Obnovené boje na severozápadě Sýrie vyhnaly za poslední týden z domovů na 50 tisíc lidí. Povstalci z Haját Tahrír aš-Šám během několika dní postoupili až k městu Hamá, ve středu je však odtamtud zatlačily protivládní síly. Podle zpráv z místa však situace zůstává nadále dynamická. V čele ozbrojenců stojí Abú Mohamed al-Džawlání – mezinárodně hledaný terorista. Sám se však od tohoto označení distancuje.
Syrští povstalci se prý vydali na – jak doufají – velkou cestu za osvobozením Sýrie od režimu tamního vládce Bašára Asada. Začátek akce jim vycházel, když postupovali provinciemi Idlíb a Aleppo, kde takřka bez boje obsadili mezinárodní letiště. V samotném Aleppu se dostali do paláce, který podle všeho patřil Bašáru Asadovi a strhli tam jezdeckou sochu jeho bratra.
„Povstání vede Haját Tahrír aš-Šám, skupina označená Spojenými státy a OSN jako teroristická organizace,“ přiblížil analytik The Associated Press (AP) Kareem Chehayeb. „Na překvapivém útoku se podílejí také ozbrojené skupiny podporované Tureckem,“ dodal.
Lídrem skupiny je 42letý Abú Mohamed al-Džawlání, který jako mladík odjel v březnu 2003 bránit Bagdád před hrozící americkou invazí do Iráku. Vrátil se po osmi letech, pět z nich strávil v americkém vězení – už ale s kufry peněz a pověřením vůdce takzvaného Islámského státu (ISIS). Ten mu uložil vybudování syrské odnože teroristického hnutí.
V roce 2013 ale vypukla roztržka, když al-Džawlání odmítl rozkaz emíra ISIS Abúa Bakra al-Bagdádího sloučit se s jeho organizací. „Následujícího roku vypukla mezi islamisty válka, která stála životy jednoho tisíce džihádistů,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. IS se tak přesunul na východ Sýrie, kdežto al-Džawláního skupina Džabhat an-Nusra zůstala v provinci Idlíb na severozápadě země, věrná al-Káidě.
Vazby na teroristické organizace
S tou se ale al-Džawlání také rozešel. A nyní v čele vojenského uskupení Haját Tahrír aš-Šám už několik let prohlašuje, že pro Evropu, Spojené státy, pro křesťany ani další náboženské menšiny v Sýrii „není žádnou hrozbou“. „I v době, kdy jsme byli s al-Káidou, jsme byli proti útokům směrem ven. Není třeba klasifikovat lidi jako teroristy a vyhlašovat odměny za jejich zabití,“ tvrdí al-Džawlání.
Jejich dnešní „válka“ prý není bojem proti náboženstvím a sektám, ale za „ukončení útlaku ze strany zločinného režimu proti těmto lidem“, prohlásil v roce 2021.
Tvrdí, že jeho hnutí zaručí všem Syřanům po svržení Asada bezpečí. To je ale ve válečném regionu relativní pojem. ISIS Kurdy v Rakká a Mosulu rovnou zabíjel, al-Džawláního muži je nechali odejít pod stejnou hrozbou. „Začali hrozit lidem, že je zabijí a uřežou jim hlavy. Tak jsme odjeli,“ uvedl Chalíl Ahmad, Kurd vyhnaný z Tall Rifat v Sýrii.
Z Aleppa bojovníci skupiny Hajat Tahrír aš-Šám vyrazili dál, dostali se až k městu Hamá. Odtud je odrazily vládní posily podpořené bombardováním, al-Džawlání a jeho hnutí ale zůstávají v syrské válce významnými hráči. Pro případné spojence je jen otázkou, zda by v případě al-Džawláního úspěchu nebylo jeho zavržení teroristické minulosti a současnosti stejně krátkodobé, jako byla benevolence Talibanu po odchodu Američanů ze země.
Další z blízkovýchodních konfliktů
Podle zpravodaje ČT Szántó je „velice podivné“, že by al-Džawlání, o jehož spojeních s teroristickými aktivitami jsou podrobné informace, nyní vystupoval jako „tolerantní lídr, který by mohl být budoucím vůdcem větší části Sýrie“. I to, že al-Džawlání neschvaloval útoky „směrem ven“, ještě podle zpravodaje neznamená, že není tvrdým islamistou.
Na hodnocení je tak podle něj ještě velice brzy.
Dodal také, že současné nepokoje v Sýrii jsou spojeny s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě – ani ne s válkou v Pásmu Gazy, jako spíše střetem mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Připomněl také úzkou provázanost Íránských revolučních gard právě s libanonskými teroristy.
