Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Nahrávám video
Události: Jednání v Rijádu
Zdroj: ČT24

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“.

Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Američané také uvedli, že budou pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Spojené státy také pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Spor o platnost dohody

Hned po zveřejnění dohody nastaly mezi Ukrajinou a Ruskem spory o datu platnosti dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě. Kreml uvedl, že dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Ukrajina bude od USA chtít sankce proti Rusku, když ho poruší. Pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, kterou američtí vyjednávači domluvili s Ukrajinou a Ruskem během schůzek v Rijádu, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ napsal také na síti X. Ukrajina by podle něj uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.

Co požaduje Kreml

Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Na která energetická zařízení by se nemělo útočit

Kreml v úterý večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium (na útoky na energetický systém) je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách Kremlu. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

Dlouhé rozhovory

Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než dvanáct hodin. Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Karasin, předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Senátor Vladimir Čižov v ruské televizi tvrdil, že společné rusko-americké prohlášení k výsledkům rozhovorů údajně nebylo přijato „kvůli stanovisku Ukrajiny“, napsala agentura Interfax, aniž by dodala podrobnosti. Čižov se podle ní zdržel i vyjádření o obsahu rokování. 

„Myslím si, že u dvoustranných jednání to donekonečna zůstat nemohlo, protože OSN a další nadnárodní organizace k tomu mají také co říct,“ hodnotil jednání v Rijádu o Ukrajině Tomáš Řepa (GEN) z Univerzity obrany po Karasinově vyjádření. Upozornil, že válka má dopady na celý svět, nejvíc na Evropu, proto by u toho měli být i evropští zástupci. „Zkrátka Rusové pro úvod, možná i s ohledem na rétoriku Donalda Trumpa, respektovali víc Američany,“ dodal.

Politolog Martin Jirušek ještě před vyjádřením Peskova a Karasina mimo jiné komentoval, proč z jednání dlouho nebyly žádné výstupy. „Minimálně nám to říká, že žádný průlom zjevně nenastal,“ podotkl s tím, že strany si vyjasňují pozice a definují základní požadavky.

Američané opět jednali s Ukrajinci

V úterý dopoledne v Rijádu opět jednaly delegace Ukrajiny a USA. Jednání trvala zřejmě několik hodin.

„Stále pracujeme s Američany,“ řekl kolem 09:00 SEČ nejmenovaný ukrajinský diplomat. Kolem 11:00 SEČ s odkazem na ukrajinského činitele agentura AFP napsala, že jednání skončila. „Všechny detaily budou oznámeny později,“ uvedl činitel, aniž zmínil, kdy se tak konkrétně stane.

Již v neděli se američtí vyjednavači setkali s delegací z Kyjeva, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. Nová jednání mezi Američany a Ukrajinci se očekávala již v pondělí, po konci schůzky s ruskou stranou, která se však protáhla. Nakonec se tedy koná až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali dopoledne varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40AktualizovánoPrávě teď

Útoky USA a Izraele cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 4 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
10:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 1 hhodinou

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 2 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...