Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Nahrávám video
Události: Jednání v Rijádu
Zdroj: ČT24

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“.

Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Američané také uvedli, že budou pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Spojené státy také pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Spor o platnost dohody

Hned po zveřejnění dohody nastaly mezi Ukrajinou a Ruskem spory o datu platnosti dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě. Kreml uvedl, že dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Ukrajina bude od USA chtít sankce proti Rusku, když ho poruší. Pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, kterou američtí vyjednávači domluvili s Ukrajinou a Ruskem během schůzek v Rijádu, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ napsal také na síti X. Ukrajina by podle něj uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.

Co požaduje Kreml

Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Na která energetická zařízení by se nemělo útočit

Kreml v úterý večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium (na útoky na energetický systém) je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách Kremlu. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

Dlouhé rozhovory

Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než dvanáct hodin. Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Karasin, předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Senátor Vladimir Čižov v ruské televizi tvrdil, že společné rusko-americké prohlášení k výsledkům rozhovorů údajně nebylo přijato „kvůli stanovisku Ukrajiny“, napsala agentura Interfax, aniž by dodala podrobnosti. Čižov se podle ní zdržel i vyjádření o obsahu rokování. 

„Myslím si, že u dvoustranných jednání to donekonečna zůstat nemohlo, protože OSN a další nadnárodní organizace k tomu mají také co říct,“ hodnotil jednání v Rijádu o Ukrajině Tomáš Řepa (GEN) z Univerzity obrany po Karasinově vyjádření. Upozornil, že válka má dopady na celý svět, nejvíc na Evropu, proto by u toho měli být i evropští zástupci. „Zkrátka Rusové pro úvod, možná i s ohledem na rétoriku Donalda Trumpa, respektovali víc Američany,“ dodal.

Politolog Martin Jirušek ještě před vyjádřením Peskova a Karasina mimo jiné komentoval, proč z jednání dlouho nebyly žádné výstupy. „Minimálně nám to říká, že žádný průlom zjevně nenastal,“ podotkl s tím, že strany si vyjasňují pozice a definují základní požadavky.

Američané opět jednali s Ukrajinci

V úterý dopoledne v Rijádu opět jednaly delegace Ukrajiny a USA. Jednání trvala zřejmě několik hodin.

„Stále pracujeme s Američany,“ řekl kolem 09:00 SEČ nejmenovaný ukrajinský diplomat. Kolem 11:00 SEČ s odkazem na ukrajinského činitele agentura AFP napsala, že jednání skončila. „Všechny detaily budou oznámeny později,“ uvedl činitel, aniž zmínil, kdy se tak konkrétně stane.

Již v neděli se američtí vyjednavači setkali s delegací z Kyjeva, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. Nová jednání mezi Američany a Ukrajinci se očekávala již v pondělí, po konci schůzky s ruskou stranou, která se však protáhla. Nakonec se tedy koná až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 11 mminutami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 36 mminutami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 1 hhodinou

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 1 hhodinou

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 4 hhodinami
Načítání...