Kandidatura

Americký prezident Donald Trump připustil, že mu třetí prezidentskou kandidaturu zakazuje zákon. Jeho středeční slova naznačují podle agentury Reuters odklon od možnosti, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2028. To dosud odmítal vyloučit.

Ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka bude kandidovat na předsedu ODS, ve čtvrtek přijal nominaci na jednání místní organizace ODS ve středočeských Líbeznicích, kde bydlí a dříve dělal starostu. Kupka, který je teď místopředsedou strany, to večer uvedl na sociální síti X. Nynější předseda ODS Petr Fiala chce v čele strany skončit po lednovém kongresu.

Zabývat se nyní budoucností koalice SPOLU není aktuální, řekl znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v Interview moderovaném Terezou Kručinskou. „Myslím, že budoucí spolupráce, i když tomu budeme říkat koalice SPOLU, nebo možná nějak jinak, bude dávat smysl,“ dodal. V pořadu sdělil, že se na základě toho, že se mu podařilo obhájit poslanecký mandát, rozhodl kandidovat na nového předsedu TOP 09. Jako nový šéf strany by rád stranu viděl v takové kondici, aby byla schopna kandidovat samostatně.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Rumunská centrální volební komise zakázala krajně pravicovému proruskému politikovi Calinu Georgescovi kandidovat v květnovém opakovaném kole prezidentských voleb, napsala v neděli agentura Reuters. Rozhodnutí, které odsoudili představitelé rumunské krajní pravice jako nedemokratické, lze napadnout u ústavního soudu.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) bude ve sněmovních volbách 2025 kandidovat za ODS na pražské kandidátce koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ve sněmovně to ve středu oznámil spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Fialy nebudou volby jen o boji mezi levicí a pravicí, ale také o hodnotové orientaci země a její bezpečnosti.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

„Tak jako mě do pozice hejtmana zvolilo krajské zastupitelstvo, tak bude mít nepochybně za dva týdny příležitost mi v hlasování vyjádřit nedůvěru,“ řekl v Interview ČT24 liberecký hejtman Martin Půta (SLK). V úterý ho krajský soud nepravomocně uznal částečně vinným v korupční kauze, v níž je obžalováno devět lidí a pět firem, a uložil mu roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest padesát tisíc korun.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala dvanáct a STAN jedenáct procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do dolní komory by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejichž předsedové nedávno podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici SPOLU. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.

Už nyní je jisté, že si letošní americké volby připíšou několik prvenství. O mnoho z nich se postarala Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou a může se stát první ženou v nejvyšší ústavní funkci. Od podporovatelů získala rekordní množství peněz. Bývalá prokurátorka dlouhodobě bojovala za menšiny a v posledních letech i za právo na potrat. Kritice se ale nevyhnula, třeba kvůli postoji k trestu smrti nebo migrační krizi.

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že chce na ministerstvo přivést makroekonomické či socioekonomické odborníky, hlavní kostru týmu na úřadu chce ale zachovat. Prezident v pondělí přijal také Petra Kulhánka (STAN), který je kandidátem na ministra pro místní rozvoj. V čele resortu by měl nahradit Ivana Bartoše (Piráti), který skončil kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení. Kulhánek s prezidentem hovořil o digitalizaci i o pomoci regionům postiženým povodněmi. Prezidentská kancelář následně potvrdila, že oba ministry jmenuje v úterý v devět hodin ráno.

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce na volebním sjezdu strany za dva týdny obhajovat funkci předsedy. Své rozhodnutí oznámil ve čtvrtek na jednání celostátního výboru KDU-ČSL. O post se chce ucházet také bývalý předseda strany a současný ministr zemědělství Marek Výborný.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (v pátek ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Americký exprezident, republikán Donald Trump projev své volební soupeřky zkritizoval a prohlásil, že když nynější viceprezidentka zvítězí v listopadových volbách, „nebudeme mít zemi“.

Nezávislý americký prezidentský kandidát Robert F. Kennedy mladší uvažuje o tom, že odstoupí z kampaně a ve volbách podpoří republikánského nominanta Donalda Trumpa. Americká ABC s odkazem na „zdroje obeznámené s rozhodnutím“ informovala, že synovec zavražděného amerického prezidenta Johna F. Kennedyho své odstoupení zveřejní v pátek.

Ruské úřady stupňují před zářijovými komunálními volbami snahu umlčet všechny nepohodlné hlasy. Jen v Petrohradu zakázala volební komise kandidovat víc než 850 lidem. Z listin přitom vyškrtla nejen všechny zástupce liberálně demokratické strany Jabloko, ale také skoro polovinu prorežimních komunistů. Jejich předseda Gennadij Zjuganov krok ostře zkritizoval.

Obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce, řekl americký prezident Joe Biden v noci na čtvrtek středoevropského času v projevu, v němž vysvětlil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení a naopak podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou jako kandidátku Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách. Prohlásil, že chce sjednotit zemi tím, že uvolní místo nové generaci. Za své priority v úřadu pro příští měsíce označil hospodářský růst, boj s extremismem či budování mezinárodní koalice, která zabrání Rusku ovládnout Ukrajinu.

Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.

Špičky Demokratické strany podle médií zvyšují tlak na Joea Bidena, aby vzdal listopadové klání o Bílý dům. Sám prezident si ale už připouští možnost, že by odstoupil, píše list The New York Times (NYT) s odvoláním na několik lidí z jeho okolí. Podle některých demokratů je to jen otázka času, tvrdí agentura Reuters. Biden dosud veřejně jednoznačně odmítal kampaň ukončit a jeho volební štáb o tom dál nechce slyšet. Pokud ale prezident nakonec odstoupí, demokraty čeká proces výběru nového kandidáta. Největší šanci má viceprezidentka Kamala Harrisová.

Americký prezident Joe Biden znovu odmítl pochybnosti ohledně své schopnosti ucházet se o znovuzvolení. V rozhovoru se stanicí NBC se označil za „zatraceně bystrého“, dotazy na svůj věk má ale za legitimní. V debatě se chce s bývalým šéfem Bílého domu a politickým rivalem Donaldem Trumpem znovu utkat v září.

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

Nejistý výkon Joea Bidena v předvolební debatě na CNN vyvolal diskuse o tom, že by strana měla do listopadových prezidentských voleb vyslat jiného zástupce, tvrdí americká média. Biden měl problémy se vyjadřovat a nedokázal zatlačit na svého oponenta Donalda Trumpa v tématech, kde má slabiny. Demokraté hovoří o zklamání, ale prezident se odstoupit nechystá.