Sarkozymu hrozí kvůli penězům z Libye léta vězení

Nahrávám video
Události: Sarkozyho soudní proces
Zdroj: ČT24

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Sarkozy se líčení osobně účastní. Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, ale s novináři podle deníku Le Monde nemluvil. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň zcela naplnili novináři, popsala agentura AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony eur od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. „Sarkozy navštívil coby ministr vnitra v roce 2005 Libyi a údajně požádal mezi čtyřma očima Kaddáfího o finanční pomoc. Podle informací francouzských médií se měla pohybovat kolem padesáti milionů eur,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Na oplátku měl Sarkozy pomoci Libyi v několika oblastech – zejména v tom, aby ji dostal na mezinárodní scénu. Libye byla totiž označena za teroristický stát a byly na ni uvaleny sankce,“ připomněl Šmíd.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Šmíd o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Nejvážnější soud

Bývalý francouzský prezident svou vinu v kauze, v jejímž počátku ho z úplatku obvinil Kaddáfího syn, vždy popíral. Společně s ním se zodpovídá dalších jedenáct lidí, včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa.

Sarkozy už stál u soudu kvůli několika aférám. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, ve třetím bude exprezident nosit místo nástupu do vězení elektronický monitorovací náramek. Ten ale zatím ještě nenosí, což mu umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP.

„Aktuální proces je ale pro Sarkozyho nejvážnější, protože údajně usiloval o nezákonnou finanční pomoc od teroristického státu,“ upozornil Šmíd.

Podezřelé transakce i peníze v kufrech

Zpravodaj ČT v tomto kontextu zopakoval, že v roce 1989 provedla Libye teroristický útok na letadlo UTA 772, které explodovalo nad Nigerem. „Zahynulo 177 lidí, mezi nimi i Francouzi. Kaddáfí v rámci reciproční pomoci požadoval po Sarkozym, aby se přimluvil u Mezinárodního soudu za jednoho z šéfů špionážní služby, který měl mít útok údajně na svědomí.“

Šmíd zároveň poukázal na dva scénáře, jak mohl Sarkozy finance obdržet. „První je přes Libanonce francouzského původu Ziada Takieddina, který měl údajně hrát roli prostředníka, a na jehož účtu se objevilo několik podezřelých transakcí.“

„Druhý pracuje s údajnou cestou sekretáře Elysejského paláce Clauda Guéanta a ministra vnitra Briceho Hortefeuxa do Libye, kteří měli peníze přivézt v kufrech. Samozřejmě je nikdo nechytil a neexistují žádné důkazy,“ zdůraznil Šmíd.

Nahrávám video
Bývalý velvyslanec Janyška o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška pro ČT24 doplnil, že po svém zvolení v roce 2007 Sarkozy přijal v Elysejském paláci Kaddáfího, který byl v té době celým mezinárodním společenstvím bojkotován. „Najednou už nebyl tím páriou, ale potom v roce 2011 přišlo takzvané Arabské jaro a v Libyi propukla povstání proti Kaddáfímu,“ připomněl Janyška s tím, že se Francie v konfliktu výrazně angažovala.

„Kaddáfí tenkrát za dost podivných okolností zemřel, ale před svou smrtí ještě poskytl rozhovor francouzskému listu Le Figaro, v němž uvedl, že Sarkozymu skutečně poslal peníze na kampaň. Nepřímých indicií je tady i proto hodně, a pokud by se opravdu prokázalo, že Sarkozy přijal finance od zdroje, který je podepsán pod teroristickými útoky, znamenalo by to velkou ránu pro celou pravicovou politickou elitu ve Francii,“ dodal Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...