Sarkozymu hrozí kvůli penězům z Libye léta vězení

3 minuty
Události: Sarkozyho soudní proces
Zdroj: ČT24

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Sarkozy se líčení osobně účastní. Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, ale s novináři podle deníku Le Monde nemluvil. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň zcela naplnili novináři, popsala agentura AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony eur od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. „Sarkozy navštívil coby ministr vnitra v roce 2005 Libyi a údajně požádal mezi čtyřma očima Kaddáfího o finanční pomoc. Podle informací francouzských médií se měla pohybovat kolem padesáti milionů eur,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Na oplátku měl Sarkozy pomoci Libyi v několika oblastech – zejména v tom, aby ji dostal na mezinárodní scénu. Libye byla totiž označena za teroristický stát a byly na ni uvaleny sankce,“ připomněl Šmíd.

7 minut
Zpravodaj ČT Šmíd o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Nejvážnější soud

Bývalý francouzský prezident svou vinu v kauze, v jejímž počátku ho z úplatku obvinil Kaddáfího syn, vždy popíral. Společně s ním se zodpovídá dalších jedenáct lidí, včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa.

Sarkozy už stál u soudu kvůli několika aférám. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, ve třetím bude exprezident nosit místo nástupu do vězení elektronický monitorovací náramek. Ten ale zatím ještě nenosí, což mu umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP.

„Aktuální proces je ale pro Sarkozyho nejvážnější, protože údajně usiloval o nezákonnou finanční pomoc od teroristického státu,“ upozornil Šmíd.

Podezřelé transakce i peníze v kufrech

Zpravodaj ČT v tomto kontextu zopakoval, že v roce 1989 provedla Libye teroristický útok na letadlo UTA 772, které explodovalo nad Nigerem. „Zahynulo 177 lidí, mezi nimi i Francouzi. Kaddáfí v rámci reciproční pomoci požadoval po Sarkozym, aby se přimluvil u Mezinárodního soudu za jednoho z šéfů špionážní služby, který měl mít útok údajně na svědomí.“

Šmíd zároveň poukázal na dva scénáře, jak mohl Sarkozy finance obdržet. „První je přes Libanonce francouzského původu Ziada Takieddina, který měl údajně hrát roli prostředníka, a na jehož účtu se objevilo několik podezřelých transakcí.“

„Druhý pracuje s údajnou cestou sekretáře Elysejského paláce Clauda Guéanta a ministra vnitra Briceho Hortefeuxa do Libye, kteří měli peníze přivézt v kufrech. Samozřejmě je nikdo nechytil a neexistují žádné důkazy,“ zdůraznil Šmíd.

7 minut
Bývalý velvyslanec Janyška o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška pro ČT24 doplnil, že po svém zvolení v roce 2007 Sarkozy přijal v Elysejském paláci Kaddáfího, který byl v té době celým mezinárodním společenstvím bojkotován. „Najednou už nebyl tím páriou, ale potom v roce 2011 přišlo takzvané Arabské jaro a v Libyi propukla povstání proti Kaddáfímu,“ připomněl Janyška s tím, že se Francie v konfliktu výrazně angažovala.

„Kaddáfí tenkrát za dost podivných okolností zemřel, ale před svou smrtí ještě poskytl rozhovor francouzskému listu Le Figaro, v němž uvedl, že Sarkozymu skutečně poslal peníze na kampaň. Nepřímých indicií je tady i proto hodně, a pokud by se opravdu prokázalo, že Sarkozy přijal finance od zdroje, který je podepsán pod teroristickými útoky, znamenalo by to velkou ránu pro celou pravicovou politickou elitu ve Francii,“ dodal Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
před 29 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 55 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...