Tlak na Bidena sílí. Podle médií zvažuje, že klání vzdá

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Obavy u demokratů i samotné americké veřejnosti vyvolala řada prezidentových lapsů z posledních měsíců, které ještě umocnila debata z konce června. Biden v ní nedokázal čelit výpadům svého rivala Donalda Trumpa, mluvil tiše a často „neudržel nit“. Poslední tři týdny ale trval na tom, že je i přes svůj pokročilý věk schopen pokračovat v kampani a vést úřad další čtyři roky.

Jeden zdroj nyní sdělil NYT, že šéf Bílého domu se ještě nerozmyslel, zda z volebního klání skutečně odejde, jiný však uvedl, že „realita se ukazuje“ a že by nebylo překvapením, kdyby Biden již brzy učinil prohlášení, v němž by jako svého nástupce podpořil viceprezidentku Harrisovou. V pátek vydal nové prohlášení, podle kterého se těší na to, jak se příští týden vrátí k předvolebním akcím, až dokončí izolaci vynucenou covidem-19.

„Neudržitelná“ situace

Pouze dvacet demokratických zákonodárců přímo vyzvalo jedenaosmdesátiletého politika, aby letošní klání vzdal. „Naposledy to byl jeho velký příznivec Jamie Ruskin, velmi zkušený dlouholetý poslanec, člen Sněmovny reprezentantů, který v otevřeném, až dojemném dopise vyzval, aby kandidaturu v druhém období zvážil, respektive přehodnotil a uvolnil místo někomu jinému,“ podotkla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.

V Bidenově straně to vře. „Příštích 72 hodin bude velkých,“ řekl podle CNN ve čtvrtek spolustraníkům jeden nejmenovaný demokratický guvernér. „Takhle už to dlouho nejde,“ zdůraznil.

Mezi demokraty je všeobecné vnímání situace takové, že je neudržitelná, tvrdí americká stanice s odkazem na více než dvě desítky zdrojů obeznámených s dynamikou uvnitř Bílého domu a kampaně. „Každý to říká v soukromí,“ uvedl pro CNN jeden z vysoce postavených demokratů. „Lidé vidí a cítí, jak se dveře zavírají,“ dodal.

„Politický svět prezidenta Joea Bidena kolabuje,“ komentovala ve čtvrtek večer situaci televize NBC News. „Přední spojenci jej veřejně nebo soukromě vyzvali, aby z kampaně odstoupil. Velké finanční příspěvky mizí... Členové jeho vlastní volební operace už vyhlásili, že nemá šanci vyhrát,“ shrnula situaci.

Hovor s Pelosiovou

Podle amerických médií po Bidenově odstoupení volá už i bývalá šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či současní lídři Demokratické strany v Kongresu. Ti údajně v uplynulých dnech hlavě státu naznačili, že by měla svůj postoj přehodnotit, aby nepoškodila demokraty v příštích volbách do Kongresu.

O intervenci Pelosiové informovala v noci na pátek televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle nichž prezidentovi sdělila, že dle průzkumů nemůže v listopadových volbách Trumpa porazit. Zda mu přímo řekla, že by měl z prezidentské kampaně odstoupit, nebylo jasné.

Šéf Bílého domu jí v telefonickém rozhovoru oponoval, že průzkumy mínění viděl a že podle nich vyhrát může, uvedl jeden zdroj. Další zdroj tvrdí, že prezident při zmínce o průzkumech zaujal defenzivní postoj.

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates na zprávu CNN o telefonátu s Pelosiovou nereagoval. „Prezident Biden je kandidátem (Demokratické) strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ uvedl pouze Bates.

Veřejně Pelosiová na otázku, zda si přeje, aby Biden kandidoval, odpověděla, že rozhodnutí je na něm. Řada pozorovatelů si vyjádření vykládá jako odpor vůči Bidenově snaze křeslo v Oválné pracovně obhájit.

Lídr demokratů v Senátu USA Chuck Schumer podle televice ABC News na hlavu státu přímo apeloval, aby kandidaturu vzdala. Schumerův tým zprávu přímo nevyvrátil, sdělil však, že „pokud není zdrojem senátor Chuck Schumer nebo prezident Joe Biden, jedná se o čiré spekulace“.

