Muammar Kaddáfí

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy by měl podle prokuratury stanout před soudem kvůli obviněním z korupce a nezákonného financování kampaně, a to v souvislosti s údajným financováním jeho úspěšné prezidentské kampaně v roce 2007 z Libye. Informovala o tom podle agentury Reuters francouzská finanční prokuratura.

Spojené státy uvalily vazbu na Libyjce, který údajně sestrojil bombu pro atentát na let Pan Am nad skotským městem Lockerbie. V roce 1988 po pádu tohoto letadla zemřelo 270 lidí. Americké ministerstvo spravedlnosti v neděli odpoledne potvrdilo předběžnou zprávu skotské prokuratury, o které informovala stanice BBC.

Do budovy libyjského parlamentu v Tobrúku na východě země vtrhl dav demonstrantů, kteří protestují proti zhoršujícím se životním podmínkám a patové politické situaci, napsala agentura AFP s odkazem na libyjská média.

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Volební výbor libyjského parlamentu oznámil, že v pátek nebude možné uskutečnit vypsané prezidentské volby. Nad mezinárodně podporovaným mírovým procesem v zemi i osudem prozatímní libyjské vlády tak visí otazník. Nejvyšší volební komise krátce po oznámení parlamentu navrhla, aby se hlasování posunulo o měsíc na 24. ledna. Odložení voleb v severoafrické zemi se očekávalo, dosud ale chybělo oficiální oznámení.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

O úřad libyjského prezidenta se bude v nadcházejících prosincových volbách ucházet překvapivý kandidát Sajf al-Islám Kaddáfí. Jeden ze synů bývalého diktátora Muammara Kaddáfího vstupuje do politického boje o reprezentaci hluboce rozdělené země, jejíž podstatnou část na straně jedné kontroluje vlivný velitel povstalců Chálifa Haftar, na straně druhé mezinárodně uznaná prozatímní vláda Muhammada Dbaíby. Také Haftar oznámil svou kandidaturu.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

Libyjské úřady po sedmi letech propustily z vězení jednoho ze synů bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, oznámil v pondělí mluvčí libyjské vlády. Saadí Kaddáfí vzápětí odletěl do Turecka, uvedla agentura AP s odvoláním na libyjská média.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

Libye nevzkvétá. I více než deset let od začátku občanské války nesené na vlně arabského jara roku 2011 se země stále potýká s nestabilitou. Po vyhlášení bezletové zóny 17. března 2011 a následném svržení a zabití diktátora Muammara Kaddáfího to vypadalo nadějně. V květnu 2014 ale přišla druhá občanská válka. Od té doby o moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeří dvě vlády, každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

V kauze kolem údajného nezákonného financování předvolební kampaně bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nastal překvapivý obrat poté, co jeden z hlavních svědků prokuratury prohlásil, že exprezident nikdy žádné peníze z Libye nezískal. Informovala o tom agentura AFP. Sarkozy byl v říjnu obviněn ze zločinného spolčení právě kvůli penězům, kterými podle vyšetřovatelů jeho kampaň v roce 2007 podpořil režim bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

V tuniské metropoli v pondělí pod záštitou OSN započala mírová jednání znesvářených libyjských frakcí, informuje agentura AP. Rozhovory, které navazují na dohodu o trvalém příměří v Libyi z minulého měsíce, mají ukončit politický chaos, který zemi zachvátil po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, a připravit cestu k prezidentským a parlamentním volbám.

Organizace spojených národů oznámila, že znesvářené strany v Libyi podepsaly dohodu o trvalém příměří v celé zemi. Zástupci obou libyjských kabinetů zasedli k mírovým rozhovorům v Ženevě tento týden a dohodu, kterou OSN označila za historickou, budou příští měsíc následovat politická vyjednávání.

Úřadující šéfka mise OSN pro Libyi Stephanie Williamsová uvedla, že mírová jednání soupeřících libyjských kabinetů jsou na dobré cestě k trvalému klidu zbraní. Vyslankyně je ohledně výsledku dialogu „vcelku optimistická“. Vyjednavači se podle ní zatím shodli na otevření pozemních a leteckých cest, píší agentury Reuters a AFP.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Libyjská vláda podporovaná OSN vyhlásila příměří a vyzvala ke stažení vojáků ze strategického města Syrta. Ukončení bojů záhy podpořil i předseda východolibyjského parlamentu, který vládu premiéra Fáize Sarrádže se sídlem v Tripolisu neuznává. Informovala o tom agentura Reuters. Libye se v násilí zmítá od pádu Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Egyptský parlament schválil rozmístění jednotek egyptské armády v zahraničí, kde by chránily „národní bezpečnost“. Hlasování uvolnilo cestu případné vojenské intervenci v Libyi, o které minulý týden hovořil egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, píší zahraniční tiskové agentury. Rozmístění „členů egyptské armády v bojových misích za hranicemi egyptského státu pro ochranu národní bezpečnosti“ zákonodárci schválili jednomyslně.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, v pátek oznámily, že získaly kontrolu nad městem Tarhúna. To bylo poslední baštou rivalských jednotek maršála Chalífy Haftara na západě země. Ovládnutí Tarhúny oznámil mluvčí sil vlády národní jednoty (GNA). Znepřátelená armáda maršála Haftara (LNA) se k situaci zatím nevyjádřila.

Ozbrojené síly loajální libyjské vládě premiéra Fáize Sarrádže, která má podporu OSN, ve čtvrtek oznámily, že získaly úplnou kontrolu nad hlavním městem Tripolisem. Armádní zdroj z řad východolibyjských jednotek polního maršála Chalífy Haftara (LNA) potvrdil, že LNA se z města stahuje. Sarrádž uvedl, že jeho cílem je získat kontrolu nad celým územím Libye.

Rusko rozmístilo v Libyi stíhačky na podporu maršála Chalífy Haftara, který ovládá východ této severoafrické země. V úterý to oznámilo velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM), které sídlí v německém Stuttgartu. Haftar soupeří o moc s vládou premiéra Fáize Sarrádže, která se nachází v Tripolisu a kterou uznává OSN.