Michael Žantovský

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.

Schůzka českého premiéra Petra Fialy (ODS) a amerického prezidenta Joea Bidena v podstatě splnila očekávání, shodli se ve speciálním vysílání ČT24 komentátoři a diplomaté. Setkání podle nich ukazuje, že Američané považují Česko za důležitého partnera. Důležité může být úterní setkání Fialy s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, na které má premiér možnost posunout dál schválení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Bill Clinton, bývalý americký prezident, je v Praze. V úterý se zúčastní konference na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Do hlavního města přicestoval už v sobotu večer. V neděli navštívil jazzový klubu Reduta. Na místě s ním byl i český prezident Petr Pavel a zástupci politické reprezentace i bezpečnostní komunity.

Americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi odpadl poslední soupeř v boji o nominaci Republikánské strany do listopadových voleb prezidenta Spojených států. Bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová oznámila konec kampaně poté, co ji Trump porazil v hlasováních napříč USA i během takzvaného superúterý. Svého soupeře přímo nepodpořila.

Evropa dál vymýšlí, co podniknout se zablokovaným majetkem lidí napojených na režim Vladimira Putina. Svou verzi řešení předložila skupina expertů v Česku. Zákon by podle nich měl umožnit konfiskaci zdejších nemovitostí Ruské federace. Estonsko je dál, podobná norma už tu prochází legislativním procesem.

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Karel Schwarzenberg byl po smrti Václava Havla nejvýraznější postavou na české veřejné a politické scéně, řekl v pořadu Události, komentáře jeho kamarád a bývalý ředitel Havlovy knihovny a velvyslanec v USA, Izraeli a Velké Británii Michael Žantovský. „Byl to nesmírně laskavý a hodný člověk,“ uvedl fotograf Tomki Němec. Někdejší ministr zahraničí Schwarzenberg zemřel v neděli ve vídeňské nemocnici ve věku 85 let. Do rakouské metropole byl převezen na přání svých dětí minulý týden.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Do tenisového turnaje WTA v Praze se přihlásily sportovkyně z Ruska a Běloruska. Podle vládního nařízení ale sportovci nesmějí v Česku tyto dvě země reprezentovat. Hráčky by tak mohly na turnaji vystoupit pod neutrální vlajkou. To odmítá bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, poukazuje na to, že jsou to stále občanky své země, reprezentují ji a dělají reklamu na její činy. „Pokud na něco děláte reklamu, tak to samozřejmě eskalujete,“ upozornil v 90' ČT24. Pokud podle něj Česko nechá na turnaji tyto sportovkyně hrát, zemře kvůli tomu spousta lidí.

Spisovatel, překladatel a někdejší diplomat Michael Žantovský se v průběhu května stal členem skupiny zahraničně-politických poradců prezidenta Petra Pavla. V Interview ČT24 se rozpovídal jak o své nové roli, tak o konci osmiletého působení v čele Knihovny Václava Havla.

Co je národ, jak se pozná a je v dnešním světě důležitý? Co je skutečné vlastenectví a má mít nějaké meze? Na tyto otázky se snažili odpovědět hosté Fokusu Václava Moravce, který se tentokrát zabýval tématem Potíže s národy. Pozvání přijali bývalá politička Magda Vášáryová, historik Michal Lukeš, politoložka Lucie Tungul, ukrajinista David Svoboda, politoložka Petra Mlejnková a diplomat Michael Žantovský.

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší prezidentův mluvčí a diplomat Michael Žantovský v nové knize líčí zážitky s významnými osobnostmi světového dění: od Havla přes Margaret Thatcherovou až po Rolling Stones. V Interview ČT24 sdělil, že v knize S prominutím řečeno mu šlo o kontrast velikosti historie a všední reality. „Protože i ti slavní a mocní jsou nakonec jenom obyčejní lidé,“ uvádí.

Česko bude mít 9. března novou hlavu státu a s tím i novou první dámu. Eva Pavlová už dřív uvedla, že chce být ve své funkci aktivní. Chce se zaměřit třeba na téma rovnosti žen a mužů, na problematiku rodin a podporu samoživitelů a samoživitelek. Sama v takové situaci byla. O roli první dámy diskutovali v Událostech, komentářích politoložka Anna Durnová a bývalý diplomat a poradce prezidenta Václava Havla Michael Žantovský.

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne se setkal s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Na středu pak má v plánu setkání s nejvyššími ústavními činiteli – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Až do březnové inaugurace bude Petr Pavel úřadovat ve vládním Hrzánském paláci, který je v blízkosti Pražského hradu.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Přesně před třiceti lety byl poslední prezident Československa zvolen prvním prezidentem Česka. Volili pouze poslanci, a to v tajném hlasování, protože Senát ještě neexistoval. Mezi demisí a zvolením Václava Havla byl Pražský hrad bez hlavy státu déle než půl roku, nejdéle v historii republiky. Událost si Česko připomíná i nyní, v Praze například vyjela speciální tramvaj.

Dům číslo 10 v Downing Street čeká po měsíci a půl opět na nového nájemníka. Liz Trussová jako britská premiérka končí a v úvahu připadá i to, že by se mohl vrátit Boris Johnson. Někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský však nepovažuje situaci za projev širší politické a systémové krize ve Spojeném království. Krizi sice prožívá Konzervativní strana, podle Žantovského ale není tak rozpolcená, jako byla v době brexitu. Návrat Johnsona by považoval za reálný hlavně s ohledem na válku na Ukrajině. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Přestože se během své vlády vydala na devět desítek oficiálních zahraničních cest a stala se nejzcestovalejší hlavou státu v historii, do České republiky přijela Alžběta II. jedinkrát. Koncem března 1996 zavítala do Prahy a Brna na pozvání prezidenta Václava Havla a strávila zde se svým manželem princem Philipem tři dny. Šlo o první a jedinou oficiální návštěvu britského panovníka v Česku.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.