Vyslání vojáků na Ukrajinu po případném uzavření mírové dohody je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stále v plánu. Pokud by se tak stalo, měli by zajišťovat moře, vzduch i zemi, uvedl po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata o vyslání vojáků je stále předčasná. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, dodal. I ostatní státníci se shodli, že se sankce nyní rušit nebudou.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl premiér Fiala
18 minut
Studio ČT24: Vyjádření premiéra Petra Fialy k výsledkům summitu o Ukrajině
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, řekl Macron po setkání takzvané koalice ochotných. Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Evropské země by měly pomoci zajistit ukrajinskou bezpečnost na moři, ve vzduchu a na zemi. Nepůjde ale podle něj o mírové jednotky; vojáci ze „zajišťovacích sil“ by měli být rozmístěni v několika strategických oblastech. Měli by tak zajistit obranu proti případné ruské agresi. Tento bod nyní mají rozpracovat generální štáby jednotlivých států.
Prezident také hovořil o vzniku francouzsko-britského týmu, který spolu s Ukrajinci bude v Kyjevě jednat o tom, kde bude těchto vojenských kontingentů nejvíce potřeba. „Nešlo by o síly na frontových liniích nebo síly, které by nahrazovaly ukrajinskou armádu. Místo toho by šlo o jednotky z některých členských zemí, v tom nejsme zajedno, které by byly nasazené strategicky v místech předem dohodnutých s Ukrajinou,“ řekla francouzská hlava státu.
„Situaci zkomplikoval člen ukrajinské delegace, který dal jasně najevo, že by vojáci této mise mohli být napadnuti, mohli se stát terčem útoku ruských vojáků,“ řekl k tomu zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. To podle něj v podstatě potvrdil i prezident Macron. „Ta debata je poměrně obtížná. Itálie, Polsko či Španělsko uvedly, že vojáky na Ukrajinu nepošlou. Pokud tam Francie a Británie své jednotky vyšlou, tak na jejich počtu se mohou bilaterárně domlouvat s Ukrajinou. Nemusí jít tedy o společný evropský projekt,“ řekl Šmíd.
7 minut
Události: Pařížský summit o Ukrajině
Není čas rušit sankce
Macron se také spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Olafem Scholzem či dalšími státníky na summitu shodl, že zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině.
Polský premiér Donald Tusk po summitu uvedl, že Evropa by měla najít jednotný přístup vůči Rusku i ve chvíli, kdy Maďarsko odmítá podporovat další tlak na Moskvu, což omezuje akceschopnost Evropské unie. Maďarský premiér Viktor Orbán stejně jako jeho slovenský protějšek Robert Fico se čtvrtečního jednání nezúčastnili. Oba politici kritizují protiruské sankce.
Macron již ve středu slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému další zbrojní pomoc v objemu dvou miliard eur (50 miliard korun). Součástí této pomoci budou další dodávky houfnic Caesar, střel Mistral, obrněných transportérů i dronů, které se na Ukrajině tak osvědčily. Společnost Delaire, spolupracující s ministerstvem obrany, by jich měla do konce roku poslat na Ukrajinu několik stovek.
Prezident Francie Emmanuel Macron o summitu v Paříži
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír. Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.
Zelenskyj ocenil shodu summitu na tom, že protiruské sankce nebudou zrušeny, dokud nenastane na Ukrajině mír. Zmínil, že (ruský vůdce Vladimir) Putin se snaží vrazit klín mezi Evropu a USA. Spojené státy se summitu nezúčastnily, ale Macron před jeho konáním mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a chce ho také o závěrech setkání informovat.
22 minut
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj o výsledcích summitu v Paříži
Podle Zelenského Putin brzo zemře
Ukrajinský prezident (47 let) do Paříže přiletěl již ve středu večer. Novinářům řekl, že ruský vůdce Vladimir Putin (72 let) vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“.
„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku – brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali, informovala agentura ČTK.
Fiala: Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku
Premiér Fiala uvedl, že účastníci summitu se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací. Poslední vývoj podle premiéra ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.
Západní spojenci Kyjeva podle zdrojů německé agentury DPA uvažují o tom, že by monitorovali případnou demilitarizovanou zónu mezi Ruskem a Ukrajinou. Toto monitorování by přitom bylo primárně ze vzduchu a s pomocí technologií, jako jsou satelity či drony.
Bříza: Tři hlavní scénáře
Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy považuje nyní za klíčovou vojenskou pomoc Ukrajině a pak poválečné uspořádání, pokud letos dojde k příměří nebo míru. To znamená, jaké jednotky by byly umístěny na Ukrajině.
Koalice ochotných musí být podle něj připravena na vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. „Ale v tuto chvíli si nemyslím, že to musí být ten nejpravděpodobnější scénář.“ Stále více se ukazuje, že padl i scénář vstupu do NATO po vzoru někdejšího západního Německa, uvedl. „A to minimálně kvůli nevůli USA. Ale nepodceňujme ani ostatní členy NATO.“ Připomněl, že vstup do Aliance by musel být schválen jednomyslně. Druhý scénář je „korejský“ (od padesátých let minulého století jsou v Jižní Koreji americké jednotky, které hlídají příměří). A pak je to varianta „dikobraz", kdy plně ozbrojená Ukrajina bude sama dostatečně odstrašující silou proti případné další agresi ze strany Ruska. Tuto variantu považuje Bříza za nejpravděpodobnější.
19 minut
90′ ČT24: Summit podporovatelů Ukrajiny v Paříži