Znepokojený Obama

Podle deníku The Washington Post (WP) v zákulisí vyjádřil pochybnosti o prezidentových nadějích na vítězství také bývalý šéf Bílého domu Barack Obama, v jehož administrativě Biden v letech 2009 až 2017 působil jako viceprezident.

Obama se bezprostředně po červnové debatě současné hlavy státu zastal. S prezidentem mluvil od té doby jen jednou a v rozhovorech dával jasně najevo, že budoucnost Bidenovy kandidatury je na rozhodnutí prezidenta. Zdůraznil také, že jeho rolí je chránit Bidena a jeho odkaz a odmítl myšlenku, že on jediný může ovlivnit rozhodování šéfa Bílého domu.

V posledních dnech ale i Obama v soukromí vyjádřil názor, že Bidenovy šance na znovuzvolení dramaticky klesly a že prezident musí důkladně zvážit vyhlídky své kandidatury, napsal WP s odkazem na několik informovaných zdrojů.

„Ochranná bublina“

Jeden nejmenovaný vlivný demokrat popsal CNN, že lídr USA se dostal po nepodařené debatě do „nebývalé izolace“. U prezidenta se objevují jen jeho dlouholetí poradci Mike Donilon a Steve Ricchetti, zástupkyně šéfa Bílého domu Annie Tomasiniová a členové Bidenovy rodiny, kteří kolem něj vytvářejí „ochrannou bublinu“.

Schůzky a telefonáty s lidmi, kteří by mohli přinést „špatné zprávy“, podle zdrojů z Bílého domu v posledních dnech ustaly. „Telefony prostě přestaly zvonit,“ konstatoval jeden seniorní demokrat“. Tento úzký okruh lidí řadu demokratů znepokojuje, protože šéf Bílého domu podle nich nemusí dostávat realistická data ohledně toho, jaká je situace kolem jeho kandidatury, upozorňuje CNN.

Konečné rozhodnutí ohledně kandidatury je v zásadě na šéfovi Bílého domu, který již dříve zvítězil v demokratických primárkách. V minulých dnech sice pokračoval v kampani, ve středu ji ale musel přerušit poté, co onemocněl covidem.

Frustrující nejistota

Demokraté by Bidena mohli potvrdit jako kandidáta na prezidenta už zhruba za dva týdny, tedy před nominačním sjezdem v Chicagu konaným od 19. srpna.

Po intervencích kongresových lídrů je hlava státu otevřenější argumentům o ukončení kandidatury, píše list NYT s odvoláním na nejmenované demokraty. „Biden nijak nedal najevo, že by měnil názor ohledně setrvání v kampani, uvedli demokraté, je však ochoten naslouchat hlavním bodům nových a znepokojivých průzkumů a ptá se na to, jak by mohla zvítězit jeho viceprezidentka Kamala Harrisová,“ napsal deník.

Zdroj CNN obeznámený s prezidentovým uvažováním řekl, že hlava státu si nyní v covidové izolaci věci „promýšlí“ a „přemýšlí“ o tom, jak pokračovat ve své kampani za znovuzvolení. Soukromě ale blízkým lidem přiznal, že vzhledem ke všem nepříznivým okolnostem existuje pouze omezená cesta.

Tento zdroj zároveň uvedl, že je nepravděpodobné, že by prezident učinil nějaké prohlášení před víkendem, a varoval, že kdokoli, kdo si myslí, že ví, co Biden nakonec udělá, to ve skutečnosti neví.

„Víme, že Joe Biden musí pracovat na tom, aby ujistil americký lid, že hraje na vítězství,“ řekla v pátek šéfka jeho kampaně Jen O'Malleyová Dillonová. Prezident podle ní „rozhodně“ v boji o znovuzvolení zůstává a vidí „více cest“ k vítězství. Příští týden své aktivity v kampani obnoví, předeslala poradkyně.

Nejistota demokraty pouhých pár měsíců před volbami značně frustruje, protože pokud by prezident z klání odstoupil, strana musí rychle připravit kampaň pro jeho nástupce.

Otazníky kolem výběru nástupce

Pokud by Biden sám odstoupil, o novém kandidátovi by se podle BBC mohlo rozhodnout většinově na srpnovém sjezdu delegátů v Chicagu. Další možnost by pak byla komplikovanější, a to ta, že by demokraté mohli změnit pravidla a hlasovat na sjezdu proti vůli prezidenta.

