Už nyní je jisté, že si letošní americké volby připíšou několik prvenství. O mnoho z nich se postarala Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou a může se stát první ženou v nejvyšší ústavní funkci. Od podporovatelů získala rekordní množství peněz. Bývalá prokurátorka dlouhodobě bojovala za menšiny a v posledních letech i za právo na potrat. Kritice se ale nevyhnula, třeba kvůli postoji k trestu smrti nebo migrační krizi.
Harrisová má za sebou boření bariér a rozpačité viceprezidentství
Když v červenci americký prezident Joe Biden odstoupil z kandidatury na prezidenta, ihned se začalo spekulovat, kdo by jej mohl nahradit. Nabízel se logický krok – viceprezidentka Kamala Harrisová, přičemž se rychle ozývalo stále více demokratů vyjadřujících jí podporu. Na druhé straně ale měla také své odpůrce. Kritici hovořili o její neviditelnosti ve viceprezidentském úřadu či nedostatečném řešení migrační krize.
Kritizovaná byla také za odmítavý postoj k trestu smrti a v neposlední řadě se zmiňovala i její neoblíbenost u amerických voličů, která byla podobně jako u prezidenta Joea Bidena vysoká – její práci podle serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže, schvalovalo necelých čtyřicet procent Američanů.
Slova pochybností padaly i z demokratického tábora. „Podle některých hlavních dárců bylo jasné, že nemůže vyhrát,“ řekla Amanda Litmanová, spoluzakladatelka organizace Run for Something, která rekrutuje mladé demokraty. „Nemysleli si, že lidé jsou připraveni volit někoho, jako je ona.“
Střih. Je 6. srpen 2024, v aréně ve Philadelphii zní hudba hudební ikony Beyoncé a více než čtrnáct tisíc lidí se svítícími náramky evokuje spíše koncert než politický mítink. Na pódium tehdy Harrisová poprvé vystoupila už jako kandidátka na prezidentku a dav ji přivítal s nadšením, jakého se demokratickému kandidátovi podle médií nedostalo léta. Podporovatelů bylo tolik, že se do arény nevešli všichni. Když Harrisová představila svého viceprezidenta, guvernéra Minnesoty Tima Walze, jásání trvalo déle než minutu. Komentátoři mítink připodobňovali k začátkům Baracka Obamy.
Události: Kamala Harrisová vystoupila se svým kandidátem na viceprezidenta Timem Walzem (zdroj: ČT24)
„Pokud byste tuto scénu před měsícem předpověděli komukoli, kdo sledoval dění, nikdy by vám nevěřil,“ popsal tehdy magazín Time. Harrisové se podle listu podařilo dosáhnout nejrychlejšího obratu v moderních politických dějinách. Souboj, který se točil kolem kognitivního úpadku stárnoucího prezidenta, se tehdy přetransformoval.
„Joe Biden je out, Harrisová je in a druhé prezidentství Donalda Trumpa se již nezdá nevyhnutelné. Demokraté, kteří rezignovali a pochmurným pochodem smrti směřovali k jisté porážce, cítili, že jejich temnotu vystřídal záblesk naděje,“ napsal také deník.
Harrisová podle něj během krátké doby dokázala předat poselství, které za Bidena tak úplně neplatilo: že její strana je stranou budoucnosti a Trump je minulostí. Harrisová také během krátké chvíle získala rekordní prostředky na kampaň, zaplnila stadiony, ovládla TikTok a nabídla nové poselství zaměřené na budoucnost.
K pomoci s kampaní se hlásily houfy dobrovolníků a náskok republikánského kandidáta Trumpa napříč některými klíčovými státy se mazal. Během několika týdnů se Harrisová stala politickým fenoménem. „Naše kampaň není jen boj proti Donaldu Trumpovi,“ řekla tehdy jásajícímu davu ve Philadelphii, „naše kampaň je bojem o budoucnost.“
Nepovedená kandidatura
Mnoho lidí si tehdy kladlo otázku, kde byla celou dobu. Jak již bylo řečeno, nejen demokratičtí představitelé dlouhodobě zpochybňovali její politické schopnosti a průzkumy jí naznačovaly jen velmi malou popularitu. Byla zmiňována i její krajně nepovedená kandidatura v prezidentských primárkách v roce 2020.
Z klání tehdy odstoupila (oficiálně kvůli nedostatku financí) a podpořila kandidaturu Joea Bidena. Její asistenti s odstupem tvrdí, že si tehdy nechala radit od příliš mnoha lidí, kteří jí nabízeli protichůdné rady. Dobré výkony v debatách nedokázaly kompenzovat špatně formulované postoje, napsalo BBC.
