Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.
Historická příležitost pro Syřany, míní Biden. Sázka na Rusko dle Fialy nevyšla
Americký prezident Joe Biden v neděli označil pád Asadova režimu za akt spravedlnosti a historickou příležitost pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Zároveň však varoval, že nynější situace přináší rizika a nejistotu. Spojené státy podle končícího šéfa Bílého domu budou jednat se všemi syrskými skupinami, aby pomohly vytvořit nezávislou a suverénní Sýrii s novou ústavou a novou vládou sloužící všem obyvatelům.
„O Sýrii ztratili (Rusové) veškerý zájem kvůli Ukrajině, kde leží téměř 600 tisíc ruských vojáků zraněných nebo mrtvých ve válce, která nikdy neměla začít a která by mohla trvat věčně,“ nechal se slyšet Trump, podle něhož jsou nyní Rusko i Írán oslabené země. Oba státy přitom patřily k nejbližším spojencům Asadova režimu.
„Syrský lid nyní může využít historickou příležitost k vybudování stabilní a mírové budoucnosti,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Vyzval obyvatele Sýrie, aby zachovali klid a vyhýbali se násilí. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen pak vyzval všechny Syřany, aby při obnově společnosti dali přednost dialogu, jednotě a respektu k lidským právům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury Reuters prohlásil, že pád Asadova režimu, který byl důležitou součástí íránské osy, je historickou událostí a přímým důsledkem úderů, které Íránu a libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh uštědřil Izrael. Netanjahu také prohlásil, že židovský stát nedovolí, aby se na jeho hranicích usadila jakákoliv nepřátelská síla.
Írán, který patřil k největším podporovatelům Asadova režimu, vyzval k rychlému ukončení vojenského konfliktu a k zahájení národního dialogu všech částí syrské společnosti. Zároveň sdělil, že respektuje syrskou jednotu a národní suverenitu. Rozhodnutí o budoucnosti země je podle něj výhradně na syrském lidu.
Události: Pád Asadova režimu (zdroj: ČT24)
Rusko požádalo o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN
K situaci v Sýrii se vyjádřila rovněž Čína. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení poznamenalo, že Peking „pozorně sleduje vývoj v Sýrii a doufá, že se země co nejdříve vrátí ke stabilitě“.
Vysoce postavený ruský činitel, kterého však Reuters nejmenoval, zase podotkl, že Syřané se teď budou muset sami vypořádat s plnohodnotnou občanskou válkou. Rusko patřilo k nejbližším spojencům Asadova režimu. Moskva také v reakci na situaci v Sýrii požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN, které by se mělo konat v pondělí.
Hakan Fidan, ministr zahraničí Turecka, které má k povstalcům blízko, v neděli v Dauhá prohlásil, že Syřané si nyní budou moci sami rozhodnout o své budoucnosti. Zároveň varoval, aby mezinárodní společenství nedovolilo teroristickým organizacím využít situace po svržení Asadovy vlády. Miliony vysídlených Syřanů se nyní mohou vrátit do vlasti, míní.
Jordánský král Abdalláh II. uvedl, že jeho země respektuje volbu syrského lidu. Zdůraznil, že je potřeba se vyhnout konfliktu, který by vedl k chaosu. Katarské ministerstvo zahraničí vyzvalo k zachování jednoty syrského státu, Egypt zase apeloval na zachování funkčnosti státních institucí.
Scholz a Macron pád Asadova režimu přivítali
K událostem se vyjadřují také evropské státy. Francie podle agentury AFP uvítala pád Asadova režimu a vyzvala k pokojnému předání moci, ochraně všech civilistů a odmítnutí veškerých druhů extremismu. „Barbarský stát padl. Konečně,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X. Ocenil rovněž odvahu a trpělivost syrského lidu. „V tomto okamžiku nejistoty jim přeji mír, svobodu a jednotu,“ sdělil. Dodal, že Francie bude nadále usilovat o bezpečnost všech na Blízkém východě.
K ochraně všech náboženských a etnických menšin vyzvala také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zároveň sdělila, že konec režimu znamená pro miliony Syřanů velkou úlevu po „nekonečném období zvěrstev páchaných Asadovým režimem“. Připomněla úmrtí statisíců lidí v občanské válce, vysídlení milionů obyvatel a mučení politických odpůrců.
Německý kancléř Olaf Scholz označil pád Asadova režimu za „dobrou zprávu“. „Bašár Asad brutálním způsobem utlačoval svůj vlastní lid, má na svědomí nespočet životů a přiměl mnoho lidí k útěku ze Sýrie. Řada z nich dorazila do Německa,“ zmínil. Nyní je podle Scholze důležité, aby Damašek rychle obnovil právo a pořádek a zajistil ochranu všech menšin. Kancléř rovněž vyjádřil přesvědčení, že konflikt v Sýrii lze vyřešit politickou cestou.
