V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.
Jednání ruské a americké delegace po dvanácti hodinách skončilo
3 minuty
Události: Jednání v Rijádu
Kreml dal v uplynulých dnech najevo, že očekává jednání o bezpečné přepravě zemědělských komodit přes Černé moře. Americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v neděli tvrdil, že cílem jednání je dosáhnout příměří v Černém moři, což vnímá jako startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů. Podle něj se bude jednat i o opatřeních, která mají zvýšit důvěru mezi oběma stranami.
Ruská a ukrajinská delegace mluví odděleně s Američany o technických detailech možného příměří. Moskvě jde především o otevření Černého moře – získala by možnost exportovat své zboží v úlevě od sankcí. Podle Kremlu to navrhl americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil.
Kdy bude další jednání?
V Rijádu už v neděli jednala americká delegace s tou ukrajinskou, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. „Budeme mít další jednání se Spojenými státy,“ řekl mezitím agentuře AFP a dalším médiím nejmenovaný ukrajinský diplomat. Podle původních předpokladů se tak mělo stát ještě v pondělí po konci jednání mezi Američany a Rusy. O tom, že ukrajinská delegace čeká v Rijádu na další jednání s Američany, mluvil i poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko. Zda se opravdu ještě v pondělí uskuteční další hovory, není jasné.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.
Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. „Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášením,“ upozornil s tím, že důležitá je i výměna názorů.
Zaznívají hlasy, že Rusko do Rijádu vyslalo méně reprezentativní delegaci než Ukrajina, upozornila moderátorka Jolka Krásná. „Ukrajina tahá za kratší konec provazu,“ míní bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity. „Tady je vidět poměrně značný tlak na to, aby k nějakému příměří došlo,“ řekl a dodal, že pod tlakem je především Kyjev, zatímco Moskva má čas.
Publicista z Občanského institutu a Centra transatlantických vztahů CEVRO Univerzity Roman Joch očekává velice malý posun, pokud vůbec pondělní jednání k něčemu povede. „Pak je tu druhá možnost, že (ruský vůdce) Vladimir Putin nemá nyní zájem na rychlém ukončení války, na příměří. To potvrzují i útoky proti ukrajinské infrastruktuře.“
Bude pak podle něj otázkou, zda USA rezignují na vyjednávání příměří. „Prioritou amerického prezidenta Donalda Trumpa je domluvit nějaké příměří, aby vešel do dějin jako mírotvůrce. Ale pokud by jednání nikam nevedla, je myslitelné, že od nich dá ruce pryč a řekne, aby se o to pokusila Evropa.“ Precedens pro podobné jednání je podle Jocha vyjednávání USA s KLDR v prvním volebním období Trumpa. Publicista také soudí, že prioritou pro americké vyjednávače není Ukrajina a Evropa, ale zejména Čína.
34 minut
Události, komentáře: Jak dojednat a udržet příměří?
Náročná technická jednání
V Rijádu již v neděli jednala americká delegace s tou ukrajinskou, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. „Budeme mít další jednání se Spojenými státy,“ řekl agentuře AFP a dalším médiím nejmenovaný ukrajinský diplomat.
Podle něj se tak stane v pondělí po konci jednání mezi Američany a Rusy. O tom, že ukrajinská delegace čeká v Rijádu na další jednání s Američany, mluvil i poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Serhij Leščenko, kterého cituje agentura AP. „Jedná se o technická jednání. Jednání obvykle trvají déle než jeden den. Někdy trvají měsíce a některá jednání, jako například urovnání na Blízkém východě, trvají roky, takže nechci, abychom k tomu vzhlíželi. Musíme pochopit, že tato setkání budou docela pravidelná a ne každá skončí veřejnými prohlášeními,“ řekl.
GALERIE
Zahraniční zpravodajové a odborníci k rusko-americkému jednání v Rijádu
Útoky na energetickou infrastrukturu
Nynější rozhovory navazují na dřívější jednání, jež se v Saúdské Arábii konalo nejdříve mezi Spojenými státy a Ruskem a pak mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Kyjev přijal americký návrh na třicetidenní příměří. Ruský vládce Vladimir Putin minulé úterý v telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyjádřil souhlas se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu, nicméně Moskva i Kyjev nadále podnikají údery na nepřítele za pomoci dronů i raket, neustaly ani pozemní boje na frontě.
Návrh na energetické příměří je výhodný především pro Rusko, řekla zpravodajka ČT Darja Stomatová s odkazem na ukrajinské analytiky. „Po posledním útoku Ukrajinců na Krasnodarský kraj, na tamní rafinerii, se doteď nepodařilo zlikvidovat následky těchto požárů. A údery Ukrajinců působí Rusku velké komplikace,“ dodala. Kreml v pondělí dopoledne sdělil, že ruský vládce Vladimir Putin nezrušil příkaz neútočit na energetickou infrastrukturu.
