Tlak na Bidena sílí. Podle médií zvažuje, že klání vzdá

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Obavy u demokratů i samotné americké veřejnosti vyvolala řada prezidentových lapsů z posledních měsíců, které ještě umocnila debata z konce června. Biden v ní nedokázal čelit výpadům svého rivala Donalda Trumpa, mluvil tiše a často „neudržel nit“. Poslední tři týdny ale trval na tom, že je i přes svůj pokročilý věk schopen pokračovat v kampani a vést úřad další čtyři roky.

Jeden zdroj nyní sdělil NYT, že šéf Bílého domu se ještě nerozmyslel, zda z volebního klání skutečně odejde, jiný však uvedl, že „realita se ukazuje“ a že by nebylo překvapením, kdyby Biden již brzy učinil prohlášení, v němž by jako svého nástupce podpořil viceprezidentku Harrisovou. V pátek vydal nové prohlášení, podle kterého se těší na to, jak se příští týden vrátí k předvolebním akcím, až dokončí izolaci vynucenou covidem-19.

„Neudržitelná“ situace

Pouze dvacet demokratických zákonodárců přímo vyzvalo jedenaosmdesátiletého politika, aby letošní klání vzdal. „Naposledy to byl jeho velký příznivec Jamie Ruskin, velmi zkušený dlouholetý poslanec, člen Sněmovny reprezentantů, který v otevřeném, až dojemném dopise vyzval, aby kandidaturu v druhém období zvážil, respektive přehodnotil a uvolnil místo někomu jinému,“ podotkla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.

V Bidenově straně to vře. „Příštích 72 hodin bude velkých,“ řekl podle CNN ve čtvrtek spolustraníkům jeden nejmenovaný demokratický guvernér. „Takhle už to dlouho nejde,“ zdůraznil.

Mezi demokraty je všeobecné vnímání situace takové, že je neudržitelná, tvrdí americká stanice s odkazem na více než dvě desítky zdrojů obeznámených s dynamikou uvnitř Bílého domu a kampaně. „Každý to říká v soukromí,“ uvedl pro CNN jeden z vysoce postavených demokratů. „Lidé vidí a cítí, jak se dveře zavírají,“ dodal.

„Politický svět prezidenta Joea Bidena kolabuje,“ komentovala ve čtvrtek večer situaci televize NBC News. „Přední spojenci jej veřejně nebo soukromě vyzvali, aby z kampaně odstoupil. Velké finanční příspěvky mizí... Členové jeho vlastní volební operace už vyhlásili, že nemá šanci vyhrát,“ shrnula situaci.

Hovor s Pelosiovou

Podle amerických médií po Bidenově odstoupení volá už i bývalá šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či současní lídři Demokratické strany v Kongresu. Ti údajně v uplynulých dnech hlavě státu naznačili, že by měla svůj postoj přehodnotit, aby nepoškodila demokraty v příštích volbách do Kongresu.

O intervenci Pelosiové informovala v noci na pátek televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje, podle nichž prezidentovi sdělila, že dle průzkumů nemůže v listopadových volbách Trumpa porazit. Zda mu přímo řekla, že by měl z prezidentské kampaně odstoupit, nebylo jasné.

Šéf Bílého domu jí v telefonickém rozhovoru oponoval, že průzkumy mínění viděl a že podle nich vyhrát může, uvedl jeden zdroj. Další zdroj tvrdí, že prezident při zmínce o průzkumech zaujal defenzivní postoj.

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates na zprávu CNN o telefonátu s Pelosiovou nereagoval. „Prezident Biden je kandidátem (Demokratické) strany. Plánuje zvítězit a těší se na spolupráci s demokraty v Kongresu, aby prosadil svůj program 100 dní na pomoc pracujícím rodinám,“ uvedl pouze Bates.

Veřejně Pelosiová na otázku, zda si přeje, aby Biden kandidoval, odpověděla, že rozhodnutí je na něm. Řada pozorovatelů si vyjádření vykládá jako odpor vůči Bidenově snaze křeslo v Oválné pracovně obhájit.

Lídr demokratů v Senátu USA Chuck Schumer podle televice ABC News na hlavu státu přímo apeloval, aby kandidaturu vzdala. Schumerův tým zprávu přímo nevyvrátil, sdělil však, že „pokud není zdrojem senátor Chuck Schumer nebo prezident Joe Biden, jedná se o čiré spekulace“.

Znepokojený Obama

Podle deníku The Washington Post (WP) v zákulisí vyjádřil pochybnosti o prezidentových nadějích na vítězství také bývalý šéf Bílého domu Barack Obama, v jehož administrativě Biden v letech 2009 až 2017 působil jako viceprezident.

