Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.
Stupňující se eskalace hrozí přerůst v širší blízkovýchodní válku, do níž by mohly být zatažené i Spojené státy. Bílý dům to zatím vylučuje. „Nevěřím, že dojde k totální válce. Myslím, že se tomu můžeme vyhnout. Ještě je na tom ale mnoho práce. Mnoho,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
Růst napětí dokládá i první veřejné vystoupení íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámeneího za posledních pět let. Ajatollláh s hlavní samopalu po boku uctil Izraelem zabité lídry Hizballáhu a Hamásu a jejich nástupce. Úterní raketový útok na Izrael chválil. „Ať má Íránská islámská republika v oblasti obrany jakýkoli úkol, zhostí se ho silně a statečně,“ prohlásil íránský duchovní vůdce.
Tři možné scénáře
Vláda v Jeruzalémě si ale s armádou prakticky už jen vybírá, jak a kde na íránské balistické rakety odpoví. Počítá přitom s podporou Washingtonu, který ovšem neschvaluje nejtvrdší ze tří možných odvet, tedy úder na íránská jaderná zařízení.
Nejméně rizikový by byl útok na íránské vojenské kapacity, ať už konvenční nebo kybernetický. O zásazích íránských ropných zařízení se spekuluje jako o možné střední cestě. Minimálně pro ni se vyslovují i republikáni v Kongresu. Biden přispěl ke zvýšení cen ropy na světových trzích, když přiznal, že s Jeruzalémem o takové podpoře jedná.
Zásahů íránských rafinerií a těžebních plošin se ale značně obávají arabské státy kolem Perského zálivu, které izraelský premiér Benjamin Netanjahu před pár dny v OSN označil za požehnání a naději Blízkého východu. Země bohaté na takzvané černé zlato předpokládají, že by se Írán mohl obratem pomstít na jejich ropné infrastruktuře. Stranou pozornosti Teheránu by nemusely zůstat ani americké vojenské základny v oblasti.
„Izraelská vojenská doktrína není spojenecká, vychází z přesvědčení, že Izrael musí být schopen se bránit sám, v nejhorším případě i bez podpory Spojených států, i když samozřejmě se Spojenými státy v oblasti vojenské i zpravodajské intenzivně spolupracuje, dostává dodávky důležitého vojenského materiálu. Není to ale tak, že by byl zcela závislý na přáních amerického prezidenta nebo vlády,“ vysvětluje zahraničněpolitický poradce Petra Pavla Michael Žantovský.
Sám se nedomnívá, že Jeruzalém přímo zaútočí na území Íránu nebo na ropná zařízení. „Já si myslím, že Izrael už odpověděl. Médii proběhly zprávy o útoku Izraele poblíž ruské vojenské základny v Sýrii, kudy proudí do Libanonu dodávky zbraní a dalšího materiálu pro Hizballáh z Íránu. Přišly také zprávy o bombardování silnice, která spojuje Libanon s Irákem. Ona vede ze Sýrie do Libanonu a je nejdůležitější zásobovací tepnou pro dodávky íránského materiálu Hizballáhu,“ podotkl Žantovský s tím, že nejde o eskalační scénář.
Ani jedna ze zemí nemá zájem o přímou konfrontaci, soudí expert. I k té ale podle Žantovského v současné situaci může nakonec dojít.
Izraelská energetika jako terč
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátek varoval Izrael před jakýmkoliv dalším útokem proti Íránu. „Naše odveta bude ještě silnější než ta předchozí,“ varoval podle agentury AP po setkání s předsedou libanonského parlamentu Nabíhem Barrím.
Írán udeří na izraelskou energetickou infrastrukturu, pokud na něj židovský stát zaútočí, avizoval zástupce velitele íránských revolučních gard Alí Fadaví. „Pokud se okupanti takové chyby dopustí, zaměříme se na všechny jejich energetické zdroje a zařízení, všechny rafinerie a plynová pole,“ řekl podle Reuters Fadaví.
Teherán dal současně najevo, že si přeje klid zbraní mezi Hizballáhem a Izraelem. „Podporujeme snahy o dosažení příměří pod podmínkou, že bude přijatelné pro libanonský lid, přijatelné pro hnutí odporu (s odkazem na Hizballáh), a za třetí, pokud k němu dojde současně s příměřím v Pásmu Gazy,“ řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
„Íránská islámská republika vždy podporovala Libanon, podporovala, a i nadále bude podporovat libanonské šíity a Hizballáh,“ dodal šéf íránské diplomacie.
Írán je sponzorem Hizballáhu, jehož vojenské křídlo považuje EU za teroristickou organizaci. Hizballáh je součástí takzvané „Osy odporu“, tedy aliance protiizraelských ozbrojených skupin v regionu pod vedením Teheránu.
