe Biden
Zdroj: Reuters/Leah Millis

V úvahu přichází také stále populárnější guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, u níž řada expertů očekává prezidentskou kandidaturu v roce 2028. V minulosti vedla kampaň pro Bidena, během svého působení v úřadu guvernéra umožnila uzákonit řadu progresivních politik včetně ochrany přístupu k potratům v Michiganu a přijetí bezpečnostních opatření ohledně zbraní, zmiňuje BBC.

Nástupcem Bidena by se mohl stát rovněž kalifornský guvernér Gavin Newsom, který se často objevuje v televizi, kde chválí prezidenta. I o něm se spekuluje jako o možném kandidátovi pro rok 2028. Podle BBC byl Newsom v posledních letech klíčovým stranickým poslem v konzervativních médiích a loni se zúčastnil debaty proti guvernérovi Floridy Ronu DeSantisovi.

Prezidentské ambice má rovněž ministr dopravy Pete Buttigieg, který kandidoval již v roce 2020 a je často označován za jednoho z nejschopnějších komunikátorů Bidenovy administrativy. Buttigieg během svého působení ve funkci ministra dopravy zvládl řadu krizí. Pomohl dohlížet na vládní reakci na vykolejení vlaku v Ohiu nebo zřícení mostu v Baltimoru.

Pete Buttigieg
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

V médiích se objevuje také jméno guvernéra Pensylvánie Joshe Shapira, který dříve působil jako státní zástupce a během svého působení pracoval napříč stranickými liniemi. Loni dokázal rychle přestavět zřícený most na klíčové dálnici ve Filadelfii.

Šanci by mohl mít i guvernér Illinois JB Pritzker, který se v posledních letech zviditelnil tím, že rázně kritizoval Trumpa na sociálních sítích. Po červnové debatě tento miliardář a dědic hotelového řetězce Hyatt označil exprezidenta za „lháře“ a prohlásil, že je „34násobně odsouzeným zločincem, který se stará jen o sebe“. Pritzker stejně jako Whitmerová prosazuje právo na potrat a větší kontrolu zbraní.

Trumpa by porazila jen Obamová

Z průzkumu CNN po červnové debatě vyplynulo, že viceprezidentka Harrisová by si jako jediná demokratická kandidátka vedla o něco lépe než Biden, když by získala 45 procent hlasů oproti 47 procentům pro Trumpa. Další demokraté, kteří by teoreticky mohli Bidena nahradit, jako Newsom či Buttigieg zaostávají za exprezidentem s podobným odstupem jako šéf Bílého domu.

Nedávno zveřejněný průzkum agentury Reuters IPSOS zjistil, že jedinou osobou, která by mohla v listopadu porazit Trumpa, je Michelle Obamová. Bývalá první dáma ale opakovaně prohlásila, že nemá prezidentské ambice, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...