Obama se bezprostředně po červnové debatě současné hlavy státu zastal. S prezidentem mluvil od té doby jen jednou a v rozhovorech dával jasně najevo, že budoucnost Bidenovy kandidatury je na rozhodnutí prezidenta. Zdůraznil také, že jeho rolí je chránit Bidena a jeho odkaz a odmítl myšlenku, že on jediný může ovlivnit rozhodování šéfa Bílého domu.

V posledních dnech ale i Obama v soukromí vyjádřil názor, že Bidenovy šance na znovuzvolení dramaticky klesly a že prezident musí důkladně zvážit vyhlídky své kandidatury, napsal WP s odkazem na několik informovaných zdrojů.

„Ochranná bublina“

Jeden nejmenovaný vlivný demokrat popsal CNN, že lídr USA se dostal po nepodařené debatě do „nebývalé izolace“. U prezidenta se objevují jen jeho dlouholetí poradci Mike Donilon a Steve Ricchetti, zástupkyně šéfa Bílého domu Annie Tomasiniová a členové Bidenovy rodiny, kteří kolem něj vytvářejí „ochrannou bublinu“.

Schůzky a telefonáty s lidmi, kteří by mohli přinést „špatné zprávy“, podle zdrojů z Bílého domu v posledních dnech ustaly. „Telefony prostě přestaly zvonit,“ konstatoval jeden seniorní demokrat“. Tento úzký okruh lidí řadu demokratů znepokojuje, protože šéf Bílého domu podle nich nemusí dostávat realistická data ohledně toho, jaká je situace kolem jeho kandidatury, upozorňuje CNN.

Konečné rozhodnutí ohledně kandidatury je v zásadě na šéfovi Bílého domu, který již dříve zvítězil v demokratických primárkách. V minulých dnech sice pokračoval v kampani, ve středu ji ale musel přerušit poté, co onemocněl covidem.

Frustrující nejistota

Demokraté by Bidena mohli potvrdit jako kandidáta na prezidenta už zhruba za dva týdny, tedy před nominačním sjezdem v Chicagu konaným od 19. srpna.

Po intervencích kongresových lídrů je hlava státu otevřenější argumentům o ukončení kandidatury, píše list NYT s odvoláním na nejmenované demokraty. „Biden nijak nedal najevo, že by měnil názor ohledně setrvání v kampani, uvedli demokraté, je však ochoten naslouchat hlavním bodům nových a znepokojivých průzkumů a ptá se na to, jak by mohla zvítězit jeho viceprezidentka Kamala Harrisová,“ napsal deník.

Zdroj CNN obeznámený s prezidentovým uvažováním řekl, že hlava státu si nyní v covidové izolaci věci „promýšlí“ a „přemýšlí“ o tom, jak pokračovat ve své kampani za znovuzvolení. Soukromě ale blízkým lidem přiznal, že vzhledem ke všem nepříznivým okolnostem existuje pouze omezená cesta.

Tento zdroj zároveň uvedl, že je nepravděpodobné, že by prezident učinil nějaké prohlášení před víkendem, a varoval, že kdokoli, kdo si myslí, že ví, co Biden nakonec udělá, to ve skutečnosti neví.

„Víme, že Joe Biden musí pracovat na tom, aby ujistil americký lid, že hraje na vítězství,“ řekla v pátek šéfka jeho kampaně Jen O'Malleyová Dillonová. Prezident podle ní „rozhodně“ v boji o znovuzvolení zůstává a vidí „více cest“ k vítězství. Příští týden své aktivity v kampani obnoví, předeslala poradkyně.

Nejistota demokraty pouhých pár měsíců před volbami značně frustruje, protože pokud by prezident z klání odstoupil, strana musí rychle připravit kampaň pro jeho nástupce.

Otazníky kolem výběru nástupce

Pokud by Biden sám odstoupil, o novém kandidátovi by se podle BBC mohlo rozhodnout většinově na srpnovém sjezdu delegátů v Chicagu. Další možnost by pak byla komplikovanější, a to ta, že by demokraté mohli změnit pravidla a hlasovat na sjezdu proti vůli prezidenta.

„Tam je velmi složitý proces, jak by se to mělo stát. Jestli by demokraté automaticky jmenovali viceprezidentku Harrisovou, nebo jestli by uspořádali rychlé miniprimárky, minisoutěž, kde by se představilo vícero kandidátů. Demokraté určitě mají z čeho vybírat,“ poznamenala Ciglerová.

7 minut
Zpravodajka Deníku N Ciglerová k výzvám k odstoupení Joea Bidena
Zdroj: ČT24

Šanci má Harrisová či Buttigieg

Pokud by Biden klání opustil dobrovolně, mohl by jinému kandidátovi poskytnout silnou podporu. Stále větší oblibě se mezi demokraty těší právě Harrisová, která se stala tváří kampaně na ochranu práva na potrat poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl o zrušení verdiktu v případu Roe vs. Wade.

