Financování kampaně

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) udělil první pokuty za porušení volebního zákona v souvislosti s letošními sněmovními volbami. Hnutí SPD, ODS, Motoristé a Volte Pravý blok dostali za přestupky ve volební kampani pokuty od deseti do 35 tisíc korun, potvrdil ČT Ivo Kousal z ÚDHPSH. Celkem podle něj úřad dostal padesát podnětů, například za využití komunikačních médií obce k volební kampani.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Už nyní je jisté, že si letošní americké volby připíšou několik prvenství. O mnoho z nich se postarala Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou a může se stát první ženou v nejvyšší ústavní funkci. Od podporovatelů získala rekordní množství peněz. Bývalá prokurátorka dlouhodobě bojovala za menšiny a v posledních letech i za právo na potrat. Kritice se ale nevyhnula, třeba kvůli postoji k trestu smrti nebo migrační krizi.

Podnikatelé z amerického technologického centra Silicon Valley historicky poskytovali peněžité dary převážně Demokratické straně. V posledních měsících se ale řada přiklonila k republikánům a Donaldu Trumpovi. Nejvýraznější z nich je miliardář Elon Musk. Financování politických kampaní ve Spojených státech se opírá o bohaté podnikatele i drobné dárce. Druhé ze jmenovaných dokázala oslovit především demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová.

Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy by měl podle prokuratury stanout před soudem kvůli obviněním z korupce a nezákonného financování kampaně, a to v souvislosti s údajným financováním jeho úspěšné prezidentské kampaně v roce 2007 z Libye. Informovala o tom podle agentury Reuters francouzská finanční prokuratura.

Kampaň uchazečů o funkci prezidenta republiky je v plném proudu, ministerstvo vnitra oznámilo, že se do klání přihlásilo 21 lidí. Financování jejich kampaně sleduje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Jeho člen František Sivera v Interview ČT24 řekl, že zákon, který vymezuje financování prezidentské kampaně, má nedostatky a kampaň některých kandidátů nemusí být kvůli tomu zcela transparentní.

Původem ukrajinští podnikatelé Lev Parnas a Ihor Fruman, kteří figurují v ukrajinské kauze amerického prezidenta Donalda Trumpa a jsou spojováni s jeho osobním právníkem Rudym Giulianim, byli zadrženi. Jsou podezřelí z porušení pravidel financování předvolební kampaně, uvedl v pátek v obvinění newyorský federální soud.