Také její kariéra státní zástupkyně byla pro demokratické primárky zastíněné hnutím za rasovou spravedlnost určitým břemenem. V souboji, kdy na jedné straně stál republikán Bernie Sanders a na druhé Joe Biden, si Harrisová nenašla svou cestu. Působila váhavě, nejistě a bála se, že udělá chybu.
„V roce 2020 jsme jí prokázali medvědí službu,“ přiznal pro Time po letech spolušéf kampaně Bakari Sellers. „Uzavřeli jsme ji do bubliny.“ Harrisová odstoupila dlouho předtím, než byly odevzdány první hlasy na volebních shromážděních v Iowě.
Biden, který tehdy demokratické primárky vyhrál a stal se kandidátem na prezidentský úřad, si ji poté vybral jako svou kandidátku na viceprezidentku. To řadu komentátorů překvapilo, Biden to ale označil za „nejlepší rozhodnutí, jaké kdy udělal“. Po Bidenově vítězství ve volbách a poté, co v lednu 2021 složila při inauguraci viceprezidentský slib, se stala první ženou a osobou afroamerického a jihoasijského původu v tomto úřadě v historii USA.
Bývalý ředitel komunikace Harrisové Gil Duran označil její cestu do Bílého domu za „velký obrat osudu“. „Mnoho lidí si myslelo, že nemá disciplínu a soustředění, aby se dostala na pozici v Bílém domě tak rychle. I když lidé věděli, že má ambice a hvězdný potenciál. Vždy bylo jasné, že má neotřelý talent,“ řekl Duran serveru BBC.
Tvrdá žalobkyně
Cesta Harrisové do Bílého domu je rámována její dlouholetou kariérou žalobkyně. Svou volbu tehdy musela obhájit i před svou rodinou. „Amerika má hlubokou a temnou historii lidí, kteří využívali moc žalobce jako nástroj nespravedlnosti,“ vzpomíná ve svých memoárech. Chtěla pracovat zevnitř na změně systému trestního soudnictví, který neúměrně ovlivňuje menšiny, napsal The Washington Post. Rodačka z kalifornského Oaklandu je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, profesora ekonomie a lékařky zabývající se výzkumem rakoviny prsu.
Tři dekády působila jako žalobkyně, začala v okresní advokátní kanceláři okresu Alameda v Oaklandu, později přešla do okresní advokátní kanceláře v San Francisku a do městské kanceláře tamtéž. Proslula jako tvrdá okresní prokurátorka. Měla na starosti vraždy, sexuální napadení a další násilnou trestnou činnost. Významně se zasadila o potlačení dětské prostituce ve městě i náhled státu Kalifornie na tuto problematiku. Chtěla, aby úřady dívky posuzovaly jako oběti, nikoliv jako zločince nabízející sex.
Jedním z jejích profesních úspěchů je také to, že se jí podařilo dospět k mimosoudnímu vyrovnání s pěti velkými bankami po krizi v roce 2008. Tehdy měly tisíce lidí v Kalifornii přijít o domovy, jelikož nebyli schopni splácet hypotéky. Harrisové se podařilo vyjednat úlevu od bank ve výši dvanáct miliard dolarů. V roce 2011 byla zvolena generální prokurátorkou Kalifornie. Tehdy se stala první ženou a prvním člověkem afroamerického původu zvoleným do této funkce v nejlidnatějším americkém státě. Nejvyšší státní zástupkyní byla Harrisová šest let.
Kamala Harrisová a Joe Biden
V rámci právnické kariéry se také zasazovala o práva komunity LGBT, včetně nároku na uzavření manželství. Justici „otevřela“ veřejnosti, když nechala spustit on-line platformu Open Justice. Právě působení ve funkci nejvyšší státní zástupkyně jí posléze pomohlo v kandidatuře do Senátu a v roce 2016 byla zvolena senátorkou za Kalifornii, funkce se ujala v lednu 2017.
Stala se tehdy teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie v historii a druhou ženou afroamerického původu v horní komoře. Tehdy vynikala tím, že uplatňovala své prokurátorské schopnosti při „grilování“ Trumpových nominantů během slyšení ve výborech.
Harrisová, která byla členkou senátního výboru pro soudnictví, se například během slyšení obrátila s dotazem na tehdejšího kandidáta na soudce Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha, zda zná zákony, které říkají muži, co má dělat se svým tělem, jako to dělají zákony o potratech u žen, což ho vyvedlo z míry a nakonec přiznal, že nikoliv.
Během prezidentské kampaně v roce 2020 si však za svou prokurátorskou éru vysloužila kritiku, a to například za rozhodnutí hrozit trestním stíháním rodičů dětí, kteří chodili za školu, protože některé jurisdikce při prosazování této politiky posílaly rodiče do vězení. Harrisová to označila za „nezamýšlené důsledky“ a uvedla, že v rámci této politiky nikdy žádné rodiče do vězení neposlala. Kritici rovněž poukazovali na její odmítání trestu smrti.
