Sarkozymu hrozí kvůli penězům z Libye léta vězení

3 minuty
Události: Sarkozyho soudní proces
Zdroj: ČT24

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Sarkozy se líčení osobně účastní. Při příchodu do soudní síně musel projít kolem hradby televizních kamer, ale s novináři podle deníku Le Monde nemluvil. Soud je ve Francii ostře sledován, rozlehlou soudní síň zcela naplnili novináři, popsala agentura AFP.

Kauza se týká obvinění, že Sarkozyho prezidentská kampaň získala miliony eur od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. „Sarkozy navštívil coby ministr vnitra v roce 2005 Libyi a údajně požádal mezi čtyřma očima Kaddáfího o finanční pomoc. Podle informací francouzských médií se měla pohybovat kolem padesáti milionů eur,“ vysvětlil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Na oplátku měl Sarkozy pomoci Libyi v několika oblastech – zejména v tom, aby ji dostal na mezinárodní scénu. Libye byla totiž označena za teroristický stát a byly na ni uvaleny sankce,“ připomněl Šmíd.

7 minut
Zpravodaj ČT Šmíd o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Nejvážnější soud

Bývalý francouzský prezident svou vinu v kauze, v jejímž počátku ho z úplatku obvinil Kaddáfího syn, vždy popíral. Společně s ním se zodpovídá dalších jedenáct lidí, včetně někdejších ministrů vnitra Clauda Guéanta a Briceho Hortefeuxa.

Sarkozy už stál u soudu kvůli několika aférám. Loni v prosinci nejvyšší soud potvrdil verdikt, kdy dostal tříletý trest vězení za korupci a obchodování s vlivem. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, ve třetím bude exprezident nosit místo nástupu do vězení elektronický monitorovací náramek. Ten ale zatím ještě nenosí, což mu umožnilo strávit vánoční svátky na Seychelách s manželkou Carlou Bruniovou a jejich dcerou, poznamenala AFP.

„Aktuální proces je ale pro Sarkozyho nejvážnější, protože údajně usiloval o nezákonnou finanční pomoc od teroristického státu,“ upozornil Šmíd.

Podezřelé transakce i peníze v kufrech

Zpravodaj ČT v tomto kontextu zopakoval, že v roce 1989 provedla Libye teroristický útok na letadlo UTA 772, které explodovalo nad Nigerem. „Zahynulo 177 lidí, mezi nimi i Francouzi. Kaddáfí v rámci reciproční pomoci požadoval po Sarkozym, aby se přimluvil u Mezinárodního soudu za jednoho z šéfů špionážní služby, který měl mít útok údajně na svědomí.“

Šmíd zároveň poukázal na dva scénáře, jak mohl Sarkozy finance obdržet. „První je přes Libanonce francouzského původu Ziada Takieddina, který měl údajně hrát roli prostředníka, a na jehož účtu se objevilo několik podezřelých transakcí.“

„Druhý pracuje s údajnou cestou sekretáře Elysejského paláce Clauda Guéanta a ministra vnitra Briceho Hortefeuxa do Libye, kteří měli peníze přivézt v kufrech. Samozřejmě je nikdo nechytil a neexistují žádné důkazy,“ zdůraznil Šmíd.

7 minut
Bývalý velvyslanec Janyška o soudu s francouzským exprezidentem Sarkozym
Zdroj: ČT24

Bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška pro ČT24 doplnil, že po svém zvolení v roce 2007 Sarkozy přijal v Elysejském paláci Kaddáfího, který byl v té době celým mezinárodním společenstvím bojkotován. „Najednou už nebyl tím páriou, ale potom v roce 2011 přišlo takzvané Arabské jaro a v Libyi propukla povstání proti Kaddáfímu,“ připomněl Janyška s tím, že se Francie v konfliktu výrazně angažovala.

„Kaddáfí tenkrát za dost podivných okolností zemřel, ale před svou smrtí ještě poskytl rozhovor francouzskému listu Le Figaro, v němž uvedl, že Sarkozymu skutečně poslal peníze na kampaň. Nepřímých indicií je tady i proto hodně, a pokud by se opravdu prokázalo, že Sarkozy přijal finance od zdroje, který je podepsán pod teroristickými útoky, znamenalo by to velkou ránu pro celou pravicovou politickou elitu ve Francii,“ dodal Janyška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 39 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 51 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...