Harrisová se osvědčila jako věrná spojenkyně prezidenta a zuřivě obhajovala jeho vystoupení v debatě, připomíná BBC. Připustila sice , že prezident měl „pomalý začátek“, ale tvrdila, že dále poskytl věcnější odpovědi než Trump. Ve dnech po debatě stále opakovala, že stojí za šéfem Bílého domu. „Joe Biden je náš kandidát. Porazili jsme Trumpa jednou a porazíme ho znovu, tečka,“ řekla mimo jiné Harrisová.

Sama se ovšem po celou dobu ve funkci potýká s nízkou oblibou u veřejnosti. Její práci schvaluje 37 procent Američanů, 51 procent s ní nesouhlasí, vyplývá ze zjištění serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže.

Kamala Harrisová a Joe Biden
Zdroj: Reuters/Leah Millis

V úvahu přichází také stále populárnější guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, u níž řada expertů očekává prezidentskou kandidaturu v roce 2028. V minulosti vedla kampaň pro Bidena, během svého působení v úřadu guvernéra umožnila uzákonit řadu progresivních politik včetně ochrany přístupu k potratům v Michiganu a přijetí bezpečnostních opatření ohledně zbraní, zmiňuje BBC.

Nástupcem Bidena by se mohl stát rovněž kalifornský guvernér Gavin Newsom, který se často objevuje v televizi, kde chválí prezidenta. I o něm se spekuluje jako o možném kandidátovi pro rok 2028. Podle BBC byl Newsom v posledních letech klíčovým stranickým poslem v konzervativních médiích a loni se zúčastnil debaty proti guvernérovi Floridy Ronu DeSantisovi.

Prezidentské ambice má rovněž ministr dopravy Pete Buttigieg, který kandidoval již v roce 2020 a je často označován za jednoho z nejschopnějších komunikátorů Bidenovy administrativy. Buttigieg během svého působení ve funkci ministra dopravy zvládl řadu krizí. Pomohl dohlížet na vládní reakci na vykolejení vlaku v Ohiu nebo zřícení mostu v Baltimoru.

Pete Buttigieg
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

V médiích se objevuje také jméno guvernéra Pensylvánie Joshe Shapira, který dříve působil jako státní zástupce a během svého působení pracoval napříč stranickými liniemi. Loni dokázal rychle přestavět zřícený most na klíčové dálnici ve Filadelfii.

Šanci by mohl mít i guvernér Illinois JB Pritzker, který se v posledních letech zviditelnil tím, že rázně kritizoval Trumpa na sociálních sítích. Po červnové debatě tento miliardář a dědic hotelového řetězce Hyatt označil exprezidenta za „lháře“ a prohlásil, že je „34násobně odsouzeným zločincem, který se stará jen o sebe“. Pritzker stejně jako Whitmerová prosazuje právo na potrat a větší kontrolu zbraní.

Trumpa by porazila jen Obamová

Z průzkumu CNN po červnové debatě vyplynulo, že viceprezidentka Harrisová by si jako jediná demokratická kandidátka vedla o něco lépe než Biden, když by získala 45 procent hlasů oproti 47 procentům pro Trumpa. Další demokraté, kteří by teoreticky mohli Bidena nahradit, jako Newsom či Buttigieg zaostávají za exprezidentem s podobným odstupem jako šéf Bílého domu.

Nedávno zveřejněný průzkum agentury Reuters IPSOS zjistil, že jedinou osobou, která by mohla v listopadu porazit Trumpa, je Michelle Obamová. Bývalá první dáma ale opakovaně prohlásila, že nemá prezidentské ambice, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropští lídři dohodli v Kyjevě příměří, pohrozili sankcemi. Nezastrašíte nás, zní z Moskvy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na sobotním setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných, kterého se osobně účastnili kromě Zelenského také zástupci Francie, Británie, Německa a Polska. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojili na dálku. Účastníci schůzky hovořili telefonicky rovněž se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Kreml podle ruských agentur reagoval, že se sankcemi nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 39 mminutami

Indie a Pákistán se dohodly na okamžitém příměří

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří. V sobotu to potvrdil šéf pákistánské diplomacie Išak Dar i indické ministerstvo zahraničí. Podle Dillí dohoda počítá se zastavením veškeré palby a začala platit ve 13:30 SELČ. Informaci jako první přinesl na své síti Truth Social prezident USA Donald Trump, který uvedl, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.
06:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 2 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 4 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 4 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 7 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 12 hhodinami
Načítání...