Sarkozymu hrozí kvůli penězům z Libye léta vězení

Nahrávám video

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Sarkozy se líčení osobně účastní. Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, ale s novináři podle deníku Le Monde nemluvil. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň zcela naplnili novináři, popsala agentura AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony eur od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. „Sarkozy navštívil coby ministr vnitra v roce 2005 Libyi a údajně požádal mezi čtyřma očima Kaddáfího o finanční pomoc. Podle informací francouzských médií se měla pohybovat kolem padesáti milionů eur,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Na oplátku měl Sarkozy pomoci Libyi v několika oblastech – zejména v tom, aby ji dostal na mezinárodní scénu. Libye byla totiž označena za teroristický stát a byly na ni uvaleny sankce,“ připomněl Šmíd.

Nahrávám video

Nejvážnější soud

Bývalý francouzský prezident svou vinu v kauze, v jejímž počátku ho z úplatku obvinil Kaddáfího syn, vždy popíral. Společně s ním se zodpovídá dalších jedenáct lidí, včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa.

Sarkozy už stál u soudu kvůli několika aférám. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, ve třetím bude exprezident nosit místo nástupu do vězení elektronický monitorovací náramek. Ten ale zatím ještě nenosí, což mu umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP.

„Aktuální proces je ale pro Sarkozyho nejvážnější, protože údajně usiloval o nezákonnou finanční pomoc od teroristického státu,“ upozornil Šmíd.

Podezřelé transakce i peníze v kufrech

Zpravodaj ČT v tomto kontextu zopakoval, že v roce 1989 provedla Libye teroristický útok na letadlo UTA 772, které explodovalo nad Nigerem. „Zahynulo 177 lidí, mezi nimi i Francouzi. Kaddáfí v rámci reciproční pomoci požadoval po Sarkozym, aby se přimluvil u Mezinárodního soudu za jednoho z šéfů špionážní služby, který měl mít útok údajně na svědomí.“

Šmíd zároveň poukázal na dva scénáře, jak mohl Sarkozy finance obdržet. „První je přes Libanonce francouzského původu Ziada Takieddina, který měl údajně hrát roli prostředníka, a na jehož účtu se objevilo několik podezřelých transakcí.“

„Druhý pracuje s údajnou cestou sekretáře Elysejského paláce Clauda Guéanta a ministra vnitra Briceho Hortefeuxa do Libye, kteří měli peníze přivézt v kufrech. Samozřejmě je nikdo nechytil a neexistují žádné důkazy,“ zdůraznil Šmíd.

Nahrávám video

Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška pro ČT24 doplnil, že po svém zvolení v roce 2007 Sarkozy přijal v Elysejském paláci Kaddáfího, který byl v té době celým mezinárodním společenstvím bojkotován. „Najednou už nebyl tím páriou, ale potom v roce 2011 přišlo takzvané Arabské jaro a v Libyi propukla povstání proti Kaddáfímu,“ připomněl Janyška s tím, že se Francie v konfliktu výrazně angažovala.

„Kaddáfí tenkrát za dost podivných okolností zemřel, ale před svou smrtí ještě poskytl rozhovor francouzskému listu Le Figaro, v němž uvedl, že Sarkozymu skutečně poslal peníze na kampaň. Nepřímých indicií je tady i proto hodně, a pokud by se opravdu prokázalo, že Sarkozy přijal finance od zdroje, který je podepsán pod teroristickými útoky, znamenalo by to velkou ránu pro celou pravicovou politickou elitu ve Francii,“ dodal Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 1 hhodinou

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.