Sarkozymu hrozí kvůli penězům z Libye léta vězení

Nahrávám video

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Sarkozy se líčení osobně účastní. Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, ale s novináři podle deníku Le Monde nemluvil. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň zcela naplnili novináři, popsala agentura AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony eur od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. „Sarkozy navštívil coby ministr vnitra v roce 2005 Libyi a údajně požádal mezi čtyřma očima Kaddáfího o finanční pomoc. Podle informací francouzských médií se měla pohybovat kolem padesáti milionů eur,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Na oplátku měl Sarkozy pomoci Libyi v několika oblastech – zejména v tom, aby ji dostal na mezinárodní scénu. Libye byla totiž označena za teroristický stát a byly na ni uvaleny sankce,“ připomněl Šmíd.

Nahrávám video

Nejvážnější soud

Bývalý francouzský prezident svou vinu v kauze, v jejímž počátku ho z úplatku obvinil Kaddáfího syn, vždy popíral. Společně s ním se zodpovídá dalších jedenáct lidí, včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa.

Sarkozy už stál u soudu kvůli několika aférám. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, ve třetím bude exprezident nosit místo nástupu do vězení elektronický monitorovací náramek. Ten ale zatím ještě nenosí, což mu umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP.

„Aktuální proces je ale pro Sarkozyho nejvážnější, protože údajně usiloval o nezákonnou finanční pomoc od teroristického státu,“ upozornil Šmíd.

Podezřelé transakce i peníze v kufrech

Zpravodaj ČT v tomto kontextu zopakoval, že v roce 1989 provedla Libye teroristický útok na letadlo UTA 772, které explodovalo nad Nigerem. „Zahynulo 177 lidí, mezi nimi i Francouzi. Kaddáfí v rámci reciproční pomoci požadoval po Sarkozym, aby se přimluvil u Mezinárodního soudu za jednoho z šéfů špionážní služby, který měl mít útok údajně na svědomí.“

Šmíd zároveň poukázal na dva scénáře, jak mohl Sarkozy finance obdržet. „První je přes Libanonce francouzského původu Ziada Takieddina, který měl údajně hrát roli prostředníka, a na jehož účtu se objevilo několik podezřelých transakcí.“

„Druhý pracuje s údajnou cestou sekretáře Elysejského paláce Clauda Guéanta a ministra vnitra Briceho Hortefeuxa do Libye, kteří měli peníze přivézt v kufrech. Samozřejmě je nikdo nechytil a neexistují žádné důkazy,“ zdůraznil Šmíd.

Nahrávám video

Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška pro ČT24 doplnil, že po svém zvolení v roce 2007 Sarkozy přijal v Elysejském paláci Kaddáfího, který byl v té době celým mezinárodním společenstvím bojkotován. „Najednou už nebyl tím páriou, ale potom v roce 2011 přišlo takzvané Arabské jaro a v Libyi propukla povstání proti Kaddáfímu,“ připomněl Janyška s tím, že se Francie v konfliktu výrazně angažovala.

„Kaddáfí tenkrát za dost podivných okolností zemřel, ale před svou smrtí ještě poskytl rozhovor francouzskému listu Le Figaro, v němž uvedl, že Sarkozymu skutečně poslal peníze na kampaň. Nepřímých indicií je tady i proto hodně, a pokud by se opravdu prokázalo, že Sarkozy přijal finance od zdroje, který je podepsán pod teroristickými útoky, znamenalo by to velkou ránu pro celou pravicovou politickou elitu ve Francii,“ dodal Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 45 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 4 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 6 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 12 hhodinami
Načítání...