Britský ministerský předseda Keir Starmer vyzval k „míru a stabilitě“ v Sýrii. „Syrský lid v Asadově barbarském režimu trpěl příliš dlouho a my vítáme jeho odchod,“ sdělil podle stanice BBC s tím, že Londýn situaci v zemi bedlivě sleduje a je v kontaktu „s partnery v regionu“.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová sdělila, že Evropa je připravena podpořit obnovu Sýrie. „Asadova krutá diktatura se zhroutila. Tato historická změna nabízí příležitosti, ale nepostrádá rizika,“ prohlásila rovněž.
Podle polského premiéra Donalda Tuska události v Sýrii ukázaly, že i ten nejkrutější režim může padnout a že Rusko a jeho spojence lze porazit. Španělská diplomacie pak uvedla, že si přeje mírovou a stabilní Sýrii.
Fiala: Sázka na Rusko Asadovi nakonec nevyšla
Reakce už přicházejí i z tuzemska. Ministerstvo zahraničních věcí v neděli varovalo české občany před cestami do Sýrie a ty, kteří se na jejím území nacházejí, vyzvalo k jejímu opuštění. „Povstalce, kteří svrhli režim, v tuto chvíli posuzujeme vzhledem k jejich minulosti velice opatrně,“ dodal ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) .
„Asadův režim se spoléhal na Rusko a Írán. A to bývá špatná strategie,“ zmínila už dopoledne Mariana Wernerová z tiskového oddělení resortu. Ministerstvo je ve spojení se zastupitelským úřadem v Sýrii, situaci monitoruje. „Platí, že české velvyslanectví nadále slouží jako ambasáda pověřená pro zastupování zájmů Spojených států a jejich občanů. Během posledního vývoje jsme pomohli evakuovat čtyřicet Američanů,“ dodala.
„Situaci v Sýrii sledujeme. Je zřejmé, že sázka na Rusko Asadovi nakonec nevyšla. Přejme Sýrii stabilitu a svobodu, nikoliv chaos nebo vládu teroristů,“ poznamenal český premiér Petr Fiala (ODS). „Pokud by jakýkoliv český občan na místě potřeboval pomoct, může se obrátit na velvyslanectví nebo ministerstvo zahraničních věcí,“ doplnil premiér.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že bezprostřední riziko kvůli situaci v Sýrii Česku nehrozí. „Bezpečnostní složky a zpravodajské služby samozřejmě situaci sledují a vyhodnocují,“ doplnil bez bližších podrobností ministr.
Varování před uprchlickou vlnou
Pád režimu v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy.
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nez.) varuje, že pokud s nadcházející zimou nenastane solidarita se Sýrií, může se zvednout tak velká vlna uprchlíků, která nebude mít srovnání s těmi minulými. Asadův pád však označil za historický okamžik.
„Nesmíme ale zapomínat na všechny potřebné. Humanitární potřeby jsou v rozbitém regionu obrovské. Skupiny bojovníků si vyřizují účty, hospodářství nefunguje,“ zdůraznil Fischer. Není přitom podle něj pochyb, že mezi uprchlíky bude mnoho skupin, které představují vážné bezpečnostní riziko i z hlediska šíření terorismu. „Bude mě proto zajímat, jak účinně dokáže Česko jednat ve prospěch těch nejpotřebnějších,“ dodal.
„Rychlost zhroucení vládního režimu je šokující, nicméně neochota Íránu a Ruska pomoct Asadovi se zjevně ukázala jako klíčová a syrská armáda de facto přestala bojovat,“ napsala na sociální síti X Vrecionová.
Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka je dobrou zprávou relativně klidné předání moci. „Asadova vláda byla autokratická, ale sekulární. Naše zkušenost nám ale říká, že jaké režimy vládly a jakým způsobem po svržení Saddáma Husajna v Iráku nebo Muammara Kaddáfího v Libyi, nebylo lepší,“ podotkl. „Část rebelů je asociovaná s hnutím al-Káida a to samo o sobě může znamenat velkou nestabilitu, další ohrožení Izraele a uprchlickou vlnu, například křesťanů a Kurdů ze Sýrie,“ dodal.
„Jakákoliv destabilizace situace na Blízkém východě není pro nás dobrá, protože to může znamenat nejenom další vlnu migrace, ale i další vlnu různých teroristických útoků v Evropě,“ míní předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám zahájili před týdnem ve středu na severu země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Aleppo, Hamá či Homs. Postupovat začali také rebelové na jihu. Tažení vyústilo v noci na neděli, kdy povstalci vstoupili do Damašku a následně oznámili osvobození Sýrie od Asadovy nadvlády.
