Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.
Opoziční hnutí ANO v úvodu schůze uspělo s návrhem zařadit bod týkající nadcházejících pátečních a sobotních voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. S návrhem na debatu kolem podmínek voleb přišel předseda sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Uvedl, že poslanci ANO chtějí slyšet analýzu, kolika občanů i okrsků se týkají problémy způsobené velkou vodou, jak budou například volit lidé se zdravotním postižením nebo jak budou naplněny volební komise. Poukazoval třeba na to, že pokud někomu voda vzala majetek, práci ve volební komisi se věnovat nebude. „Bude to věcná debata, která nebude trvat dlouho,“ ujistil.
Návrh podpořil předseda klubu ODS Marek Benda s tím, že o časovém zařazení se bude teprve jednat. Benda současně odmítl návrh stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové, která chtěla zařadit bod, v němž by sněmovna poděkovala složkám integrovaného záchranného systému. Poukázal na to, že poděkování záchranářům zaznívá na každé tiskové konferenci. Neuspěla ani poslankyně SPD Marie Pošarová s návrhem debatovat o platech hasičů.
O plánu seznámit poslance s přípravou voleb v záplavami postižených regionech hovořil v úterý ráno po zasedání Ústřední povodňové komise ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle informací ČTK by se tak mělo stát ve středu dopoledne po posledním zasedání povodňové komise.
Přísnější pravidla pro financování volebních kampaní
Poslanci podpořili také přísnější pravidla pro financování volebních kampaní včetně zákazů přijímání darů například od zahraničních firem. Vláda chce normou zavést přestupek se sankcí až dvou milionů korun za zveřejnění zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi ve volební kampani. O sankci bude rozhodovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
„Je to velmi gumové ustanovení. Záleží, kdo a jak o něm bude rozhodovat,“ uvedl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). „Je to ustanovení gumovější než gumové,“ kontroval předseda poslanců SPD Radim Fiala. Podle něj je dohledový úřad složen z bývalých vládních poslanců a může být koalicí zneužíván.
Norma má od roku 2026, tedy až po sněmovních volbách v příštím roce, rozšířit okruh subjektů, od kterých nemohou politické strany přijmout dar nebo bezúplatné plnění. „Tím dojde ke snížení rizika zapojení subjektů cizích mocí, zejména těch z nedemokratických režimů,“ zdůvodnilo návrh ministerstvo vnitra.
Zákon o kybernetické bezpečnosti
Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Norma má umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také jejich vyloučení.
Poslanec ANO Marek Novák jej kritizoval, podle něj v navrženém znění přinese nárůst byrokracie nejen pro malé firmy, které budou potřebovat celkem až pět tisíc manažerů kybernetické bezpečnosti. Nesmyslně podle poslance dopadne například na 28 tisíc držitelů licence na výrobu elektrické energie včetně těch, kteří mají na střeše provozovny fotovoltaické panely. Podle Petra Letochy (STAN) se má ale zákon vztahovat primárně na šest tisíc firem.
„To, co tady přichází z vlády, není to pravé ořechové,“ uvedl také předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Podle něj by sněmovna měla normu projednat z hlediska dopadu na náklady firem a následného zdražení jejich produktů. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti.
Transplantační zákon
Předloha skupiny poslanců v čele s Věrou Adámkovou z opozičního ANO předpokládá, že dárci tkání a buněk by měli stejně jako dárci orgánů nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Dopady na státní rozpočet odhadli předkladatelé, mezi něž patří i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), na desetitisíce, nejvýše na statisíce korun ročně.
Vláda své negativní stanovisko k předloze přijala předloni na jaře. Kabinet podle návrhu stanoviska poukazoval na to, že EU chystá celkovou úpravu dárcovství tkání a buněk, kterou bude muset Česko začlenit do právního řádu.
Dárci tkání a buněk by od státu dostali rozdíl mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy a nemocenskou. „Případů újmy na zdraví vzniklé dárcům tkání a buněk jsou ročně jednotky a mnohdy se jedná o relativně malou újmu,“ uvedli autoři novely. Podepsali ji zejména poslanci za opoziční ANO, dále Karla Maříková a Jaroslav Foldyna (oba SPD) a také místopředseda KDU-ČSL a někdejší náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.