Jako senátorka se rovněž ostře postavila proti restriktivním migračním dekretům tehdejšího prezidenta Trumpa. Ten ji mimo jiné osočil, že „podporuje zvířata z MS-13“. Zkratka označuje středoamerickou gangsterskou skupinu Mara Salvatrucha, kterou Trump často využíval jako argument k boji s nelegální migrací. Harrisová v kampani prosazovala i legalizaci příležitostného užívání marihuany či povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová různorodost.
Po zahájení kampaně v roce 2019 do demokratických primárek, kde konkurovala Bidenovi, se vůči němu výrazně vymezovala. Kritizovala ho například za negativní postoj k desegregačním zákonům ještě v době, kdy byl senátor. Jak již bylo zmíněno, ačkoliv kandidatura Harrisové na prezidentský úřad skončila ještě dříve, než začala, byl to právě Biden, který Harrisovou vrátil zpět do centra pozornosti, když ji zvolil svou zástupkyní. Harrisová byla také první viceprezidentkou, která pronesla vítězný projev spolu se zvoleným prezidentem.
Harrisová oblečená v bílém vzdala hold sufražetkám, které o pouhé století dříve zajistily ženám volební právo. „Dnes večer přemýšlím o jejich boji. (...) A také o tom, jakým důkazem Joeova charakteru je, že měl odvahu prolomit jednu z nejpodstatnějších bariér, které v naší zemi existují, a vybrat si za svou viceprezidentku ženu,“ prohlásila tehdy.
Migrační otočka
První měsíce jejího působení ve funkci viceprezidentky byly ale podle komentátorů spíše rozpačité. Při rozhovorech se Harrisová zdála podle médií být špatně připravená a nejistá. Biden jí také zadal nelehký úkol – řešení příčin přílivu nelegální migrace ze Střední Ameriky. Její kritici poukazují na to, že v této agendě nedosáhla dostatečného pokroku. V roce 2023 měla Harrisová nejnižší hodnocení pro viceprezidenta v historii.
„Pro viceprezidenta je to vždycky těžké, protože prezident je ten, kdo určuje politiku a přebírá odpovědnost,“ říká demokrat a blízký spojenec Harrisové Adam Schiff s tím, že i historicky viceprezidenti často přebírají práci, kterou prezidenti dělat nechtějí.
V souvislosti s migrací bývá rovněž kritizována za změnu postojů. K tomu se vyjadřovala i v rozhovoru pro CNN. „Říká, že změnila své postoje, ale nezměnila své hodnoty. Je to samozřejmě fráze, jak vysvětlit to, že reálně tvrdila v roce 2019 něco jiného. (...) Tehdy říkala, že by podnikla poměrně radikální reformu toho, co dělat na jižní hranici s imigranty. Že by chtěla dekriminalizovat přestup přes hranici,“ uvedl amerikanista Jan Beneš.
Nyní má podle něj Harrisová pozici odlišnou, staví se do pozice mnohem tvrdší ochránkyně jižní hranice s Mexikem. „Říká, že chce hranici ochránit, že s tím má zkušenosti, ať už jako ministryně spravedlnosti státu Kalifornie, nebo jako viceprezidentka a to pořád platí a to je její priorita,“ podotkl Beneš. Zmínil, že pro ty, co nejsou jejími fanoušky, tak působí její odpověď vyhýbavě, vágně a pořád ji „považují za někoho, kdo mění své názory.“
Amerikanista Jan Beneš o rozhovoru Kamaly Harrisové (zdroj: ČT24)
Po prvním roce jejího působení ve funkci viceprezidentky došlo také k několika významným odchodům z jejího úřadu, přičemž personální odliv vedl k otázkám ohledně jejího stylu řízení. Zaměřila se ale také na několik klíčových iniciativ a její příznivci hovoří o tom, že byla u mnoha úspěchů Bidenovy administrativy. Zasazovala o schválení zákona o snížení inflace nebo záchranného plánu, který poskytl financování pomoci během pandemie covidu včetně stimulačních plateb.
Přelomové pak bylo pro Harrisovou rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022, kterým bylo zrušeno základní právo na potrat stanovené v rozsudku Roeová versus Wade z roku 1973. Stala se předním hlasem, který upozorňoval na škody způsobené zákazem potratů. Vedla celostátní turné „Boj za reprodukční svobody“, které hájilo právo žen rozhodovat o svém těle.