„Tam je velmi složitý proces, jak by se to mělo stát. Jestli by demokraté automaticky jmenovali viceprezidentku Harrisovou, nebo jestli by uspořádali rychlé miniprimárky, minisoutěž, kde by se představilo vícero kandidátů. Demokraté určitě mají z čeho vybírat,“ poznamenala Ciglerová.

7 minut
Zpravodajka Deníku N Ciglerová k výzvám k odstoupení Joea Bidena
Zdroj: ČT24

Šanci má Harrisová či Buttigieg

Pokud by Biden klání opustil dobrovolně, mohl by jinému kandidátovi poskytnout silnou podporu. Stále větší oblibě se mezi demokraty těší právě Harrisová, která se stala tváří kampaně na ochranu práva na potrat poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl o zrušení verdiktu v případu Roe vs. Wade.

Harrisová se osvědčila jako věrná spojenkyně prezidenta a zuřivě obhajovala jeho vystoupení v debatě, připomíná BBC. Připustila sice , že prezident měl „pomalý začátek“, ale tvrdila, že dále poskytl věcnější odpovědi než Trump. Ve dnech po debatě stále opakovala, že stojí za šéfem Bílého domu. „Joe Biden je náš kandidát. Porazili jsme Trumpa jednou a porazíme ho znovu, tečka,“ řekla mimo jiné Harrisová.

Sama se ovšem po celou dobu ve funkci potýká s nízkou oblibou u veřejnosti. Její práci schvaluje 37 procent Američanů, 51 procent s ní nesouhlasí, vyplývá ze zjištění serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže.

Kamala Harrisová a Joe Biden
Zdroj: Reuters/Leah Millis

V úvahu přichází také stále populárnější guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, u níž řada expertů očekává prezidentskou kandidaturu v roce 2028. V minulosti vedla kampaň pro Bidena, během svého působení v úřadu guvernéra umožnila uzákonit řadu progresivních politik včetně ochrany přístupu k potratům v Michiganu a přijetí bezpečnostních opatření ohledně zbraní, zmiňuje BBC.

Nástupcem Bidena by se mohl stát rovněž kalifornský guvernér Gavin Newsom, který se často objevuje v televizi, kde chválí prezidenta. I o něm se spekuluje jako o možném kandidátovi pro rok 2028. Podle BBC byl Newsom v posledních letech klíčovým stranickým poslem v konzervativních médiích a loni se zúčastnil debaty proti guvernérovi Floridy Ronu DeSantisovi.

Prezidentské ambice má rovněž ministr dopravy Pete Buttigieg, který kandidoval již v roce 2020 a je často označován za jednoho z nejschopnějších komunikátorů Bidenovy administrativy. Buttigieg během svého působení ve funkci ministra dopravy zvládl řadu krizí. Pomohl dohlížet na vládní reakci na vykolejení vlaku v Ohiu nebo zřícení mostu v Baltimoru.

Pete Buttigieg
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

V médiích se objevuje také jméno guvernéra Pensylvánie Joshe Shapira, který dříve působil jako státní zástupce a během svého působení pracoval napříč stranickými liniemi. Loni dokázal rychle přestavět zřícený most na klíčové dálnici ve Filadelfii.

Šanci by mohl mít i guvernér Illinois JB Pritzker, který se v posledních letech zviditelnil tím, že rázně kritizoval Trumpa na sociálních sítích. Po červnové debatě tento miliardář a dědic hotelového řetězce Hyatt označil exprezidenta za „lháře“ a prohlásil, že je „34násobně odsouzeným zločincem, který se stará jen o sebe“. Pritzker stejně jako Whitmerová prosazuje právo na potrat a větší kontrolu zbraní.

Trumpa by porazila jen Obamová

Z průzkumu CNN po červnové debatě vyplynulo, že viceprezidentka Harrisová by si jako jediná demokratická kandidátka vedla o něco lépe než Biden, když by získala 45 procent hlasů oproti 47 procentům pro Trumpa. Další demokraté, kteří by teoreticky mohli Bidena nahradit, jako Newsom či Buttigieg zaostávají za exprezidentem s podobným odstupem jako šéf Bílého domu.

Nedávno zveřejněný průzkum agentury Reuters IPSOS zjistil, že jedinou osobou, která by mohla v listopadu porazit Trumpa, je Michelle Obamová. Bývalá první dáma ale opakovaně prohlásila, že nemá prezidentské ambice, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...