„Od 11. března existuje návrh na bezpodmínečné příměří a podobné útoky by už byly zastaveny. Ale je to Rusko, kdo v tom všem pokračuje. A každou noc i den podniká ty nejcyničtější možné údery. Bez tlaku na Rusko budou v Moskvě nadále opovrhovat skutečnou diplomacií a nadále ničit životy,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zvláštní americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff v rozhovorech pro média Putina ocenil. Řekl například, že chce konflikt ukončit – největším problémem při jednání je ale podle něj status Ruskem okupovaného Krymu a čtyř oblastí Ukrajiny, které už částečně zabrali (v rozporu s mezinárodním právem – pozn. redakce) ruští vojáci. „Rusové de facto ovládají tato území. Otázka zní: Uzná svět, že jde o ruská území? Může Zelenskyj politicky přežít, pokud to přizná? To je ústřední téma konfliktu,“ míní Witkoff.
Jak vidí průběh jednání čeští diplomaté
Ředitelka odboru kontrolních politik ministerstva zahraničních věcí a bývalá zástupkyně velvyslance ČR při NATO Tatjana Jakšičová uvedla v pořadu Devadesátka ČT24, že nyní probíhá běžná choreografie diplomatických jednání. USA se tedy zároveň baví odděleně s ruskou a ukrajinskou delegací a „nemůžeme čekat po každém jednání průlom, nic zásadního v průběhu pár dnů.“
Diplomat a zahraničně-obchodní poradce prezidenta republiky Michael Žantovský řekl, že obecně v diplomacii platí: k tomu, aby bylo možné dosáhnout nějaké dohody, tak minimální požadavky jedné strany se musejí překrývat s maximálními ústupky druhé strany. Jinak není možné dohody dosáhnout. Z požadavků Putina vůči Ukrajině i podle „nespěchajícího“ tempa, se kterým Rusové přistupují k jednání, usuzuje, že v nejbližší chvíli nelze dohodu předpokládat. „Stanoviska (obou stran) jsou obrovsky vzdálená.“
Cyril Svoboda: Čtyři nutná stadia
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zmínil čtyři nutná stadia. „Sondáž, to už je za námi. Nyní probíhá druhé stadium, jednání expertů a diplomatů. Potom bude jednání ministrů a na závěr by tomu měli šéfové států „požehnat“. Zmínil, že to je metodika, která platí i pro české ministerstvo. „Nyní jsme ve fázi, kdy, podle mě, Putin testuje, co myslí USA vážně, ne Ukrajina.“
Soudí také, že USA mají vůči Rusku velké nástroje: například zvýšit těžbu ropy, aby klesla její cena, což by Rusko tvrdě zasáhlo a dostalo do potíží. „Rusko nyní neustupuje ze svých požadavků a sonduje, i zpravodajskými kanály, co se myslí skutečně vážně. Tedy, zda ten tlak skutečně přijde, protože Ukrajina a Rusko se dohodnou, jedině když tento tlak nastane. Musí pak mířit na obě strany a obě strany musí cítit, že jim nic jiného nezbývá, než sednout a začít jednat.“
Evropa je podle Svobody nyní z jednání vyřazena. „Ne proto, že by nechtěla, ale proto, že se jí Rusko nebojí.“ Upozornil také, že veřejná prohlášení zúčastněných stran je nutno dát stranou, protože jde o to, „co se skutečně během jednání říká“ a pak půjde o výsledek. Ocenil, že přes všechno se jedná.
49 minut
90′ ČT24: Jednání v Rijádu
Bývalý ministr zahraničí a ředitel Progresivního analytického centra Tomáš Petříček soudí, že stanovovat si termíny, kdy mají být jednání dokončena, není ideální. Reagoval tak na zprávu agentury Bloomberg, že podle jejích zdrojů chtějí Američané dohodu do 20. dubna, tedy do Velikonoc. Bílý dům však později uvedl, že vzhledem k velké odlišnosti postojů Ukrajiny a Ruska se to může výrazně posunout.
Ohledně USA, tedy zprostředkovatele jednání, Petříček konstatoval, že podle něj nejsou nestranné. „Amerika nejvíc tlačí na to, aby bylo v jednáních dosaženo jakéhokoli pokroku. Americká administrativa se chce zbavit konfliktu na Ukrajině za jakoukoli cenu.“ A to podle něj pro vyjednávání vytváří nešťastné výchozí pozice. Dopředu to ruské straně avizuje, že USA budou ochotny dělat ústupky.
Petříček si myslí, že Rusko hraje o čas, „bude zkoušet protahovat jednání, Ukrajina je v situaci, kdy se musí pokusit udržet dobrou vůli Spojených států.“ Zásadní průlom bývalý ministr zahraničí nečeká.