Opakovaně vyzývala Kongres, aby precedens obnovil. Ve svém projevu kritizovala Trumpa a republikány jako strůjce snah omezit přístup k potratům v celé zemi. „Jednoduše řečeno, ztratili rozum,“ řekla a slíbila, že ochranu, kterou poskytuje precedens, obnoví.
Navzdory levicovému přístupu k otázkám jako trest smrti či sňatky homosexuálů nebyla pro řadu pokrokových demokratů dostatečně progresivní. Řada stoupenců se ale viceprezidentky zastává. „Věřím, že pomohla při řešení klíčových problémů, jako jsou volební práva a imigrační reforma,“ řekla BBC ředitelka Programu ženských a genderových studií z univerzity v Georgetownu Nadia Brownová, podle níž byla Harrisová Bidenovou zástupkyní právě v otázkách přístupu k potratům a oslovení afroamerických komunit.
Pro Bidena, oddaného katolíka, zákazy potratů nebyly příliš příjemným tématem, ale pro jeho pravou ruku se přirozeně hodily. Podle asistentů Harrisová až do poloviny roku 2022 argumentovala pro to, aby se zákaz potratů stal jádrem poselství strany, ačkoliv se Bílý dům soustředil spíše na pracovní místa a ekonomiku.
Joe Biden a Kamala Harrisová
Harrisová je rovněž známá svou podporou Izraele, během nynějšího konfliktu, který vypukl po útoku teroristického hnutí Hamás loni v říjnu, ale neváhala vládu Benjamina Netanjahua kritizovat. Podobně jako Biden rovněž podporuje Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Loni v únoru na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dodala, že ruský vůdce Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.
Harrisová se také po nepovedené červnové debatě Bidena s Trumpem ukázala jako velmi loajální spojenkyně. Biden kvůli své kandidatuře čelil ostré kritice, a to především kvůli vysokému věku a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Prezidenta tehdy Harrisová zuřivě obhajovala a snažila se zmírnit obavy dárců o životaschopnost jeho kampaně.
„Právě jsme viděli viceprezidentku Harrisovou, jak odvádí úžasnou práci v době krize,“ řekla v červenci The Atlantic místopředsedkyně Černošského kongresového výboru Joyce Beattyová. Poté, co se Biden vzdal kandidatury, Harrisová získala 99 procent hlasů delegátů sjezdu.
Podle médií je nyní zkrátka možné, že nepovedené primárky v roce 2020 nebyly tím správným kláním, kde by předvedla svůj talent. Zatímco během kampaně v roce 2020 se často objevovaly slogany „Kamala je policajt“, jak připomínala BBC, nyní není její minulost žalobkyně na obtíž, právě naopak.
„Bývala jsem žalobkyní v soudní síni. Vypořádala jsem se s pachateli všeho druhu. Predátory, kteří zneužívali ženy. Podvodníky, kteří obrali zákazníky. Znám typ lidí, jako je Donald Trump,“ prohlásila Harrisová na konci července při shromáždění s voliči v Milwaukee ve státě Wisconsin.
Žalobkyně proti odsouzenému
Bývalá žalobkyně kandiduje proti odsouzenému, žena hájící práva na potrat stojí proti muži, který pomohl zrušit soudní precedens Roe vs. Wade, demokratka nové generace, která kandiduje proti 78letému republikánovi a jež slibuje, že splní progresivní agendu, která pozvedne středostavovské rodiny, ze které pochází i ona. „Celou svou kariéru jsem měla jen jednoho klienta – lidi,“ prohlásila.
Načítání...
Média připomínají, že od voleb, kdy kandidovala Hillary Clintonová, se proměnila i americká společnost, a to, co pomáhalo republikánům tehdy, nemusí platit nyní. Po skandálech s #MeToo vznikla silná ženská komunita, už se nedebatuje nad tím, zda může být v tomto úřadu žena. „Útoky republikánů budou založeny na rase a pohlaví, což bude fungovat v její prospěch,“ říká bývalá ředitelka komunikace viceprezidentky Ashley Etienneová. „Vše, co bylo přítěží, je nyní předností.“
Podle médií možná dává Harrisová Američanům jedinou věc, o které drtivá většina průzkumů veřejného mínění tvrdila, že chtějí – důvěryhodnou alternativu ke dvěma neoblíbeným starým mužům, kteří funkci prezidenta zastávali posledních osm let.
Otázkou je, zda to bude stačit. Šance kandidátů se podle průzkumů veřejného mínění zdají být takřka vyrovnané v sedmi klíčových amerických státech, napsal v týdnu také list The Washington Post. Podle webu FiveThirtyEight šance obou kandidátů nyní dělí jen dva body ve prospěch Trumpa, přičemž exprezident podle těchto odhadů vůbec poprvé předstihl Harrisovou.