Energetická infrastruktura

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.

Ukrajinu čeká těžká zima, připustil tamní premiér Serhij Koreckyj. Podle předsedy vlády je však energetika lépe připravena čelit ruským úderům než před minulou zimou. Přesto úřady už teď vyzývají obyvatele, aby se připravili na možné výpadky proudu a tepla. Topná sezona začne za pár týdnů.

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.

Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z odvětví, přičemž podle jednoho z nich byl tento závod zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod. Jedná se o největší podnik na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který produkuje zhruba dvě pětiny celkové výroby země.

Na Ukrajině jsou mrtví po ruských úderech v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, v Sumské oblasti okupanti zasáhli trh a v Záporožské udeřili na hasiče bojující s požárem. V Oděse poškodili fotbalový stadion. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum internetového prodejce Wildberries.

Čtyři roky a pět měsíců od vpádu ruské armády Ukrajina čím dál tím důkladněji opevňuje svou severní hranici s Běloruskem. Také z tohoto směru totiž ruské tanky před lety zahájily své tažení na Kyjev. Ukrajinské velení se obává, že jeden z nejbližších strategických spojenců Moskvy by jí opět mohl poskytnout své území k válečným účelům. Na ukrajinské straně proto vznikají další bunkry. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně tvrdil, že Minsk pomáhal svému spojenci v navádění střel mířících na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Přestože ukrajinské obranné síly aktuálně nepozorují, že by v Bělorusku sílila aktivita ruských vojsk, severní směr nadále považují za potenciální bezpečnostní riziko.

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a přes třicet dalších zranil, oznámily ukrajinské úřady a záchranáři. Jeden mrtvý a téměř desítka zraněných je i v přilehlé Kyjevské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně kvůli nedostatku střel do protivzdušných systémů podařilo zneškodnit pouze jednu. Ukrajinci udeřili na ruské vojenské cíle, sankcionovanou nákladní loď či rafinerie.

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být tamní energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko dočasně přerušilo dopravu plavebním kanálem mezi řekou Don a Azovským mořem, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z odvětví vývozu obilí. Uzavření vodní cesty by se podle odhadu expertů mohlo dotknout téměř čtvrtiny vývozu ruské pšenice, která se přepravuje přes Azovské moře.

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně dvaadvacet lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V metropoli podle místních úřadů zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez poskytnutí důkazů obvinil Kyjev. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot. Místní úřady hlásí sestřel ukrajinských dronů i nad průmyslovým zařízením v ruském Orenburgu. V noci pokračovaly také ruské údery na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila v pátek ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 48 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Invazní armáda pokračovala v úderech na ukrajinské území i v noci na pátek. Ruské úřady pak tvrdí, že tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň. Země si vyměnily po 205 válečných zajatcích.

Pod ruským tlakem se na Ukrajině ocitá i Černobylská jaderná elektrárna, jež si v neděli připomene 40 let od největší jaderné havárie. Ocelobetonový sarkofág chrání zničený černobylský reaktor, svírá tuny radioaktivního prachu a jaderného paliva. Loni v únoru do sarkofágu narazil dron, událost stále připomíná provizorní záplata. Opravy kvůli válce i radiaci váznou. Nad elektrárnou přitom drony pravidelně přelétávají, podle úřadů se jich k ní od července 2024 přiblížilo devět desítek.

Slovensko ve čtvrtek dvě hodiny po půlnoci začalo přijímat ropu ropovodem Družba, napsala na sociální síti slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Dodávky suroviny uvedeným ropovodem přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny na konci ledna, podle Kyjeva kvůli ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je zprovoznění ropovodu potvrzením, že poškozen nebyl. O obnovení dodávek ropy Družbou ve čtvrtek informovala i maďarská petrochemická skupina MOL.

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na jednání obranné rady nařídil, aby potrubí začala střežit armáda. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev, ten naopak viní Moskvu. Šéf maďarské opozice Péter Magyar vyjádřil přesvědčení, že jde o akci „pod falešnou vlajkou“, která má vyvolat paniku a zabránit volbám příští týden. Podle ředitele srbské tajné služby má ale akci na svědomí osoba z řad migrantů.